Část 78.

1.6K 103 0
                                    

Řekla mi to část mě o té části jsem si myslel že už je zmrzlá že už nedokáže cítit nic jiného než smrt mích protivníků díky nimž jsem cítil že mně už se to stát nemůže že můj život je tak prohnaný,nasilný,nebezpečný a celkově jsem se cítil jako vyhoštěnec........................,ale stalo se to moje část jako by se najednou probrala.....šlo o orgán o orgán o kterým jsem si myslel že je tak zkažený že nebudu cítit nic jiného než zlost.......ano mluvím o srdci......................děsilo mně to možná že i víc než nějaká vloupačka...........a když se moje srdce probralo díky ní mám pocit že to znamená že jí zřejmě......asi...............miluju


To slovo bych si nepředstavil ani v nočních můrách mám pocit jako kdyby vyřazovali slabost ve mě a já přímo nesnáším slabost proto ty slova jsou pro mě jen lež nic jinýho hloupost nic jinýho než velkou hloupost v tom nevidím..........................................musím se od ní zřejmě držet dál protože s ní myslím na tyhle pitomosti!


Z pohledu Stephanie: asi se to zdá jen mě ,ale zdálo se mi to fajn společně jsme se smáli naší hlouposti..............smál se ,ale najednou přestal .....pokrčil obočí a měl svůj namyšlený mračící pohled a nesmál se spíš jako by byl naštvaný jako by mě probodával pohledem a říkal že je to všechno moje chyba.


Vstal z vany vzal si ručník koukl na mě parkrát otřepal hlavou a šel pryč slyšela jsem jen jak práskl dveřma u vchodu z pokoje .


Já byla e vaně a bylo mi s toho divně a chtělo se mi brečet asi připustím že jsem slaboch seděla jsem tam v ručníku nasaklím vodou a chtělo se mi domů chtělo se mi pryč chtěla jsem slyšet nějakou radu chtěla jsem pryč ...............chtěla jsem si promluvit z mámkou ským koliv kdo nežije tomhle domě plným těch vrahů...............bylo to tu oči se prolili slzama a ve vaně přibývala slaná vody z mích slz...


Konečně jsem vstala z vany a vzala si teplí a hlavně suchý ručník........hned po tom jsem se oblíkla a vzala jsem si vytahanou mikinu co ležela na křesle která mi byla velká přikryla jsem se dekou a sedla jsem si do rohu kde jsem byla a brečela byla jsem celá opuchlá ale bylo mi to jedno v tu chíli jsem chtěla domů a už jsem nechtěla být tady.


Už mi bylo jedno jestli půjdu k otcovi chtěla jsem pryč a po ničem jiným netoužím.


V pokoji jsem byla až do večera když se stmívalo a Justin bůch ví kde neslyšela jsem ho celý den nepáchnul do pokoje celý den se mi zřejmě vyhýbal i když nevím proč chtěla jsem ho zeřvat a zeptat co jsem mu jako udělala myslela jsem že je to větší chlap a né že uteče jak srab


Doufám že se vám část bude líbit a omlouvám se za chyby :) :P

Rich girl and mobster Justin BieberKde žijí příběhy. Začni objevovat