41. kapitola

92 12 0
                                    

Do hotelu dorazili po přibližně patnácti minutách chůze. Naštěstí nebyl nijak extra vytížený, a tak se tam pro ně volný pokoj našel snadno. Vypadal vlastně i docela hezky. Při pohledu na manželskou postel se Kai drobně usmál.

„Chceš se umýt první, nebo můžu já?" zeptal se Andreas, jakmile odložil jejich kufry do rohu místnosti.

„Klidně jdi," pobídl ho Kai a v očích se mu blýsklo.

Andreas mu věnoval podezíravý pohled, ale jeho partner mu na něj nijak neodpovídal. Pouze se uculoval.

Vzal si tedy něco na převlečení a zalezl do koupelny. Byl zvědavý, co Kai chystá.

Nebyl ve sprše ještě ani pět minut, když se dveře do koupelny otevřely. Jenom se pousmál. To se dalo čekat.

„Máš tam místo?" zeptal se Kai hravě a už otevíral dveře do sprchy.

„Na tebe si ho určitě najdu."

Světlovlasý za ním vklouzl se spokojeným úšklebkem a Andreas tak věděl, že mytí teď nemá cenu. Kai ho začal hladit po hrudníku a tmavovlasý si ho přitom prohlížel. Nenapadlo by ho, že bude mít Kai po té katastrofální večeři na něco náladu, ale nejspíš se spletl.

„Měl bych s tebou chodit do sprchy častěji," zamumlal Kai a stoupl si na špičky pro polibek. „To, jak po tobě kape voda, se mnou něco dělá."

Andreas se usmál a chytil ho za zadek. „V tom ti rozhodně bránit nebudu."

Kai se k němu přitiskl, až se jejich těla dotýkala. Pevně Andrease objal, začal ho hladit tentokrát po zádech a jemně ho při tom kousal do ramene.

Andreas mu svou rukou pomalu přejížděl podél páteře a čas od času se s ní dostal až na Kaiův zadek, ale nikam nespěchal. Překvapilo ho, že ani světlovlasý se tentokrát nikam nežene, ale rozhodně to vítal. Zkrátka jen stáli v objetí, rukama si pomalu zkoumali tělo a jejich dýchání se po chvíli sladilo do stejného rytmu.

Kai měl přivřené oči a na první pohled by se zdálo, že je takhle naprosto v klidu, ale Andreas vnímal, jak se po něm jeho ruce posouvají pomalu níž. A na svém stehně navíc cítil Kaiovo rostoucí vzrušení.

Udělal jeden krok blíž ke stěně a opatrně, aby si Kai neublížil, ho k ní přitiskl. Gesty, která demonstrovala jeho dominanci, si pokaždé získal Kaiovu pozornost. A nebylo tomu jinak ani teď, kdy na něj světlovlasý s očekáváním upřel pohled.

„Už jsi to někdy dělal ve sprše?" zeptal se Andreas.

Kai s úsměvem přikývl. „Ale není to nic moc. Všechno strašně klouže."

To měl Andreas potvrzené i z vlastní zkušenosti, a tak pouze pokrčil rameny. „V tom případě si budeme muset poradit jinak."

Otevřel dveře sprchového koutu, aby se jimi nemusel zabývat, až bude mít plné ruce, a pak si Kaie zvedl pod zadkem. Světlovlasý vyjekl, protože kvůli vší té vodě Andreasovi málem vyklouzl, ale nakonec se vlivem vzájemné spolupráce udrželi. Kai si obmotal nohy okolo Andreasova pasu, chytil ho okolo krku a Andreas ho odnesl do pokoje.

Položil světlovlasého pod sebe na postel a okamžitě se přitiskl svými rty na jeho. Nemohl si pomoct. Kai mu neustále bral dech. Až příliš často Andrease v jeho přítomnosti opouštěly veškeré racionální úvahy. Zvlášť když byli nazí.

Nejpřekvapivější to pro něj bylo vzhledem k tomu, že už před Kaiem jeden vztah měl. Myslel by si tak, že už s ním nemůže prožívat žádné nové pocity, ale opak byl pravdou. To, co zažíval s Kaiem, ještě nikdy předtím necítil.

„Kaii," oslovil ho měkce, když se odtáhl od jeho rtů, a zadíval se mu do očí. „Můžu ti to dneska udělat podle sebe?"

Světlovlasý se pousmál. „Kdy jsem ti něco takového naposledy zakázal?"

Andreas měl neskutečně silné nutkání se ho zmocnit, ale zároveň už dlouho umíral touhou, mu něco říct. Vlastně už se mu tuto myšlenku pokusil vyjádřit několikrát, ale ještě se u Kaie nesetkala s pochopením. Když slyšel všechno to vyprávění o Chrisovi a viděl, jak s Kaiem jednala jeho matka, dokonce i pochopil proč. Několik lidí, kteří mu měli vyjádřit, že je úžasný a že na něm záleží, v téhle roli selhalo. Hlavně události dnešního večera ale Andrease namotivovaly k tomu, aby se snažil víc. On v tomhle neselže.

Jemně Kaie pohladil po boku a pak po tváři, a přestože chtěl Kaie stále stejně, příměl se trochu zvážnět. „Víš, tohle ale nebude nic jako pouta nebo výprask. Teda, ne že by tyhle věci nebyly fajn, ale chci dělat něco jinýho," začal a stále se přitom díval Kaiovi do obličeje, zkoumaje jeho reakce. „Už dlouho ti chci něco říct, Kaii. A strašně potřebuju, abys to slyšel a uvěřil tomu, ale nevím, jak to vyjádřit, protože mám pocit, že my dva jsme v tomhle trochu jiný... Tak prostě jen... můžu ti to ukázat?"

Světlovlasý se mu díval do očí a i přes to, že Andreasovy věty byly dost neříkající, z jeho pohledu poznal, že ví, co se snaží říct. Kaiovy zorničky se rozšířily, vpíjel se do Andreasova pohledu, a pak ho jemně pohladil po tváři.

„Jak jsem řekl," pošeptal. „Můžeš dělat, co budeš chtít."

Andreas ho po té pobídce znovu políbil a chytil ho za boky. Potřeboval ho milovat po svém. Ukázat mu svůj způsob a vyjádřit mu tak, co cítí. Potřeboval, aby Kai přestal pochybovat, že si zaslouží něčí city.

Hladil ho po celém těle, líbal ho a tiskl se k němu, jako by na tom závisel jeho život. Tentokrát ovšem nezapojil ani nehty ani zuby. Tentokrát to bude jen Andreasovo a bude to čistá něha, protože to je to, co ke Kaiovi cítí. Potřeboval mu ukázat, jak je nádherný, a potřeboval mu dát zažít takovou slast, jakou ještě nezažil.

Rozetřel si po prstech lubrikant, vnikl do něj a líbal ho celou dobu, co si ho připravoval. Něžně, beze spěchu a pozoroval přitom všechny ty drobné změny v jeho očích. Jestli se na začátku bál, že Kai na tohle opravdu tak moc není, že ho nevzruší, tak se bál zbytečně. Světlovlasý tiše vzdychal, tiskl si ho k sobě co nejblíž a oči už po chvíli neudržel otevřené.

„André," vzdychl. „André, prosím, já tě musím mít."

„Notak, vždyť jsem tady," šeptl, i když samozřejmě věděl, co má jeho partner na mysli. Nechat toho ale ještě neplánoval. Kai byl tak dokonalý.

Stehna se mu slabě třásla, snažil se získat jakýkoli kontakt, který mu Andreas mohl umožnit, a dělalo mu čím dál tím větší problém tlumit vzdychy. Andrease to nutilo přemýšlet, kdy naposledy mu tohle někdo dělal.

„Jsi dokonalý, Kaii," šeptal mu. „Jsi naprosto dokonalý a já bych ti takhle dobře nejradši dělal pořád."

Světlovlasý, vlivem velice obratného počínání Andreasových prstů, vzdychl, a pak si ho přitáhl do polibku. Andreas by takhle opravdu rád pokračoval do nekonečna, ale tušil, že by je takhle nejspíš oba brzy zabilo vzrušení.

Prsty nahradil svým mužstvím a opatrně do Kaie pronikl. Kromě té vlny vzrušení a dalších pocitů pramenících z jejich tělesného spojení se ho tentokrát zmocnilo i něco dalšího. Nedokázal ten pocit pojmenovat jedním slovem, ale zkrátka jako by tentokrát šlo o něco jiného. Nebylo to o tom, co dělají fyzicky, ale o tom, co přitom cítí jeden ke druhému.

V tu chvíli jako by nebylo nic než oni dva. Jen on a jeho Kai, který se tak stal tím nejdůležitějším, co na světě existovalo.

Přitáhl Kaie k sobě blíž, políbil ho na rty a z toho polibku věděl, že to cítí taky. Ví, co pro Andrease znamená.

Společně přepadli do propasti slasti se jménem toho druhého na rtech a kromě toho dokonalého pocitu extáze měl Andrease v hlavě jen jednu jedinou myšlenku. Kdyby o to Kai byť jen náznakem požádal, k nohám by mu složil vesmír.

*
*
*
Omlouvám se, že včera nevyšla kapitola. Jsem už na dovolené.

Dotknout se dna ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat