Kapitola 29

600 28 1
                                    

Vůbec se mu nechtělo odcházet, od jeho Květinky. No neměl na výběr. Po tom, co upozornil svého přítele, že už musejí jít zpět, sám se musel zvednout a tím přerušit jejich blízkost, které si doposud užíval.

Jakmile všichni dorazili ke škole a zapadli dovnitř, Alex šel automaticky doprovodit svou družku, k její učebně a Ryan udělal to samé, u té své. V půli cesty k učebnám, se oba páry rozdělili a každý z nich, šel svým vlastním směrem.

Jessie si všimla na svém Vlčkovi, že se na něco chystá. Jen jsi nebyla jistá, co to bude tentokrát. No, jakmile zastavili u její učebny, pohotově si ji k sobě otočil a následně si ji přitáhl k sobě, co nejblíže, že z toho, jak byla překvapená, nestihla ani vyjeknout.

Vzápětí, co jí uvěznil ve svém náručí, ji vášnivě políbil a pevněji stiskl její zadeček. Pravděpodobně, se nechal svým počínáním unést, protože kdyby do něj, nechtěně nevrazil student, který pospíchal na svou přednášku, asi by se tak brzo, do své učebny Květinka nedostala.

Nechala se unášet příjemnými pocity, které její tělo zaplavili ve chvíli, kdy její Vlček, zaútočil svými rty, na ty její. V tu chvíli, na světě nebyl nikdo, jen oni dva. No aspoň do chvíle, kdy do nich někdo narazil a tím, ji probral z jejího příjemného opojení.

Jakmile jsi uvědomila, co se dělo, znovu zrudla a nepomohl tomu, ani Vlčkův nečekaný útok, na její prdelku, se kterým, už od posledně, mohla počítat. Z růžovými tvářemi, ze srdcem, které ji bilo, jako na poplach a z dechem mimo její kontrolu, ji naposled políbil a s úsměvem, od ucha k uchu ji tam nechal stát.

Díky neznámému studentovi se vzpamatoval, rychle se rozloučil, se svou Květinkou a pak už musel utíkal na svou přednášku. Nepočítal s tím, že ho v tu chvíli, převálcují jeho vlastní emoce natolik, že se v nich sám ztratí.

Napříště si bude muset víc hlídat, aby se mu to náhodou nezvrtlo v něco, co pak nebude schopný zastavit. Už byl u své učebny, když si všiml, že zpoza rohu, kráčí profesor, který taktéž míří do stejné místnosti. V rychlosti ho pozdravil a jakmile vpadl do učebny, okamžitě si sedl na své místo. Nemohl se dočkat, kdy skončí přednášky a on bude moct jít na trénink. Ne, kvůli fotbalu, ale kvůli jeho Květince, se kterou se má po něm sejít.

Po dlouhé době, byla na hudebce. Moc se jí tam líbilo a naštěstí zjistila, že ani zdaleka, za těch pár dnů, nezameškala to, co jsi myslela, že bude muset dohánět. Co jí dost potěšilo. Právě byli i z Rinou na cestě za kluky. Ještě by měli mít trénink, tak se na ně chtějí jít podívat a trochu je přitom povzbudit. Od přestávky, kdy se rozloučili, se těšila na chvíli, kdy ho znovu spatří.

Ta touha být s ním, se jí zdá být o poznání silnější, od té doby, kdy se objevila její vlčice. Podle toho, jak to teď cítí ona, tak kdyby mohla, byla by s ním neustále. Popravdě se děsí dne, kdy se bude muset vrátit, do svého malého království, bez svého prince.

Ve chvíli, kdy si sedali obě na tribunu, všimli si taky roztleskávačky, které měli právě trénink. Jessie zbystřila, když v dálce zahlédla Noru, jak se tam očividně, bez ostychu předvádí, před celým fotbalovým týmem.

Už měl skoro po tréninku, když v hledišti zahlédl svou Květinku. Jak ji z dálky pozoroval, všiml si, že ji zaujal trénink roztleskávaček. No vzápětí, taky zjistil proč, když uviděl, co tam Nora provádí.

Po chvíli viděl, že Květinka stočila svůj pohled na něj a tím se jejich oči, i když na dálku, setkali. Alex ji hned zamával na pozdrav a v té samé chvíli, jí i poslal vzdušný polibek, který ona vzápětí s úsměvem chytila.

Ztracená minulostKde žijí příběhy. Začni objevovat