Je konec

275 16 8
                                    

*pohled Calina*
    Dnes měla přijít El. Byt jsem uklízel nejmíň třikrát. Už jsem uklízel i to, co jsem uklidil. Prostě jsem měl nervy na pochodu.

    Chtěl jsem jí to vysvětlit, co nejlíp, aby to mezi námi okamžitě neukončila. Alespoň teď, když se chce dobrovolně sejít, mám malou naději.

*pohled Ely*
    Za hodinu jdu ke Calinovi. Nervózní ani moc nejsem. Jen mě zajímá, jak mi to vysvětlí.

    Marta na to, že chci u ní přespat, nic neřekla. Asi poznala, že není úplně vhodná doba se na něco vyptávat.

    Momentálně stojím před zrcadlem v koupelně a snažím se si dát dohromady svůj opuchlý obličej. Celou noc jsem prakticky probrečela, takže teď vypadám opravdu příšerně. Kruhy pod očima mám věští než obvykle a oči zarudlé, jako bych se celé dny potápěla v chlóru s otevřenýma očima. Tohle už nezachráním.

    Nějak jsem se zkulturnila a rychle ještě zaběhla domů si vzít nějaké jiné oblečení. Věděla jsem, že tam mamka nebude, tak jsem toho využila. Alespoň mě nebudou čekat žádné otázky.

    Vzala jsem si kraťasy a tričko a vyšla směrem Calinův byt. Dobře, teď už začínám být lehce nervózní.

*pohled Calina*
    Každou chvílí by tu Ela měla být. A taky že jo. Ozvaly se klíče v zámku. Docela jsem si oddychl, že je ještě měla. Že by další naděje, že ještě není konec? I když to je celkem blbost. To, že má klíče, neznamená, že se nerozejdeme.

    Šel jsem jí ke dveřím naproti. Měla na sobě pořád ten přívěsek s růží, co jsem jí tenkrát dal. To je dobré znamení. Třeba se usmíříme už dnes, ale to už hodně předbíhám.

,,Ahoj," řekl, ale ona mi nic neodpověděla.

    Zula si boty a potom se na mě podívala. Obličej měla úplně bez emocí a vypadala vážně unaveně. Měla zarudlé oči a o jejích kruzích po nima ani nemluvím.

    Ničilo mě jí takhle vidět. Chtěl jsem ji obejmout, ale jakmile jsem udělal krok dopředu, couvla, takže jsem si to rozmyslel a uhl jí. Ona mě obešla a sedla si ke stolu.

,,Em-Dáš si něco? K pití nebo jídlu?" zeptal jsem se.

,,Stačí jenom voda," krátce odvětila a já jí za pár vteřin přinesl skleničku s vodou.

,,Děkuju," řekla potichu a napila se.

,,V pohodě."

,,Tak začni," vybídla mě.

,,Ehm..No.. A co ti všechno kluci řekli?"

,,Jen to, že jsi se vyspal s dvěma holkama a jedna z nich byla Nikola."

,,Aha. No a co bys chtěla vědět přesně?"

    To je fakt stupidní otázka, pomyslel jsem si.

,,Všechno, Caline. Od začátku do konce."

,,Dobře. Ehm, tak já začnu."

,,Poslouchám," opřela se.

,,No víš, jak jsem ti říkal o tom špatným beatu, kvůli kterému jsem musel do studia a byl celou tu dobu takový podrážděný? Tak tím to asi všechno začalo."

,,To už je ale přes dva měsíce. Však to bylo ještě v květnu, teď je první týden v srpnu. David říkal, že to jsou necelý dva měsíce. Tak co je teda pravda?"

,,Ta moje verze. On to vzal od té noci, já to beru od schůzky s Nikol. To jsme spolu nic neměli, jenom mi chtěla dát věci, které jsem si u ní zapomněl ještě když jsme spolu byli. Stěhovala se totiž, tak nějaký našla," vysvětlil jsem.

Ráno už tu nebudu / CalinKde žijí příběhy. Začni objevovat