Pojď ke mně

175 11 0
                                    

Eliška dorazila ke klukům na hotel. Kluci se jí hned začali vyptávat, co se stalo. Nic jim neřekla, protože nechtěla, aby to věděli. Chtěla si to vyřešit sama s Adél. Jen řekla, že se s ní pohádala. Celý den jen koukala do zdi a brečela. Bylo jí to hodně líto. Vždyť Adél je její nejlepší kamarádka, sestra, její druhá rodina, její druhá polovina. Nemůže bez ní být. Od Reye zjistila, že Mikey si s ní píše a že chce být sama. Do večera Eliška dělala to samé. Jen brečela a koukala do zdi. Mnohokrát k ní kluci přišli a chtěli jí rozveselit nebo jí vzít ven. Snažili se marně.


Když Adél dokoukala seriál, koukla se na hodiny. Bylo teprve 9. Najednou se hrozně rozbrečela. Ano, Eliška si to zkazila sama, ale nemusela na ní být Adél tak hrubá. Zasloužila si to, ale tohle ona sama přehnala. Měla tady s ní být ona, a ne kluk, kterého zná teprve týden. Eliška je ta, která ji měla pomoci. Přeci Adél jí také pomohla, když její bratr byl v nemocnici. Pořád dokola si to vyčítala. Mikey jí pořád psal. Byla za to ráda. Aspoň někdo se o ní zajímal. Chtěl hrozně přijít, a pomoct jí nebo obejmout, ale ona nechtěla.

Adél, já bych klidně přišel. Byl bych tam s tebou, mohla by jsi mi říct vše, co tě trápí.

Pořád Adél přicházely takhle krásné zprávy. Ale ona opravdu nechtěla. Chtěla si tohle prožít sama. Sice by Mikeyho teď u sebe potřebovala, ale ona je silná dívka, která se nenechá skolit.

Opravdu ne, děkuju, jsi strašně hodný, ale tohle si prostě musíme vyřešit sami mezi sebou. Dobrou Mikey. Mám tě ráda.

Odpověděla Adél, která na jednu stranu lhala. Ano, má ho ráda. Jenže spát nešla. Na to, že Mikeyho zná týden osobně, tak ví, že kdyby mu nenapsala dobrou, klidně by za ní přišel. 


"Nechceš něco jíst Eli? Uvařil jsem ti vajíčka,"řekl Mikey s úsměvem.
"Ne, opravdu ne, děkuji," pokusila se o úsměv, ale moc jí to nevyšlo. Mikey položil tác s jídlem na postel a přisedl si k Elišce.
"Eli? Co se stalo? Řekni mi pravdu prosím," Eliška začala brečet.
"Pohádaly jsme se, kvůli tomu že jsem u ní nebyla, když byla v háji. Myslela jsem si, že když tam jsi ty, nebude jí vadit, že jdu pryč. Šla jsem pryč, protože mi psal Rye, ať jdu s ním ven," Eliška byla na jednu stranu naštvaná na Reye, protože s ním šla ven. Kdyby jí nepsal, zůstala by tam. Rozbrečela se ještě více.
"Pojď ke mně," natahoval se Mikey, aby mu Eliška šla do objetí. Eliška hned šla. Zrovna šel okolo Jack. U dveří se zastavil. Koukal na objímající se Mikeyho a Elišku. Celý příběh slyšel. Neposlušně poslouchal. Hned věděl, že to je i Reyova chyba. Ale nechtěl se s ním hádat, nebo při nejhorším prát. Proto potichu šel dál. 
"Děkuju," špitla ubrečeným hlasem Eliška.
"Za co?" 
"Za všechno. Za to, že pomáháš mně i Adél. Poslední dobou byla hrozně šťastná, protože byla s tebou. A já? Jsem jí to jen takhle zkazila. Nesnáším se za to!" zakřičela si do rukou.
"Ano, na Adél mi hrozně záleží, ale to už všichni víte. Záleží mi na obou."
"Mám tě ráda," usmála se Eliška.
"Já tebe taky Eli."


Adél nešla spát. Celou noc probrečela. Na sobě měla Mikeyho triko, které si tam zapomněl tu noc, co byla Eliška venku s Reyem. Bylo jí v tom tričku dobře. Připomínalo jí to jeho. Tu jeho vůni. Eliška také nešla celou noc spát. Obě holky myslely jen na sebe a brečely. Byly hrozně naštvaný, ale smutný zároveň. V jednu chvíli Adél už nikdy Elišku nechtěla vidět, ale po pěti minutách se to hned změnilo. Celou noc strávily také úplně stejně. Brečely a poslouchaly smutné písničky.

Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat