Střípky z noci

251 11 1
                                    

    Ráno jsem se vzbudil poměrně brzy. Chtěl jsem se zvednout, ale hlava mi to neumožnila. To byla asi dost záživná noc, když si z toho pamatuji jenom to, že jsem se ze začátku s klukama trochu pohádali a potom už jen to, jak jsme do sebe házeli jednoho panáka za druhým.

    Promnul jsem si oči a začal se pomalu rozkoukávat. Všude po zemi jsem viděl rozházené oblečení. Nejen moje. Však Ela se mnou nebyla. Ne, to nemůže být pravda. Že to není, tak jak to vypadá.

    Rychle jsem se otočil a můj pohled se zastavil na přikryté Nikol. Moje první myšlenka, jak tuhle situaci vyvrátit, byla že jsme si jen sundali oblečení a nic mezi námi nebylo a šli jsme si rovnou lehnout.

    Okamžitě se kouknu pod peřinu a zjistím přesný opak. Do háje. Stalo se to. Postupně jsem si složil střípky z noci.

    Já jí tam vlastně potkal, povídali jsme si, tancovali a... Všechno mi došlo. Byli jsme opilí a zvrtlo se to. Musím okamžitě zavolat klukům.

    Mobil jsem nikde nenašel, takže jsem usoudil, že bude nejspíš v kapse od mikiny. Pomalým krokem jsem se dobelhal k židli u stolu, kde mikina byla položená. Naštěstí tam byl. A vida, ještě má polovinu baterky.  Rychle jsem vytočil Petrovo číslo. Chvíli to vyzvánělo až to nakonec zvedl.

,,Nevidíš, kolik je hodin?" zeptal se podrážděně Petr. Nejspíš jsem ho vzbudil.

,,To je mi celkem v tuhle chvíli jedno. Kam jste včera zmizeli? Tebe jsem viděl odcházet s nějakou brunetou a ostatní jsem neviděl potom už vůbec," vychrlil jsem na něj.

,,No David řekl, že už jde domů, jinak mu ráno praskne hkava a nevstane. Měl celkem pravdu s tou hlavou. Taky mám pocit, že se mi hlava roztříští na tisíc kousků," zasmál se.

,,No a co Willy a Marin?" vyzvídal jsem dál.

,,Co tak vím, tak Willy tam potkal nějaký známí nebo co. No a Marin, ten odcházel kousek přede mnou s nějakou holkou. A co se týče mě, tak já si užil s jednou sexy brunetkou, což už vlastně víš. Kamaráde, to byla noc!" zakřičel Petr do telefonu docela už při smyslech.

    Očividně ho probrala vzpomínka na tu holku, se kterou si užil.

,,A ty jsi zůstal na baru nebo co? Willy odcházel někdy ve tři a už tě tam neviděl."

    Nadechl jsem se, že mu to všechno řeknu, ale Nikol se vzbudila. Chvíli se rozhlížela po pokoji a potom její pohled skončil na mně ve spodním prádle.

,,Dobré ráno, Caline. Nevíš náhodou, kolik je?" zeptala se a usmála se na mě.

,,Ty tam někoho máš?" zarazil se Petr.

,,Co myslíš?"

,, A Ela to asi není, že?"

,,Ne, není," odpověděl jsem skoro neslyšitelně.

,,Tak to jseš v píči, kamaráde. Jestli se to El dozví, tak je mezi vámi definitivní konec," Jako bych tohle už sám nevěděl.

,,Jo, to já vím taky."

,,Tak kolik je hodin?" ozvala se ještě Nikol.

,,Za pár minut bude půl deváté."

,,Děkuju, tak já se půjdu upravit do koupelny, jo? Nechci ti tu nějak překážet," oznámila, posbírala si oblečení a zmizela ve dveřích koupelny.

,,Nebyla to-" chtěl se zeptat Petr, ale přerušil jsem ho.

,,Jo byla."

,,No tak to jsi posral."

Ráno už tu nebudu / CalinKde žijí příběhy. Začni objevovat