34. kapitola

89 14 4
                                    

U Andrého doma si rychle dali večeři, a pak si spolu sedli do obýváku k seriálu. Kai myslel, že se budou jen v klidu dívat, ale Andreas byl neskutečně dotěrný. Nijak mu to nevadilo, mazlil se s ním rád. Jen to nečekal. Andreas se choval, jako by se snad týden neviděli.

Než pustili další díl seriálu, Andreas přes ně přehodil chlupatou deku. Z toho bylo Kaiovi jasné, že dnes večer už domů nepůjde. Nehodlal se tady válet pořád v oblečení, které měl na sobě v práci, a tak se vysoukal z kalhot, načež je pohodil na zem.

Andreas nad tím pozvedl obočí, ale pak si s úsměvem přitáhl Kaie blíž a dal mu pusu do vlasů.

„Co že jsi tak mazlivý?" zeptal se Kai.

„Prostě jsem rád, že tě tady mám." Pokrčil rameny.

Kai se usmál a spokojeně si položil hlavu na jeho rameno. Bylo mu neskutečně pohodlně, ale po chvíli dostal žízeň.

„Dojdu si pro pití," oznámil a zvedl se.

Napouštěl si z kohoutku vodu a nadskočil, když se mu okolo boků omotaly ruce. Vůbec netušil, že šel Andreas za ním.

„Vylekal jsi mě."

„Promiň," zamumlal do jeho ramene. „Nemohl jsem to bez tebe vydržet."

Kai se zasmál a pohladil ho po pažích, které ho držely, jako by se bály, že zmizí. „Cos dělal všechny ty ostatní pondělky, kdy jsem tady nebyl?"

„Postrádal tě," odpověděl a do jeho hlasu už pronikl tón, který prozradil, že ho jen tak popichuje.

Kai se k němu otočil a políbil ho na ústa. „Tak to abych sem teď chodil častěji, viď?"

„Uhm," zamumlal, ale myšlenkami už se zdál částečně jinde.

Dřív než se Kai stačil zeptat, co se mu honí hlavou, vysadil ho Andreas na kuchyňskou linku a prohlédl si ho s jakousi zvláštní jiskrou v oku. Pak mu rozhrnul cípy košile, aby se dostal k jeho spodnímu prádlu. Prstem zajel pod jeho lem a věnoval smějícímu se Kaiovi polibek.

„Co to vymýšlíš?"

„Necháš se překvapit?" vrátil mu otázku a o kousek mu stáhl prádlo z boků.

Kai se nadzvedl, aby mu pomohl, a přikývl. Bylo mu jasné, k čemu chce druhý směřovat a byl opravdu zvědavý na detaily.

Andreas mu rukou jemně naznačil, ať dá nohy od sebe, a pak si klekl na kolena mezi jeho roztažená stehna. Chytil jeho spodní prádlo do zubů a stáhl mu ho úplně, načež mu zespodu věnoval významný pohled.

Z jeho činů se Kaiovi zadrhával dech. Oplácel Andreasovi pohled a napjatě sledoval, jak se druhému muži blýská v očích.

„Pořád jsi pro mě tak úžasný," pošeptal Andreas a jal se důkladně líbat vnitřek jeho stehna. „Tak moc krásný."

Když bylo o jedno jeho stehno náležitě postaráno, zase zvedl hlavu. „Dovolíš mi, abych byl jednou hodný já pro tebe, můj Kaii?"

S tím jak byl tvrdý, by mu Kai jednoduše nedokázal říct, ať přestane. Ať by žádal o cokoli.

„Ano," pošeptal.

Dotknout se dna ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat