Nemůžu jí to říct

247 14 3
                                    

    Ele jsem navrhl, že bychom mohli jít na pizzu do Vaňkovky. Vzápětí mi odepsala, že by šla moc ráda a že se nemůže dočkat.

    Ničí mě, jak o ničem neví. Za hodinu se máme sejít, tak to abych se dal dohromady, než se uvidíme.

    Už z dálky jsem viděl siluetu drobné postavy, která patřila El. Nejdřív na mě přes brýle mžourala, ale když mě poznala, rozzářila se jako sluníčko.

    Usmál jsem se na ní a ona přidala na kroku, aby byla co nejdřív u mě. Všiml jsem si, že má ten náhrdelník, co jsem jí dal, na krku. Nejspíš ho nesundala od té doby.

    Jakmile jsme dorazili k sobě, vtáhl jsem ji do objetí. Stýskalo se mi po ní.

,,Chyběl jsi mi," zašeptala do objetí.

,,Ty mně taky. Ani nevíš jak."

,,Tak půjdeme? Mám docela hlad," pousmála se a narovnala si brýle.

,,Jasně, tak chceš na tu pizzu? Ale jestli bys chtěla na něco jinýho, tak klidně řekni."

,,Jo, chci pizzu. A umírám hlady, tak už pojď," vzala mě za ruku a šli jsme si objednat.
_ _ _

,,Nechápu, jak můžeš jíst pizzu s ananasem," zakroutil jsem nechápavě hlavou, když jsem viděl El, jak si položila talíř s pizzou na stůl.

,,Je to dobrý. Ten ananas se mi tam sice nelíbí, ale chutná mi to," vysvětlila a zakousla se do prvního trojúhelníčku.

,,No a jak jsi se měl, když jsem tu nebyla. Jo a co ten klub v pátek? Užili jste si to? Ještě jednou se omlouvám, že jsem tam s tebou nešla."

,,V pohodě. Nakonec to skončilo tak, že jsme se akorát hrozně opili. A pak nám bylo ráno strašně špatně."

,,Aha, tak ještě, že jsem tam nebyla. Beztak bych se s tebou musela táhnout domů, protože bys sám nedošel," zasmála se.

    Kéž by jsi tam byla. Nemuselo by to dopadnout takhle...

,,To máš pravdu, nedošel bych," usmál jsem se.

    Došel jsem domů úplně v pohodě. A ne sám.

,,Jo a mám dobrou zprávu."

,,Jo? A jakou?"

,,Vzhledem k tomu, že jsem ty resty nakonec stihla do soboty večer, dneska už mám volno, takže si alespoň trochu můžeme vynahradit ten víkend," oznámila mi se širokým úsměvem.

,,Fakt? To je super."

,,Já vím," zaculila se a vzala si třetí kousek pizzy.

,,A co máš v plánu, že na mě tak šibalsky koukáš, hm?" zvedl jsem obočí.

,,Nic, nic," stručně odpověděla.

_ _ _

,,Já už nemůžu. Dojíš to, prosím?" udělala na mě psí oči.

,,A neříkala jsi, že umíráš hlady?"

,,To jo, ale teď už se na tu pizzu nemůžu ani podívat."

,,Tak mi to podej," povzdechl jsem si a natáhl ruku k talíři, který mi následně podala.

,,Děkuju."

,,Teď mi vlastně došlo, že jsem se tě nezeptal, jak jsi oslavila ty narozky s mamkou. Vím jen to, že jako dárek jsi dostala tu dovolenou v Nizozemsku."

,,Bylo to fajn. Sfoukla jsem svíčky, mamka mi popřála takový ty klasický věci a popřála mi hlavně to, ať nám to spolu vyjde. Je to od ní strašně milý," pousmála se.

Ráno už tu nebudu / CalinKde žijí příběhy. Začni objevovat