Nový byt

467 13 0
                                    

*o dva týdny později*
    Dnes je sobota a program na dnešek zní jasně: ležet v posteli celý den a koukat na filmy.

    Jsem si jistá, že ho dokážu splnit a to i bez řečí. Mamka má dnes volno, takže si uděláme líný den společně.

    Naštěstí mamka nakoupila včera suroviny na dnešek, takže pro nic nemusíme táhnout do obchodu. Ráno jsme si udělaly vafle s různými posypy a čokoládou.

    Když jsme tu kalorickou bombu nandaly na talíře, šly jsme do obýváku a pustily si už předem připravený film.
_ _ _

    Po skončení filmu jsme zjistily, že už je po dvanácté. Co si budeme, nevstávaly jsme zrovna brzy. Na to, že jsme měli dost velkou porci vaflí, řekly jsme si, že k obědu ukuchtíme něco menšího k jídlu.

    Udělaly jsme si mini tortilly a šly jsme si znova sednout do obýváku a pustit další film. Po chvíli se rozezněl zvonek.

,,Ježiiš, kdo se v sobotu odpoledne na nás rozhodl zvonit," postežovala si s povzdechem mamka a zastavila film.

,,Jen seď, já tam dojdu," oznámila jsem jí a začala se zvedat.

,,Ne ne, to je v pohodě, stejně chci odnést ty talíře do kuchyně," protestně řekla.

,,Tak dojdi teda otevřít a já odnesu ty talíře," namítla jsem.

    Mamka souhlasně přikývla a šla směrem ke dveřím. Já mezitím odnesla nádobí do kuchyně.

,,Jé, ahoj, Caline, pojď dál. Zrovna jsme dojedly," zvolala mamka z vesela, jakmile otevřela dveře.

    Docela mě překvapilo, že zrovna Calin stál ve dveřích. Na ničem jsme se nedomlouvali. Nebo doufám, že ne. Bylo by docela trapné, kdybych na to zapomněla.

,,Ahoj, Katko, děkuju za pozvání, ale budu to muset odmítnout. Jdu vyzvednout El. Je doma, že jo?" zeptal se Calin.

    Já vykročila z kuchyně ke vchodu, abych nečekanou návštěvu přivítala.

,,Neboj, ta je doma pořád." usmála se mamka mým směrem.

,,Ahoj, my jsme se na něčem domlouvali? Já jen, že o ničem nevím. Ne, že bych tě viděla nerada. Jen si mě docela překvapil a-" začala jsem mluvit páté přes deváté. Calin na to nic neřekl a vtáhl mě do objetí.

,,Taky tě rád vidím," zašeptal mi pobaveně do vlasů.

,,Aww. Vy jste tak sladcí. Tak já vás tu nechám," rozplývala se mamka a odešla do kuchyně dát nádobí do myčky.
   
,,Tak povídej. Co tě sem přivádí?" zeptám se ho, když se mi podaří se trochu vysvobodit z jeho pevného objetí.

,,To nemůžu vidět svojí holku bez toho, aniž bych se s ní předem domluvil?" povytáhne obočí.

,,Jasně, že můžeš. Ale předpokládám, že máš něco za lubem, když se na mě takhle koukáš."

,,No, mám v plánu tě vytáhnout někam ven a potom bychom mohli náš společný den zakončit u mě u nějakýho super filmu, co ty na to?" 

,,Hm. Měla jsem sice v plánu ležet celou dobu v posteli nebo na gauči a koukat na filmy, ale myslím, že tohle prežiju."

,,Tak já si jen něco zabalím a za chvíli můžeme jít," dám mu rychlou pusu a odběhnu do pokoje.

    Převleču se do něčeho jiného než do vytahaného pyžama a naházím pár věcí do tašky.
   
    Po chvíli se vrátím s taškou. Rychle jsem si přes sebe přehodila budnu, nazula si boty a společně s Calinem jsme vyrazili směr jeho auto.

Ráno už tu nebudu / CalinKde žijí příběhy. Začni objevovat