Ráno už tu nebudu / Calin

Omlouvám se

    Už jsem říkala, že nenávidím pondělky? Ranní vstávání je vážně děs. Proč musím mít hodiny už od osmi? To je za trest fakt.

,,Elo, vstávej, přijdeš pozdě. A vypni ten budík, jinak ti ho vyhodím z okna," zakřičí mamka z kuchyně.

,,Joo."

    Líně se zvednu z postele a vydám se za mamkou do kuchyně.

,,Se ti nechtělo po tom víkendu vstávat, že?"

,,Hm," zabručím a naleji si čaj.

,,Vůbec se ti nedivím když jsi byla celou sobotu pryč a v neděli jsi se učila. A kdes vůbec byla, jestli to není tajný? S Calinem?" zeptala se.

,,Co?" překvapeně zamrkám.

,,No v sobotu jsi byla s Calinem, ne?"

,,P-proč myslíš, že jsem byla s ním?" zaraženě jsem se zeptala.

,,Nevím, ale když jsi přes týden chodila do školy, tak jste víkendy trávili spolu," pokrčila rameny.

,,Jo aha. No-eh-jo, byla jsem u Calina."

,,A jak se má? Dlouho už tu nebyl. Jsem ho tuhle zvala k nám a od té doby jsme se neviděli."

,,Kdy jsi se s ním viděla? Že ses o tom nezmínila."

,,Někdy v srpnu. Když měl hodně koncertů, jak jsi mi říkala."

,,Aha. A co říkal?"

,,Jen to, že toho má hodně. Ale že až začne září, bude mít zas víc času."

,,Hm, to je pravda. V tom srpnu skoro nebyl doma, jak něco měl... Hele, mami, já se půjdu už chystat do tý školy, jinak vážně přijdu pozdě."

,,Jasný utíkej," usmála se a napila se kafe.

    Jaktože mi o tom Calin vůbec nic neřekl? Vždyť to už jsme spolu nebyli, když se potkali. Klidně jí mohl říct o nás dvou. Proč to neudělal? Tuhle otázku budu mít v hlavě do té doby, než budu znát odpověď. Takže to znamená, že se s ním musím potkat i po té sobotě. Ale teď musím stihnout školu. Rychle se převleču a vyrazím.
_ _ _

    Dnes jsme měli jen dvě přednášky, takže jsem ve škole nebyla zas až tak dlouho. Cestou domů jsem se stavila ještě u Báry v kavárně. Už dlouho jsme se neviděly, tak proč ji nepřijít pozdravit.

,,Ty ještě žiješ?" přivítala mě Bára.

,,Taky tě ráda vidím. Mám teď chvíli volno, tak jsem tě přišla pozdravit."

,,Jo taak. A co život?" zeptala se mezitím, co připravovala kávu.

,,Žiju, tak asi dobrý. Co ten tvůj? Nějaké novinky?"

,,Asi možná jedině to, že jsme se s Markem sestěhovali. Takže teď bydlíme u mě."

,,To vám přeju," usměji se.

,,Děkujem. No a co ty a Calin?"

,,Rozešli jsme se. Ale jestli uvidíš moji mamku, tak o tomhle, prosím tě, nic neříkej. Ona to ještě neví."

,,Počkej, co? Kdy?" vykulila na mě oči.

,,Na začátku srpna."

,,Ježiiš, to je mi líto. A co se stalo?"

,,To tady nechci rozebírat. Třeba někdy mimo kavárnu. Nevadí?"

,,Jasně, že ne. Úplně v pohodě. Ale je mi to vážně líto. Slušelo vám to spolu."