Ráno už tu nebudu / Calin

Miluju tě

    Ta škola mě vážně zničí. Nebo spíš všechny ty zápisky a učebnice. Prázdniny utekly jako voda a já mám zase pocit, že ve škole bydlím.

    Alespoň, že už je konečně středa. Momentálně se táhnu se třemi portfolii v náručí, protože se mi to do batohu už nevešlo. Jak jinak.

    Samozřejmě, že bych ty portfolia mohla nechat doma a mít všechny materiály v notebooku, ale já jsem radši, když to mám prostě hezky srovnané. 

    Pro dnešek už mi přednášky skončily, takže jsem se rozhodla jít rovnou domů. Dneska to bylo opravdu únavné a já byla zralá akorát tak do postele. Bohužel ani to nešlo, čekala mě totiž ještě práce do školy. Jak říkám, připadám si, že v té škole bydlím.

    Z kapsy džín mi začal vibrovat telefon. Proč mi vždycky musí všichni volat v tu nejmíň hodnou dobu? To mi dělají naschvál nebo co?

    S námahou jsem vylovila mobil u kapsy a podívala se, kdo mě musí otravovat zrovna, když mám plné ruce... Calin. Ten si ale umí vybrat chvilku.

,,No?"

,,Nějaká naštvaná. Co se děje?"

,,Mám co dělat, abych udržela desky v ruce a papíry se mi tu nerozesypaly po zemi a ty mi začneš volat. To se děje... Ale ty jsi nějak veselý. Alespoň někdo tu má dobrou náladu."

,,Aha, to mě mrzí... Víš, co je dneska za den?"

,,Středa. Proč?"

,,Ale kolikatého?"

,,Osmýho ledna. Proč?" zopakovala jsem znovu svoji otázku, kterou nejspíš přešel.

,,Ne, nic jen tak. Jdeš teď rovnou domů?"

,,Ehm, jo. Už toho mám po krk, takže se těším, až zalehnu k televizi a budu se moct koukat na seriály. Alespoň teda na hodinu, potom se musim jít zase učit... Naštěstí toho není tolik, ale i tak mě to štve."

,,Dobře, já jsem teď ve studiu, ale pak pojedu domů, tak se potkáme tam. Měj se, kotě," usměje se do telefonu.

,,Ahoj-" ani jsem se nestačila rozloučit, protože to položil.

    To mu přeskočilo nebo co? Vážně mi volal jen proto, aby se zeptal na to, jaký je den a jestli už jdu domů? Není to divný? Nikdy mi takhle nevolá. Já vám říkám, že mi nevolal jen tak. Je středa. Osmýho. No a co s tím. Výročí nemáme, tak co to je sakra za datum.
_ _ _

,,Už jsem doma," oznámí ve dveřích.

,,Ahoj," pozdravím ho a dál se věnuji seriálu, který běží v televizi.

,,Na co koukáš?"

,,Na Bridgertonovi. Už to mám rozkousaný od léta, tak jsem si řekla, že to dokoukám, když mám čas."

,,Aha. Hele, Eli, pojď sem, prosím tě," řekl a já vypnula televizi a šla za ním.

,,Tak jsem tady," řekla jsem a on mi věnoval rychlý polibek.

,,Zavři oči."

,,Cože, proč?" překvapeně jsem se na něj podívala.

,,Nech se překvapit," zazubil se.

,,Ale já chci nejdřív vědět proč."

,,To ti neřeknu. Maximálně ti řeknu to, že jdem ven. Tak je zavřeš dobrovolně nebo ti je mám něčím zavázat?"

,,Ne to je dobrý, nemusíš mi je zavazovat," oblékla jsem se, abych neumrzla a zavřela oči.

    Doufám, že si nemyslíte, že švindluji. Dobře, když se mnou Calin scházel schody, lehce jsem ty oči otevřela. To bylo ale z důvodu, že jsem se bála, abych nezakopla a nehodila sebou na schody. Ale od té doby, co sedím v autě, mám oči poctivě zavřené.