Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Jde se pařit

Bylo skoro půl šesté a já odpočítávala poslední minuty do konce směny. Nemohla jsem se dočkat, byl to poslední den v práci před dovolenou. 

Vůbec to dnes neutíkalo, přišlo málo lidí a já měla chuť zavřít o půl hodiny dříve, ale to by můj šéf nebyl nadšený. 

Když bylo skoro 17:50, začala jsem pomalu vše uklízet a umývat. Nebylo toho moc, dnes asi moc lidí na kávu chuť nemělo. 

Zbývaly dvě minuty do konce a já koukala do telefonu. Uslyšela jsem otevřít dveře. 

"No to mi ani neříkej, že někdo přijde 2 minuty před zavíračkou." Odložila jsem telefon a chtěla se usmát na zákazníka. Když jsem ale zvedla hlavu a podívala se, musela jsem aspoň šestkrát mrknout. Zdá se mi to? Na sobě měla žluté šaty, černé kozačky a vlasy měla sepnuté mašlí. Neskutečně jí to slušelo. 

"To už si snad na mě zapomněla?" Usmívala se Eliška od ucha k uchu.

"No to snad ne!" Zapískala jsem a hned ji běžela obejmout.

"Co-co tady děláš?" Zeptala jsem se.

"To ani nemůžu navštívit svojí nejlepší kamarádku?" Založila si ruce na prsou. Tvářila se uraženě.

Byla jsem štěstím bez sebe, neviděli jsme se hrozně dlouho. Naposled asi 2 roky zpátky, když jsme se potkali na narozeninách Klárky. 

Hrozně mi chyběla. Obejmula jsem jí snad ještě 20x, opravdu jsem se bála, že se mi to jen zdá. 

"Tak si tu dáme kafe spolu ne?" Odložila si svojí kabelku na růžovou židli.

"No že se ptáš! Potřebuji vše slyšet!" Zapnula jsem kávovar a udělala nám kafe.

Seděli jsme tam snad dvě hodiny, panu Horáčkovi to nevadilo (mému šéfovi) , protože byl zvyklý. Kolikrát zamnou kluci přišli do práce a kecali jsme. 

Povídala mi o Brně, škole, klucích a podobně. Hltala jsem všechno co říkala, hrozně mě zajímalo, jak se měla. 

"A našla sis nějakou dobrou kámošku tam?" Zeptala jsem se, když jsem upíjela kafe. Měla jsem strach, aby náhodou si nenašla někoho lepšího než jsem já. Přece jen jsme se nevídali.

"Adélko, nemáš se čeho bát, žádná neměla šanci ti vyměnit místo." Drkla do mě a usmála se. 

"A co vůbec kluci?" Nenápadně se mě Eliška zeptala. Na kluky se moc neptala. Jack ji zklamal, sice zůstali kamarádi. Ale první láska se nikdy nezapomíná. 

"Jo v pohodě, nic nového." Dořekla jsem a až teď mi to došlo. Doma na mě čeká Mikey, měli jsme jít spolu na koncert a pak se s kluky potkat v klubu. 

Bylo kolem osmé a já začala lítat po kavárně. Uklidila jsem naše skleničky a všude zhasnula. Ještě jsem pro svoji kolegyni připravila potřebné věci na ráno, aby to měla jednodušší. Vždy to tak děláme. 

"Kam tak spěcháš?" Vytřeštila Eliška oči, když jsem lítala všude kolem.

"Za hodinu máme někdy být," zastavila jsem se "takže Eli, vyber si ty nejvíc sexy šaty co máš, jde se pařit!" Mrkla jsem na ní a zamkla jsem.