neko snarry

krabice

Severus položil krabici na stůl a otevřel ji. Byl připraven na hodně ale to co bylo vevnitř nikdo nečekal.....

Byla tam kniha....
Severus ji vzal do ruky a všiml si tý barvy. Byla to Černá kniha a byla to dost stará kniha. Pomalu ji otevřel a na první straně bylo napsáno

Harold ZmijoNebelvír
Paní tak to jsem nečekal.
Ale jak to?

Před pěti dny
Harry se probudil a hned ho zaujala osoba v koutě. Byla to smrt a usmívala se. ,, Dobré ráno” ,, co tady děláš?” ,,už přišel čas” Harry vyvalil oči a dál čekal.
,,Je na čase najít knihy a dát je tvím přátelům A však  existuje ještě jedna kniha.”
,,Tak proč o ní nevím?” ,,Ale víš můj kočičí příteli, je to totiž tvoje kniha.”
,,Já mám svoji knihu?”
,,Ano, Harold ZmijoNebelvír ji napsal a ukryl na bezpečném místě.”

,,A ty určitě víš na jakém.” smrt se jen té větě zasmála ,,ne já to nevím, ale ty ano, už tenkrát jsem ti říkala, když jsi byl ještě sám Harold ZmijoNebelvír, že jí dobře musíš schovat, abych jí nenašla ani já. Což jak se dobře zjistila se ti povedlo a byla jsem na tebe moc pyšná. Teď je ale načase najít tu knihu a jenom ty víš, kde je, nemluvě o tom, že tam budou i spojky k tomu, aby jsme našli i zbývající knihy.”

,,Smím teda vědět jak se chceš  dozvědět o tom kam  jsem dal ty z knihy?” na co se smát jenom usmála, protože dobře ví že se na to zeptá a taky už měla plán. ,,Harry jsem smrt což je pravda, že mohu zaslat kdo bude živ a kdo zemře. ale musím ti přiznat, že jsi byl můj účetník a naučil se z toho mnohem víc než dává najevo.”

,,Promiň, ale stále nějak nechápu kam tím míříš.” Smrt se usmívala a pak promluvila ,, zastavím čas a ty se vrátíš v čase a zjistíš kam si dát tu knihu což nám velmi pomůže.” ,,Zahrávat si s časem není dobré znamení.” ,,To jsem zjistila až moc dobře na vlastní kůži máš pravdu, ale potřebujeme čas a tím ho získáme.” ,

,,Chceš získat čas tím, že ho zastavíš?” ,,Zastavím úplně všechno až na tvé přátele ty musejí pokračovat v hledání. vše bude vypadat normálně až na to že jestli nebudou tolik pohybovat a nebude to na dlouho, najdeš tu knihu a vrátíme se domů co ty na to?”

Harry si jenom povzdech, smrt asi věděla co dělá. Nedá se říct že by jí úplně důvěřoval, ale vypěstoval si něco k ní jako respekt co znamená vlastně hodně a taky protože mu došlo že ona je na jejich straně.
,,fajn” zněla odpověď a na to se smrt opět usmála,, ale musíš najít tu knihu.”

,,Je mi to jasný a najdu ji.” ,,To nepochybuji, tady ti dám náhradník pomocí kterého stopneš čas a tady ti dávám hodinky času potom až přijdeš tak mi je dáš je ti vše jasné?” ,,Ano.”
S tím smrt odešla a nechala ho samotného. Má se totiž jistá že on na to přijde jak všechno zachránit.

Harrymu se moc do toho  nechtělo, bál se přece jenom nesmí změnit minulosti a musí najít hloupé knihy aby mohl porazit toho ředitel. Už aby byl  konec. Pomyslel si a zastavil  čas, řetízek si neměl na krk a sáhl na hodinky které si zapnul na ruce. Tak je na čase najít knihu a s ní i ostatní.

Nastavil daný čas a už letěl. Objevil se na stejném místě přesně tam kde stál a teď jak se dostat do hradu a pak ho to napadlo půjde krbem. Na nic nečekala a vydali se ke kolu hned se přemístil do školy. Vystoupil ředitel z klubu a ani ho to nepřekvapilo, že tam na něj čeká čtyři zakladatelé školy.

Podívá se na něj ten zelený no vypadá jako Severus, ale má tvrdý pohled, jako by se mu chtěl dostat do duše a taky že dostal hned na poprvé. Harry ho nechal co nečeká bylo že i ostatní se mu dostal do hlavy a hned věděli co hledá.

Jako první byl Godrik,, můj přítel je to co se děje u vás je velmi složitá věc a dobře chápu co on nás potřebuješ, ale ty chápeš že my s tím  nemůžeme  nic udělat.” Harry se usmál ,, Já vím a i tak dík že mě tady necháte, pokoj jsem se najít tu knihu co nejdřív a taky jsem pokusím aby mě nikdo jiný neviděl.”

,,No To by jsi byl hodný a zavři za sebou dveře” ozval se zase opět ten zelený. ,,Salazare je to náš přítel.”
Na to bylo slyšet jen odfrknutí. Harry zaslechl kroky a tak se hned vydal ke dveřím. Zahlédl odcházet Harolda ZmijoNebelvíra a tak se vydal za ní což nebyl problém protože v podstatě vedlo k té knize. Problém byl v tom že on celou dobu věděl že ho sleduje, on chtěl aby našel tu knihu a mohl jít domů kam i patřil.

Žádný překvapení nebylo když se zastavil u  obrazu buclaté dámy a vydal se dovnitř. Harry také prošel obrazem a vydal se opět za ním. Harryho dostala poslední věc a to že on zašel do pokoje do svého pokoje a v Harryho v případě má on úplně stejný pokoj někoho měl předtím i na stejném místě že by náhoda?

Nemyslím si otevřel knihovnu nebyla tajná mísa a spousty knih kde byla vlastně i ta jeho. Harry se usmál a má ji našel ji. Potichu se vydal na odchod, ale za sebou zaslechl ,,pomos přátelům.”
Opět se vydal ke krbu, rozloučil se, se zakladately a vydal se domů pak už to bylo snadný, po necelé  hodině se objevil u smrti.

Harry se objevil tak rychle, že se ho smrt  úplně lekla, ale jakmile se vzpamatovala tak hned ho vyspovídala. Nakonec řekla, aby počkal a přemístila se do školy. Hned  našla  Harryho  pokoj a vydala se ke knihovně, kterou i po chvilce otevřela hned objevila  knihu a i s ní se vrátila opět domů.

Teď už to bylo na kotěti, který to vlastně vzpomene tak že balil knihu napsal rychle dopis a poslala i patrona aby to donesl Severusovi. Poté co patron odešel se podíval na smrt. ,,Víme kde jsou ostatní knihy?” odpovědi mu byl opět ten malý úsměv, ale i přikývnutí.

Snad se kapitola líbila a přeji hezký den. T.f