Ráno už tu nebudu / Calin

Výsledky

    Hey guys, jen upozorňuju, že všechno ohledně těch testů jsem si vymyslela. Takže, kdyby tam nebyla něco pravda, tak se omlouvám. Užívejte čtení. <3
_ _ _

,,Pane Panfili, jste na řadě," zavolala sestřička.

    Já jen přikývl a vešel do místnosti. Asi si říkáte, kde jsem. Jsem na testech otcovství. Ano, už je pátek a já sedím v ordinaci. Budeme tomu tak, říkat, protože nevím, jaký jiný název by to mohlo mít.

    Doktor nebo kdo to je, přepisuje něco do počítače a sestřička si připravuje vše potřebné.

    Můžu s naprostou jistotou říct, že jsem nervóznější než u maturity. A to bez legrace.

,,Teď Vám odeberu vzorek, dobře?"

,,Dobře."

,,Tak prosím otevřete ústa a já Vám udělám stěr. Nebojte, bude to rychlé a bezbolestné, ale nehýbejte se, jinak Vám propíchnu pusu. Já vím, moc to smysl nedává, ale jestli sebou cuknete, můžu Vás nějak dloubnout a budete mít ten pocit," usměje se.

    Ještě, že je tu takhle milá sestřička, protože bych to tu jinak nedal. Měla pravdu, vážně to bylo rychlé. Než jsem se nadál, sestřička to odešla dát k jakémusi přístroji.

,,Výsledky budou nejdéle za pět dní, očekávejte to poštou. Kdyby Vám to nepřišlo, volejte," řekl doktor a já přikývl.

    Rozloučil jsem se a mohl vyrazit pryč. Tak a teď ještě pět dní a budu vědět, na čem jsem.

    Rozhodl jsem se zajít za Petrem, protože milost pán se nám zakoukal a má depky z toho, že to pokazí. Přeju mu to. Vážně moc. Jsem rád, že je šťastný. Jen si vždy vzpomenu na mě a El a na ty naše začátky, jak jsme se dávali dohromady.

,,Čau, kámo," otevřel mi s úsměvem potom, co jsem zazvonil.

,,Co tak šťastně? Jseš zhulenej nebo v tom má prsty tvoje holka?" pobaveně se zeptám.

,,To druhý," odejde směrem do kuchyně.

,,A není to moje holka. Jen spolu chodíme ven. Nechci to uspěchat nebo pokazit," vysvětlí.

,,Jasný, chápu."

,,A co ty testy?" zeptá se.

,,Do pěti dnů budou výsledky, tak se potom uvidí."

,,To je mají celkem rychle."

,,Ale ta doba čekání je nekonečná," povzdechnu si.

,,Jasný no. Ale tak kdybys byl fotřík, mohli bychom společně podnikat různý výlety. Tony by byl nadšenej."

,,Klidni hormony, jo? Zatím nic není jistý."

,,No jo, ale když já mám takovou radost." usměje se jako sluníčko na hnoji.

,,Já to chápu, ale trochu si tu radost zkroť, máš jí tolik, že ji můžeš rozdávat."

,,Faajn... A co Ela? Něco novýho?" zvážněl.

    To, že si tu radost měl malinko zkrotit, jsem nemyslel až takhle doslova. Moc novýho toho není. S El jsme se od toho stěhování neviděli. A i když to není nejspíš poznat, chybí mi. Opravdu hodně.

,,Nic novýho není. Ani jsem jí nezkoušel volat. Nechtěl jsem vypadat jako zoufalec," odvětil jsem.

,,Nebudeš vypadat jako zoufalec, ale dej jí čas. Přeci jen, je to kolik dní po vašem rozchodu? Čtyři? To není ještě dlouhá doba. Nechte si to rozležet v hlavě a pak teprve něco dělejte," řekl a já souhlasně kývl.