Ráno už tu nebudu / Calin

Zas a znovu

    Ráno mě probudil hlasitý budík. Máme dneska show, tak tam musím dorazit předem, jinak by mě asi David zabil.

    Ela jede taky, protože se mnou ještě na show nejela, tak jsem ji chtěl vzít s sebou. Oba se na to těšíme, i když to bude dost hektické.
_ _ _

    U studia jsme měli všichni sraz, protože jsme brali jen jedno auto. Nebylo nás moc, tak jsme se tam nějak naskládali.

    Já si s El a Petrem sedl dozadu, Willy na místo spolujezdce a David řídil. Sandro měl jet taky s námi, ale nakonec nám napsal, že tam bude o den dřív. To samé Dominik. Ještě si jel něco zařizovat, proto nejede společně s námi.

,,Vzhledem k tomu, že řídím, tak budeš muset přečíst line-up," podal David Willymu papír s programem.

,,Okej, dej to sem... Taakže všichni poslouchejte, opakovat to víckrát nebudu," snažil se napodobit Davida.

,,Open je v sedm, v osm tam jsou nějaký DJové a tak, v půl devátý je na stagi Dominik, v devět nastupuješ ty, Petře, v deset jdu na stage já a potom v jedenáct Calin. A to nejlepší nakonec, v půlnoci je afterka," zazubil se.

,,Takže všichni rozumíte, jo?" řekne Willy.

,,Ano," odpovíme sborově.

    Jedeme do Plzně, takže to bude docela dlouhý den. Proto jsme vyjeli taky dřív.

    Petr usnul hned na začátku a opřel si hlavu o Elu. Někdy v půlce cesty usnula i El a ta si zase dala hlavu na moje rameno. Vypadalo to docela vtipně a Willy to samozřejmě musel všechno zdokumentovat.

    Když jsme konečně po několika hodinách dorazili do Plzně, oba dva se probudili. Ti dva by si mohli podat ruce a závodit o to, kdo bude spát déle.

,,Hele Davide, nevadilo by, kdybych s El zašel někam na jídlo? Slibuju, že se vrátím v čas."

    David si jen povzdechl a kývl na souhlas, takže jsme mohli vyrazit.

    Nakonec jsme skončili v bistru na kebabu. Sedli jsme si ke stolu do rohu a pustili se do jídla.

*pohled Ely*
    Dneska má Calin koncert v Plzni. Jela jsem s ním, abych ho taky někdy podpořila. Přeci jen jsem ještě s ním nikdy na show nejela.

    Momentálně jíme kebab, protože nám během cesty vyhládlo.

    Mezitím, co jsme jedli a povídali si, jsem zaregistrovala, že se na nás koukají dvě holčiny. O něčem si povídaly a vypadaly u toho jako by se jednalo o něco přísně tajného.

    Hned, jak si mě všimly, jedna z nich sklopila zrak dolů a druhá se na mě usmála a zamávala. Já jí úsměv oplatila a ona šťouchla do své kamarádky. Ukázala na mě a ta stydlivější holčina na mě také nesměle mávla.

    Když jsem jí to oplatila, Calin si toho všiml a otočil se.

,,Na koho tak máváš?" zeptal se.

,,Na ty holky, co na nás mávaly."

,,Aha," odpověděl a dál se věnoval jídlu, které už měl skoro snědené.

    Nechápu, jak to dělá, že sní všechno tak rychle.

    Holky se po chvilce zvedly od stolu a chvilku se o něčem dohadovaly, až nakonec vyrazily k nám. Calin si toho nevšiml, protože byl zaměstnán telefonem, co držel v ruce.

,,Ehm, ahoj," řekly sborově.

,,Ahoj," pozdravila jsem a Calin taky.

,,Je nám to blbý, ale nemůžeme se s tebou vyfotit?" zeptají se Calina.