Ztracená minulost

Kapitola 21

Byl už večer a právě spolu všichni, seděli u stolu v kuchyni. Jared, právě říkal nějaký vtip, na kterém se všichni smáli. Jessie je sice poslouchala a smála se s nimi, ale myšlenkami, byla někde jinde. Když se odpoledne vrátili, byla rozjařená z toho, co viděla. Byla nadšená a vysmátá, dokud si neuvědomila, že ji to všechno, co se stalo, může její vlčice zazlívat. Zničehonic dostala strach, z toho spojení. Bála se toho, že ji to bude vyčítat a nenávidět ji za to, co se stalo. A taky za to, že dovolila, aby je od sebe odtrhli.

Kara, už byla doma, když přišli a něco hodně dobrého vařila, krásně to vonělo. A teď, tady se všema sedí a snaží se je vnímat, no moc jí to nejde.

Alex cítil, že je jeho Květinka nervózní, ale čekal, že mu sama poví, co jí trápí. Nakonec se rozhodl, že po večeři si s ní promluví. Protože, byl toho názoru, že jinak by to z ní asi nedostal. Nechtěl, aby se trápila, ať to bylo cokoliv. Chtěl jí pomoci. Jenže hned, jak měli do jedeno a smích utichl, se jeho táta, začal ptát. Nemyslel to nějak zle, jen byl zvědavý.

„Jessie, slyšel jsem, že si se dnes poprvé viděla s Nerem. Jaké máš, z toho dojmy?" Zeptal se vysmátý Jared. Byl zvědavý, ale hlavně chtěl vědět, že je v pořádku. Celý večer se mu zdála být, nějaká nesvá. Nebylo by dobré, kdyby byla rozrušená. Mohlo by to mít negativní dopad, na její splynutí s vlčicí.

„Byl to úžasný zážitek. Nero byl skvělý a hodný, moc se mi líbil." Odpověděla vesele, protože to byla pravda. No svůj strach, si nechávala pro sebe. Nevěděla, jestli by to pochopil. On byl silný Alfa, vůdce smečky a ona, byla prostě ona. V tu chvíli, jí děsilo víc věcí najednou. První, bylo spojení s její vlčici a ta druhá věc, ze které měla strach byla, jak by reagovali, kdyby přiznala, čeho se bojí. Měla strach, že by ji považovali za slabou a nevhodnou, pro jejich syna. Budoucího Alfu, jejich smečky.

„To jsem rád, že to tak vidíš. A co tvá vlčice? Nedala o sobě ještě znát?" Ostražitě ji pozoroval a přitom se usmíval. O Nerovi mluvila hezky a upřímně. Tak jediné, z čeho mohla být nesvá, byla její vlčice. Jared si uvědomoval, že v jejich světě, je nová. No taky na ní viděl, že je z něčeho vyděšená. Jen nevěděl, z čeho přesně. On byl Alfa smečky a to také znamenalo, že se o svou smečku staral, po všech stránkách. Takže jeho lidi, za ním mohli přijít kdykoliv a s čímkoliv a on se jim vždy snažil pomoct. Jenže to ona ještě netuší, že Alfa tu vždy, bude pro ni, tak jako ona tu bude pro Alfu. V přátelském slova smyslu samozřejmě.

Jessie mu se strachem pohlédla do očí. Nevěděla, co mu má říct a bála se, že by ji odsoudil a ne jen on, ale i Alex.

Alex si všiml, že se celá chvěje a chytil ji za ruku, aby ji dodal odvahu. Neměla se čeho bát, tady by ji nikdo neublížil. Právě, když ji chtěl říct, že všechno bude v pořádku, ať řekne cokoliv, že se nemá čeho bát, ho předběhla máma.

„Holčičko, cokoliv se děje, jsme tady pro tebe. Nemusíš se bát, svěřit se nám s čímkoliv. Jestli v nás dva, zatím nemáš důvěru, nevadí. Ale aspoň Alexovi pověz, co tě trápí. Nebylo by dobré, aby si to teď, držela v sobě." Kara na ni viděla, jak s tím bojuje. Chápala, že ze dne na den, si důvěru v lidi nevypěstuje. No, už je to pár dní, co přestala brát prášky a její vlčice, by každým dnem mohla dát, o sobě znát. V té době, by měla být klidná a vyrovnaná. A to zrovna teď, určitě nebyla.

Jessie, ze strachem pohlédla, na svého Vlčka a pevně mu stiskla jeho ruku. Pak se otočila na jeho rodiče a odhodlala se jim to říct. Nebude to snad horší, než to, co si představila, že se stane. Pomyslela si. Zhluboka se nadechla, aby se aspoň trochu uklidnila a začala pomalu mluvit.

„Já,....mám velký strach, že se na mě, bude má vlčice moc zlobit, že jsem ji nechránila, když bylo potřeba. Co když mě za to bude nenávidět?" Zeptala se ze slzami v očích. Nevěděla, co jí na to odpoví a se strachem čekala. Držela Vlčka tak pevně, že se divila, že ještě neskučí.

Alex ji palcem pohladil po ruce a upřeně, se jí díval do očí. Pak, si ji přitáhl do objetí a pevně ji držel. Ta podpora, co jí poskytl, ji trochu uklidnila. Aspoň si to myslel, podle jejího výrazu ve tváři.

„Jessie, vůbec se nemusíš bát. Tvá vlčice, by ti nikdy neublížila. Ona bude vždy na tvé straně, ať se bude dít cokoliv. Vlk, je nejvěrnější tvor na světě, teda podle mě. Každý má svůj názor a někdo, to může vidět jinak. No, ale pravdou je, že pro ni jsi priorita ty. Takže klid, když se k tobě ozve, přijmi ji a všechno bude tak, jak to mělo být, už dávno." Fakt byl, že to, co jí pověděl, byla čistá pravda, ale důležité bylo, aby tomu uvěřila a uklidnila se. S úsměvem ji pozoroval a byl si jistý, že to, co jí řekl, pomohlo, aby se cítila líp.

Ještě chvíli, ji Alex držel ve svém náručí a všichni si povídali. Jessie se uklidnila, všem poděkovala a doufala, že vše dobře dopadne. Pak, se pomalu všichni odebrali, do svých ložnic. Oni dva šli ruku v ruce, do Vlčkova pokoje. Jessie beze slova a z lehčí hlavou, spokojeně odešla do sprchy.

Alex, zatím hledal na netu, nějaký film, co by si mohli pustit. Když jeho Květinka, vyšla mokrá a voňavá, vyměnili se.

Jessie, se zatím zakutala do postele a netrpělivě čekala, na svého Vlčka.

Alex, za chvíli vylezl z koupelny a svalil se do postele k Jessie. Stáhl si ji k sobě a začal ji hladit po zádech. Za tu chvíli, co spolu sdílejí jeho pokoj, si všiml, že hlazení po zádech, se ji moc líbí.

„Květinko, našel jsem nám film." řekl vítězoslavně a široce se na ní usmál. „Koukneme si ho, ale nejdřív mi řekni, proč jsi se mi nesvěřila. Já jsem čekal, že mi sama řekneš, co tě trápí." Chtěl vědět, jestli mu vůbec, aspoň trochu věří.

„Promiň Vlčku. Já,.... styděla jsem se ti to říct a hlavně jsem měla strach. Strach z toho, že mě odsoudíš ty i tví rodiče. Já,.....byla jsem zmatená ze svých pocitů, ale už je to v pořádku." Usmála se na něj a něžně ho políbila.

„Dobře Květinko, chápu tě, ale příště žádné tajnosti. Cokoliv se bude dít, klidně mi to řekni. Pro mě není nic důležitějšího, než si ty. Tak žádný stud, jo?" Dořekl a políbil ji do vlasů. Ona se na něj usmála a pak se mu uložila na hrudi, aby se mohli, společně podívat na film. V polovině filmu, mu Květinka usnula na hrudi a on to zabalil také. Notebook odložil na noční stolek a přitulil se, ke své družce. Dnes měli oba náročný den. Netrvalo dlouho a Alex se k Jessie připojil v říši snů.

**********************

Tak milí čtenáři, máte tady novou kapitolku. Snad se vám bude líbit. Přeji hezkou neděli.

Zatím pá pá :-) Vaše Shiori