Ztracená minulost

Kapitola 45

Jessie se vzbudila ve Vlčkově náručí a chvíli ho zaujatě pozorovala. Nebyla hloupá a věděla, že právě s někým mluví, přes smečkové spojení. Myslela si, že vedl rozhovor se svými rodiči, ale jistě to nevěděla, jen to odhadovala. Nakonec se jí i tak její domněnka potvrdila, když jí Vlček začal vyprávět, co všechno se dozvěděl.

Podle všeho, Jared s Karou měli už delší dobu podezření, že je Jessie královské krve. Bylo to přesně od doby, kdy ji zesvětlaly vlasy. A pak se jim to potvrdilo, při její proměně, která se uskutečnila za úplňku. To, že se proměnila do své vlčí podoby, sněhobílé vlčice, byl pro ně jasný důkaz. A když k tomu ještě přidali, její nejasnou minulost, vše jim do sebe zapadlo.

Sněhobílá vlčice, nebo vlk, se prý někdy narodí, ale jen v přímé královské linii. No, stává se to jen, když je to dítě zplozené, z pouta spřízněných duší. Ne vždy se tak stane, takový vlkodlaci jsou ojedinělý, proto jsou tak vzácný.

Vlčkovi rodiče prý mlčeli z toho důvodu, že jí nechtěli stresovat a hlavně nevěděli, jak král zareaguje. Jestli ji přijme, nebo ji odvrhne. Protože, kdyby ji měl král v úmyslu odvrhnout, Jared byl rozhodnut, utkat se s ním v souboji. Nemohl přece dopustit, aby synova spřízněná duše, byla pošpiněná takovým způsobem. A už vůbec ne, když byl Alfa smečky, ke které oficiálně patřila.

Ještě spolu nestihli ani domluvit a na dveře jim už někdo klepal. Když se Alex v rychlosti oblékl a otevřel dveře od pokoje, spatřil tam postarší služebnou, která mu podávala oblečení se slovy, že jim to posílá král, protože si je jistý, že kromě oblečení, co měli na sobě v den plesu, na sebe nic jiného nemají. Alex s díky přijmul šaty, které už od pohledu vypadaly nově a vzápětí zavřel dveře od pokoje.

Jessie se ještě zcela nahá, přiblížila ke svému Vlčkovi, aby si mohla prohlédnout věci, které jim přinesly. Byla spokojená s tím, že ji velikost seděla, od spodního prádla, přes oblečení, až po boty, které k tomu patřily. Když pohlédla na svého druha, musela se pousmát, protože to Alexovi taky moc slušelo.

Společně pak vyšli z pokoje, ve kterém strávili společnou noc a stráže, které byli na chodbě je odvedly přímo ke stolu, kde již na ně čekal král Rafael se svými syny. I rodiče Vlčka, už seděli u stolu, i s rodiči Ryana a samozřejmě nesměl chybět, ani Ryan s Rinou. Všichni si popřáli dobré ráno a Jessie s Alexem se usadily na volné místa, vedle krále Rafaela.

Celá snídaně probíhala v klidu a za doprovodu rozhovorů, které spolu mezi sebou vedly. Jessie poznávala své sourozence a nemohla uvěřit, že ze dne na den, má otce a tři bratry. Bylo jí divné, že nevidí královnu a když se na to zeptala otce, řekl jí, že si o tom později promluví, že s ní potřebuje probrat dost věcí, které se jí osobně týkají.

Na to mu neřekla nic, jen pokývala hlavou na souhlas a těšila se, na rozhovor se svým otcem. Alex byl stále u Jessie a ani na moment ji nespustil z očí. Když dosnídali odebrali se s králem do nějakého salónku, kde si měli spolu promluvit. Přítomni byli, jen král se svými syny, Jessie se svým druhem a jeho rodiči.

Všichni se usadili do pohodlných sedaček a čekali, kdy začne král mluvit. Jessie si všimla, že všichni mají na sobě nové oblečení, o co se určitě postaral její otec a za to mu byla moc vděčná. Cítila se příjemně ve společnosti, jak svého otce, tak i jejich bratrů. Nevěděla proč, ale z nějakého důvodu ji nebrali, jako vetřelce a to jí moc těšilo.

„Tak, zjistil jsem, že královna byla ta, co tě, jako novorozeně dala do rukou těch lidí, se kterými jsi žila do svých tří let." Pronesl směrem k Jessie. „Tím, že mě obelhala a odtrhla mě od mé dcerky, tedy od tebe, si zabezpečila život ve vyhnanství." Jeho slova se nesly místností. Viděl na své dcerce, že je zmatená a tak ji vysvětlil, čeho přesně se tím jeho královna a matka jeho synů dopustila.