Kapitola 33

645 20 2
                                    


Probudil se s úsměvem na tváři a nádherným pocitem, který zažíval prvně v životě. To, co se předešlí večer událo, mezi ním a jeho Květinkou, bylo přímo nepopsatelné.

Vůbec neměl v plánu se s ní milovat. Ne, že by nechtěl, jen si myslel, že je ještě čas. V poslední době, se jí toho v životě hodně změnilo a on nechtěl nic uspěchat. Chtěl počkat, až se se vším, co se s ní děje srovná.

Měl v plánu, jen prožít příjemný večer, se svou družkou. No, když se jim to tak příjemně zvrtlo, nebránil se. Její prvotní obavy z jejich společného milování, se kterými se mu i sama svěřila, i když nebyly opodstatněné, ho vůbec nepřekvapili.

Byla nevinná a tím pádem i nezkušená. No, ta touha, vzrušení a chtíč, co z ní sálali, byli cítit na míle daleko. Byl nadšený, že byl prvním mužem v jejím životě. Nemohl uvěřit, že měl to štěstí, že si našel svou spřízněnou duši, svou družku, svou Lunu a že její poprvé, prožívali společně.

Tím, že se spolu spojili, po intimní stránce, tím se ještě o stupeň, ne-li víc posílilo jejích pouto spřízněných duší. A on už se těšil na den, kdy se jejích pouto, úplně uzavře. A to bude v den, kdy se jeho Květinka o úplňku prvně promění, do své vlčí podoby a navzájem se označí. Až tehdy se kruh uzavře.

Po jejím přijetí do smečky, je oba dva ještě čeká rituál, který společně budou muset podstoupit a který se přímo váže, na první proměnu. Týká se to převážně jen vlkodlaků, který si najdou svého druha dříve, než první proměna započne.

Ten rituál se nazývá označení. Oni dva, jakožto druh a družka, se o úplňku navzájem označí. O čem se jí zatím nezmínil a doufá, že se nepoleká, když ji poví, jak ono označení probíhá. Jakmile se uskuteční rituál označení, budou na věky spojení, jak před jejich bohyní, tak před celým světem.

Díval se na Květinky klidnou spící tvář a ještě teď, i když stále cítí na jazyku její chuť, nemůže uvěřit, že se to stalo. Zdá se mu to, jako sen. Nikdy, při nijaké holce necítil, takovou lásku, touhu, vzrušení a chtíč, co cítil, když se v tu chvíli, zahleděl do očí naplněných touhou, své vyvolené.

V tu chvíli se jí nemohl nabažit. Mezi jejími stehny, by klidně strávil i věčnost a v ní taky. Bylo to taky prvně, co u svého milování cítil i přítomnost svého vlka. Jakoby se v tu samou chvíli, propojili a byli u toho přítomni oba dva.

Ne, že by mu to vadilo, to vůbec ne. Nějakým způsobem, to pro něj bylo přirozené. Ono se to dalo čekat. Byla to totiž taky jeho družka.

Holky, co měl Alex před tím, Nera ani v nejmenším nezajímali. Protože v jejich spojení, nebyla láska, touha a to pravé vzrušení. Byli to jen nástroje k tomu, aby se lidská část mohla uvolnit, když měla tu potřebu.

No s Jessie to bylo jiné. U ní si přišel na své i jeho vlk. Protože tu chvíli, prožíval společně se svou vlčí polovičkou. A hlavně emoce, které oba mužské jedince, v tu chvíli pohltily, byli neskutečné.

Byla vzhůru, už nějakou tu chvíli, jen se jí nechtěli otevřít oči. Bála se, že když je otevře zjistí, že to, co se předešlí večer stalo, mezi ní a jejím Vlčkem, byl jen krásný sen. I když znatelná citlivost v její spodní části těla ji dokazovala, že o sen se ani v nejmenším nejednalo.

Zpočátku měla strach, že pro svého Vlčka, nebude dost dobrá a že se mu to s ní nebude líbit. No po tom, co se mu svěřila a on ji vzápětí uklidnil, spadl ji kámen ze srdce. Pomalu se uvolnila a nechala se unášet, daným okamžikem.

Cítila se nejistě, když před ním stanula nahá, ale po chvilce, ji stud opustil. Stačilo, aby se mu zahleděla do očí a uviděla tu lásku v nich. Pak, už se oba dva nechali unášet svými emocemi, které se v pokoji nahromadily do té míry, že je cítila znatelně i teď.

Ztracená minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat