Dotknout se dna ✓

10. kapitola

Andreas se pustil do menšího průzkumu ještě ten večer. Chvíli po tom, co Kai odešel. Nezapomněl si otevřít anonymní okno, a pak zadal do vyhledávače pár hesel, která ho zajímala.

Přečetl značné množství textu, a ve chvíli, kdy skončil, věděl snad o více praktikách, než si kdy myslel, že existuje. Tušil, že to není jenom o mlácení, ale neměl ponětí, že je tolik možností. A tolik věcí, které se daly využít...

Bylo to trochu děsivé? Ano.

Bylo to ale také lákavé? Samozřejmě.

U některých věcí ale okamžitě zavrhl, že by je zkoušel s Kaiem. Určitě můžou zkusit alespoň něco, ale byl si téměř jistý, že by nedokázal Kaie ztřískat do krve.

O nově získaných informacích ale nepřestal přemýšlet, ani když už si lehl do postele.

~°°°~

Ve svém klubu byl už od brzkého odpoledne a trochu pomáhal Jarrettovi dát to místo dohromady před večerním návalem.

Teď už v podstatě neměl co dělat, takže jen tak přejížděl hadrem po barovém pultu, když na něj Jarrett promluvil: „Dohodl jsem se s tím tvým novým vyhazovačem..."

„Christianem," pomohl mu Andreas.

„Jo, s tím. Dohodl jsem se s ním, že může dneska přijít a trochu ho zaučím."

Andreas přikývl. „Dobrej nápad. Mám v plánu, že bude časem pracovat v mým třetím klubu."

Jarrett se usmál. „Zase ambiciózní?"

„Náhodou už mám domluvený další schůzky s potenciálními zaměstnanci."

„Ale pořád nemáš místo, kde ten tvůj klub bude," rýpl si Jarrett.

Andreas po něm šlehl varovným pohledem. „Musíš mi to připomínat?"

„Promiň." Poplácal ho po rameni, a pak si sedl vedle. „Ty, André, co si o tom Christianovi myslíš?"

Nakrčil čelo. „Vypadá jako slušnej člověk. Proč?"

„Nevím." Pokrčil rameny. „Prostě je mi na něm něco divný."

„Tak divný, že bych mu tu práci dávat neměl?"

„Ne, to asi ne." Tvářil se zamyšleně. „Je to prostě takovej pocit."

„Tak buď se ti dneska večer potvrdí nebo vyvrátí."

Nevěděl, co jiného na to říct, protože jemu osobně se zdál Christian úplně normální. Pamatoval ale, že jeho kamarád má díky své práci na lidi specifický čich, a tak jeho názor neshazoval.

~°°°~

Večer se v klubu podle očekávání slavilo ve velkém. Hudba hrála na plné pecky a narváno bylo k prasknutí, ale Andreas se tentokrát party příliš neúčastnil.

Seděl u baru, před sebou měl zpola plnou sklenici s alkoholickým koktejlem a na svém mobilu pokračoval v průzkumu, který mu Kai zadal. Cítil se trochu nekomfortně, když si takové články četl mezi lidmi.

„Šéfe?" ozvalo se mu najednou za zády a Andreas mobil schoval, jako by se tam díval na něco nelegálního.

Otočil se, aby se pohledem setkal s Christianem. „Ano?"