Dotknout se dna ✓

18. kapitola

Kai s Andreasem už spolu byli dlouho a za tu dobu si vytvořili jistou rutinu. Stýkali se jeden všední den v týdnu, obvykle to byla středa, kdy Kai přijel z práce za Andreasem, najedli se, popovídali si, užili si spolu a brzo ráno se Kai zase vytratil do práce. Pak tu ovšem byly pátky a ty byly daleko lepší. A dnes byl pátek.

Kai vyšel z budovy, kde pracoval, a skoro si radostně poskočil, když uviděl na chodníku parkovat známé černé auto. Otevřel dveře, zapadl na sedadlo spolujezdce a široce se usmál na tmavovlasého řidiče. 

„Ahoj."

„Ahoj," oplatil mu pozdrav a krátce se políbili. 

Bez otázek Andreas nastartoval a vezl je k jeho domovu. Tohle už totiž byla jejich tradice. Každý pátek Andreas nabral Kaie po práci, odvezl ho k sobě domů, kde se navečeřeli, a Kai u něj pak zůstal celý víkend.

Ty víkendy Kai miloval. Mohl si odpočinout a zároveň být s člověkem, který je mu momentálně nejbližší. I když s tím odpočinkem by to možná každý stejně neviděl.

Přijeli k Andreasovi, dali si lehkou večeři, kterou pro ně připravil, a pak se na chvilku složili do obýváku. Kai byl po práci unavený, ale nepožádal Andrease o skleničku. Nechtěl se připravit o to lepší uvolnění, kterého se mu může dostat.

„Půjdu si dát sprchu," oznámil Andreasovi.

Ten s úsměvem přikývl. „Budu v ložnici."

Sprcha byl kód, který už samozřejmě oba dobře znali.

Kai se osprchoval, a pak došel do ložnice, kde už čekal Andreas. Seděl na kraji postele a něco si prohlížel na mobilu. Měl porozepatou košili a stihl už nachystat nějaké věci.

Vzhlédl a usmál se, když uviděl Kaie v županu. „Moc toho pod ním není, co?" zeptal se tiše. Už ho dobře znal.

Objal Kaie zezadu a rukou mu vklouzl pod látku na holé tělo. Jemně ho hladil po hrudníku a břiše, a pak mu župan odhrnul z ramene, aby ho tam mohl líbat.

„Jak se dneska cítíš?" zeptal se.

„Vezmi si mě, jak potřebuješ," odpověděl a natáhl ruku za sebe, aby pohladil Andrease po vlasech. „Chci přestat myslet na práci."

Andreas ho kousl do krku, a pak mu stáhl župan, který nechali spadnout na zem. Kai pod ním neměl nic. Z Andreasova zamručení poznal, že to muži vyhovuje.

Andreas zůstal stát za ním a laskal jeho nahé tělo. Po chvíli musel Kai zaklonit hlavu a opřít ji Andreasovi o rameno, protože ho druhý muž neúnavně kousal do krku a mnul mu bradavku. Volnou rukou si ho přidržoval za bok, a když se Kai pohnul, zavrčením vyjádřil nesouhlas.

Užíval si relativně něžnou péči, a proto ho překvapilo, když ho Andreas najednou popadl okolo pasu a poměrně s vervou s ním mrštil na postel. Neuhodil se, na to dal Andreas pozor, pokaždé dával pozor. Jen to Kaie zaskočilo nepřipraveného.

„Zůstaň ležet," poručil mu Andreas a vytáhl pouta.

Věnoval se mu přesně tak, jak to Kai potřeboval. Dostával rány a místností se dlouho linuly jen vzdechy a prosby, protože nic jiného znehybněnému Kaiovi ani nezbývalo, ale přesně to se mu tak líbilo.