Ztracená minulost

Kapitola 19

Vlček usnul u toho, jak ji hladil po zádech. Je stále ten samý den a Jessie přemýšlí, nad tím, co všechno, se ho chce ještě zeptat. Bojí se toho spojení, protože neví co čekat, ale taky je ráda, že teď patří do smečky, ať to znamená cokoliv.

Alex pomalu otevřel oči a tiše se díval na svou Květinku. Byla tak krásná, s tím pohledem, který mířil do neznáma. Už se těšil na to, až s ní bude dělat i jiné věci, než jen jednoduché polibky, ale na to je ještě dost času. Je nadržený, jako býk. Donedávna, měl každou chvíli jinou holku, ale od té doby, co poznal Květinku, je na suchu. Ne, že by to nevydržel, není přece zvíře, jen mu chybí sex. Byl si vědom toho, že na Jessie musí jít pozvolna. No taky cítí to, že když přijde ten čas a ona bude připravená, bude to boží.

Nejdřív, ale musí proběhnout obě spojení, ji a její vlčice a pak bude čas na intimní dobrodružství. Pozoruje ji a vidí, jak jí to v hlavě šrotuje. Kéž by věděl o čem přemýšlí, pomyslel si.

Alexova ruka, položená na jejich zádech, se pohnula a Jessie zpozorněla, zvedla hlavu a podívala se mu do očí. Nechápala, jak ji život mohl poslat do cesty, tak úžasného kluka. Zrovna ji, ale je za to nesmírně vděčná. To štěstí a lásku, co cítí ve svém nitru, neví zda ty pocity v ní byli odjakživa nebo se objevili, až teď s jejím Vlčkem. Je ze všeho zmatená a doufá, že se to časem poddá. Má tolik otázek a neví s kterou začít, ale potřebuje vědět, co bude následovat.

„Alexi, jak to všechno probíhalo u tebe? Myslím od začátku, ne jen proměnu." Ptala se ho s obavami v hlase. Byla nesvá z toho, že nic nevěděla.

Alex se na ni díval a chápal, čím si asi prochází a čeho se bojí. V tom období se taky bál, ale měl rodiče, co ho podrželi a všechno mu vysvětlili. Teď byl na řadě on, aby podržel svou Květinku a do všeho ji zasvětil.

„Měl jsem okolo deseti let, když jsem prvně, slyšel hlas v mé hlavě. Slyšel jsem ho slabě, ale byl tam. Den ode dne sílil, až jsme si začali spolu povídat. To byla první proměna, Splynutí duší. Jinak se tomu taky říká, Psychické spojení. Má to mnoho názvů, ale stále se jedná o jedno a totéž. To byla ta jednoduchá část. Nero byl a je zábavný, když na to přijde, ale moc nenamluví, on převážně pozoruje. Naše první fyzická proměna, proběhla o úplňku. Bylo to dost bolestivé, ale pak už to šlo líp. S každou další proměnou, to šlo snáz. Asi po třetí proměně, jsem už necítil žádnou bolest a teď už to ani nevnímáme. Když máme chuť a čas, tak si jdeme zaběhat po lese, užíváme si přírody." Pozoroval ji, tak fascinovaně ho poslouchala. Doufal, že ji aspoň trošku uklidnil.

„To běháte jen o úplňku nebo kdykoliv chcete? A kdy začnu slyšet její hlas?" Zeptala se ho zvědavě a netrpělivě čekala, až jí odpoví.

„Ne, o úplňku je pouze první přeměna, protože v té době je působení měsíce, nejsilnější. A to při přeměně dost pomáhá, potom už se můžeš měnit, jak chceš. A k tvé druhé otázce, začneš ji slyšet, až se z tvého těla dostane ta chemie, kterou tam máš. Počkej, teď je středa a ty, už si včera prášky nebrala, tak zítra nebo pozítří." Jemně ji hladil po zádech a čekal, jestli se ho ještě na něco zeptá.

„Mohla bych vidět tvého vlka? Teda pokud to ti nebude vadit." Zeptala se ho se štěněčím pohledem, který se mu zdál být moc roztomilý. Přimělo ho to, ještě víc se na ni usmívat.

Věděla, že se ho to už jednou ptala, jen doufala, že si to nerozmyslel.

„Jistě třeba hned, ale museli bychom jít do lesa. Máma nemá ráda, když se přeměňujeme doma. Prý jsou tady pak chlupy a jí se to nechce uklízet." Je zvědaví na její reakci, když ji poví, že před přeměnou, se bude muset svléknout, aby pak nemusel jít domů nahý. Už se těší, jak se bude tvářit, ale to ji poví, až pak v lese, aby si to nerozmyslela.

„Dnes už asi ne, už je pozdě a mám hlad, ale zítra dopoledne bychom mohli jít do lesa. Těším se, až poznám Nera." Usmála se a pohladila Vlčka po tváři a on ji na oplátku, něžně políbil do dlaně.

Bylo už odpoledne a hlad který měli, se už nenechal déle odradit. Vstali z postele a šli si udělat něco k jídlu. Když otevřeli lednici zjistili, že je tam jídlo, ještě z předešlého dne. Tak stačilo jen, aby si ho nandali na talíře. Po tom, co se najedli přišla domů Kara. Chvíli si spolu povídali a pak Alexe napadlo, že svojí Květince ukáže dům a blízké okolí. Byla to krásná procházka, dokud jejich rozjímání, nevyrušil zvuk přicházejícího hovoru.

V tu chvíli si Jessie uvědomila, že při tom všem zapomněla na Rinu, která měla určitě strach o svou kámošku. Omluvila se jí a řekla jí všechno, co se stalo. Teda skoro všechno. To, že s ní bude za pár dní vlkodlak vynechala. Ještě spolu se svým Vlčkem, nechali pozdravit Ryana a rozloučili se.

Pomalou chůzí přišli domů, právě včas na večeři. Mezitím, co byli pryč, přišel domů i Vlčkův táta, Jared. U večeře si všichni povídali a taky se dost nasmáli. Když skončili s večeří, rodiče ještě zavítali do obýváku na televizi. Vlček s Květinkou, jim popřáli hezkou noc a společně se odebrali, do Alexova pokoje. Po sprše, kterou si oba dopřáli, samozřejmě odděleně, si lehli do postele.

Jessie se schoulila svému Vlčkovi na hrudi, kde poslouchala tlukot jeho srdce. Tlouklo stejně rychle, jako to její. Pohlédla mu do očí a měla velkou chuť ho políbit. Trochu se nazvedla na rukách, aby k němu byla blíž.

Vlček na ni hleděl z touhou v očích a trpělivě čekal, co se bude dít dál. Byl rád, že se i sama začíná osmělovat. Nesměle se k němu přibližovala, až dokud nespojila jejich rty. Alex chvilku počkal a pak si ji přesunul pod sebe bez toho, aby rozpojil jejich polibek. Chtěl zkusit něco víc, už dlouho ho to lákalo. Jeho Květinka se nebránila, bylo na ní vidět, že je taky vzrušená. Vlček ji hladil po bříšku a pomalinku se pohyboval nahoru, až k jejímu prsu. Vzal ho do ruky a zlehka ho promnul.

Jessie utekl tichý vzdech a přitom malinko otevřela ústa. Toho využil Vlček a jazykem jí vklouzl dovnitř. Ten výbuch emocí, co v tu chvíli pocítila, byl neskutečný. Snažila se napodobit Vlčkovi pohyby a pomalinku se do toho dostávala.

Alex ještě nikdy necítil, takovou směsicí emocí, co cítil právě teď s Květinkou. Díky tomuto polibku, si plně uvědomil, jak moc se do Jessie zamiloval. Ještě chvíli, se spolu něžně líbali. Ale pak Alex přerušil jejich polibek, položil si čelo na její a ztěžka dýchal.

Jessie taky sotva popadala dech. Snažila se uklidnit své divoce bijící srdíčko a přitom se nechápavě dívala na Vlčka.

„Květinko musíme přestat nebo se neovládnu a zajde to dál, než bychom chtěli." Dostal ze sebe těžce. Tak moc by chtěl víc, ale nemůže ještě není vhodná doba. Až bude jeho Květinka připravená, až pak se s ní bude milovat.

„Alexi, je něco špatně?" Zeptala se zadýchaně. Ještě nikdy takové věci nedělala a moc se jí to líbilo. To byl její první opravdový polibek a byl úžasný, už jen proto, že ji políbil kluk, kterého miluje.

„Ne, Květinko nic není špatně. Je to dokonalé. Ale pokud budeme pokračovat, tak se neovládnu, strhám z tebe šaty a pomiluji tě. A na to ještě nejsi připravená. Tak, teď se spolu uklidníme a zkusíme usnout, jo?" Po tom, co to dořekl, se na ni usmál. Tak strašně rád by ji ještě líbal, ale nemohl. Věděl, že by se neovládl a ublížit ji, bylo to poslední, co by chtěl.

Jessie by zrudla snad ještě víc, pokud by to ještě šlo. Došlo ji totiž, co by se mohlo stát a na to opravdu, ještě připravená nebyla. Přitulila se k Vlčkovi a po chvíli se jim povedlo uklidnit, jejich rozdováděné srdíčka. Pak si ještě chvíli spolu povídali a přitom pomalu usínali.

************************************

Ahoj lidi, zdravím všechny, co čtou tenhle příběh. A taky vám moc děkuji za hvězdičky, kterými ho hodnotíte. Jsem moc ráda, že se vám líbí a doufám, že se bude líbit i nadále. Mějte se hezky a zatím pá pá.