Nitrozpit

795 29 5
                                    

Remus se vzbudil jako první a rozhlédl se kolem sebe.
Uviděl Siriuse  jak spí v druhým křesle a natahl ruku.
Chytil tu jeho a Sirius, jemně začal jezdit palcem po jeho dlani nahóru a dolů a u toho se usmíval.

Pak se podíval na Severuse a zahlédl ocásek s oušky.
Hned mu došlo, o koho se jedná.
Sirius jakoby vycítil, kam se dívá otevřel oči a koukal na Severuse a na jeho hrudi byl v klubíčku Harry.

Remus se usmál a řekl,, sluší jim to spolu, když jsou takhle spolu a něco mi říká, že se ty dva hledali.”
,,Matěj měl pravdu, když říkal, že nitrobrana pomáhá otužovat vztahy.”

Sirius si odfrknul a Harry vzápětí zvedl hlavičku a koukl se na ně.
Rozespale se usmál a nakonec pomalu slezl ze Severuse.
Který taky otevřel oči a vstal, aby se mohl protáhnout.

,,To čtení nás asi unavilo” usmál se Remus.
,,No to teda, spal jsem pěkně tvrdě” potvrdil Sirius.
,,Kolik je hodin?”
,,Je devět, takže snídaně.”

,,Kráturo” zavolal Sirius zoufale.
,,Kráturo já mám hlad, kde jsi?”
,,Kde jsi, když tě potřebuji?”
,,Ale já mám hlad” začínal se pomalu  vztekat.
,,Siriusi kolik, že ti je?”
,,Co tím jako chceš říct?”

Zatím co Sirius a Remus odešli, tak se Severus posadil na gauč a Harry si sedl vedle něj a koukal mu do očí.
,,Severus,  mám prosbu.”
Severus se napřímil a koukal na Harryho se zvědavostí.

,,Udělej na mě nitrobranu.”
,,Proč bych to dělal” zhrozil se Severus.
,,Včera jsem četl tu knihu a myslím, že jsem i něco pochopil, a tak skusili by jsme to spolu?”
,,Jistě, ale vyčistil sis před spaním mysl?”
,,Jistě, že ano, Seve tak jdeme na to?”

Severus vzal hůlku a pronesl,, LEGILIMENS.”
Tohle slovo stačilo, aby se dostal do Harryho mysli a uviděl hrad, a když chtěl vstoupit, tak ho Harry nechal a on uviděl krásnou zahradu.
Najednou ho něco začalo táhnout ven a pak ho to odhodilo zpět do přítomnosti.

Severus koukal vykulene na Harryho a ten se usmíval a byl šťastný div neskakal ke stropu.
,,Takovou hradbu nemám, ani já pak mi dáš tu knihu ano?”
,,A bylo to úžasný štěňátko.”
,,Jinak se to ani nedá nazvat.”

Otevřeli se dveře a v nich Remus,, tak co vy dva, jdete na snídani?”
,,No jasně.”
Severus si ještě chytil Rema a řekl,, tomu neuvěřís přál si abych mu šel do hlavy a má tam obří hradbu.”
,,No vidíš ta tvoje nitrobrana nebyla ztráta času.”

,,Lupine to se nenaučil ode mně, ale od Matěje a z té knihy.”
,,Severusi klid, podle mně jsi ho ty naučil základ a ta kniha to jenom potvrdila a Harry to zvládl s obojím.”
,,Jak to myslíš?”
,,Je s tebou šťastný, ale jestli mu nějak ublížís tak si tě najdu na úplněk.”

,,Neměj obavy, taky ho mám rád a podle mě on nic nevcítí.”
,,Ohh to by ses divil, my zvířata to vycitime to něměj obavy, něco k tobě cítí.”
,,A navic, důvěřuje ti a my ostatní taky.”
,,Hlavně Black co?”  zeptal se sarkasticky  Severus a oba vešli a dali se do jídla.

Všichni to snědli,, a co vy a vaše knihy?”
,,No Severusi byl bys tak laskav a pomohl mi s tím lektvarem, přece jenom jsi profesionál.”
,,Jistě pomůžu ti a dokonce s radostí  a co ty Síriusi?”

,,Sirius se zádrhl, nikdy mu neřekl jménem. 
,,N no Severusi něco jsem pochopil a už se umím přejmeňovat, ale je to o tréningu a to se dá doladit.”
,,Severus vstal, tak jdeme za Matějem?”
,,Ano jdeme Siriusi, pokud jsi tak dobrý, tak nás přemísti.”

,,Bojím se nechci vás ohrozit”.
,,Tak tím pádem jdeme krbem.”
Všichni vlezli do krbu, byl to malý krb, a tak se změnčili.
Vyšli u Matěje na Potter manoru a Matěj už na ně čekal.

neko snarryKde žijí příběhy. Začni objevovat