Kapitola 27

632 31 1
                                    

Byla neděle večer a Jessie se moc těšila do školy. Po tom, co se předešlého dne vzbudila, i když už bylo pozdní odpoledne, byla tak natěšená a plná energie, že se okamžitě vrhla na učení. Skoro celý zbytek víkendu, doháněla to, co za těch pár dní na Univerzitě zameškala.

Všimla si taky, na oko nesouhlasné pohledy jejího Vlčka, když dala přednost učení, před ním. Snažila se mu chvilkami věnovat, no bohužel pro něj, v tu chvíli pro ni byla přednější škola.

Alex už ležel v posteli a čekal, až jeho nádherná družka, vyjde ze sprchy. Přes víkend, si ji moc neužil. No chápal, že si potřebuje udržet známky, kvůli stípku. Podle všeho, co se týče její vlčice, je všechno v pořádku. Potvrdil mu to i Nero, který je s ní, od doby, co dala o sobě znát, v nepřetržitém kontaktu.

Ráno jdou prvně po jejím splynutí myslí do školy. Jen doufá, že to jeho Květinka zvládne a nenechá se ničím vyvést z míry. Ryan i Nero mu slíbili, že s dohledem nad ní, mu pomůžou. A za to jim byl nesmírně vděčný.

Nebylo by vhodné, kdyby jí cokoliv vyvedlo z míry natolik, že by se rozzuřila. Protože pokud se první proměna uskuteční v hněvu, co je sice mnohem náročnější, než o úplňku, ale stát se to může, pak je dotyčný vlkodlak neovladatelný, po celou dobu proměny. A následky z takové proměny, jsou mnohdy nedozírné.

Proto se má první přeměna ve vlkodlaka, provádět za úplňku, kdy je působení měsíce nejsilnější. Celá ta atmosféra té noci, jim pak pomůže se v klidu a hlavně bezpečně pro ně i pro své okolí, proměnit.

Ve chvíli, kdy jeho spřízněná duše, vyšla ze sprchy zpozorněl. Vypadala tak roztomile, s těmi mokrými vlasy, které se snažila rozčesat. Měl, takovou chuť ji políbit, ale rozhodl se, že počká na to, až se mu uloží na jeho hrudi, jak bylo v posledních dnech, jejím zvykem.

Po tom, co vyšla ze sprchy, namířila si to rovnou do postele za Vlčkem. Ještě, než ulehla k němu, nebo v jejím případě, spíš na něj, všimla si, že ji propaluje pohledem. Ty jiskřičky touhy v jeho očích, před ní nedokázal skrýt.

Pomalu se k němu přibližovala a přitom si hrála se svými mokrými vlasy. Dívali se jeden druhému do očí, dokud se k němu nepřitulila. Jak ležela na jeho hrudi, vzhlédla k němu a přitom, jak ho hladila po tváři, ho začala líbat.

Byla to taková nesmírná přitažlivost, co v tu chvíli cítila. Nemohla tomu odolat a tak se tím prostě nechala vést. Vlček ji při líbání hladil snad po celém těle. Bylo jí to moc příjemné a ani jsi neuvědomila, že začala vrnět.

Jakmile se jeho Květinka, dotkla postele a uložila se na jeho hrudi, začala ho vášnivě líbat. Měl co dělat, aby se udržel pod kontrolou. Cítil z ní, že to pouto co je mezi nimi, z její strany výrazně zesílilo. Všiml si, že se přestává ovládat. Její mysl, z největší pravděpodobností, převálcovali zesílené emoce, pouta spřízněných duší.

Taky s tím měl ze začátku potíže. Bylo to právě v té době, kdy se prvně potkali. No časem, se to srovnalo. Už se líbali a mazlili celkem dlouho. Sám na sobě cítil známky toho, že se přestává ovládat. A v poslední chvíli, dokud měl ještě aspoň trochu jasnou mysl, zastavil jejich dovádění.

„Květinko, musíme přestat." Řekl zadýchaně ve chvíli, kdy přerušil jejich polibek. Nemohl ji nechat zajít dál. Neměla jasnou mysl a on to věděl. Když se s ní bude poprvé milovat chce, aby si byla plně vědomá toho, co dělá. Nechce, aby si pak cokoliv vyčítala, nebo byla smutná z toho, že si pořádně nepamatuje, jejich první společnou noc. „Brzo ráno vstáváme. Musíme se vyspat a já mám zítra trénink. Musím být fit." Řekl jí s úsměvem a přitom se jí díval, do jejích touhou naplněných očí. Viděl na ni, jak ztěžka dýchá. A taky, jak se pomalu vzpamatovává, ze všech těch emocí, co jí zastínili mysl.

Ztracená minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat