Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Prostě mu věř, prosím

Mikey si tam s Adélinou mamkou povídal už asi hodinu.

"Jdu si pro kafe, chceš taky?" Zeptala se Eva Mikeyho.

"Ne, děkuji." 

"Dobře."

Dveře se zavřely. V tu chvíli se Mikey podíval na Adél. Byla pořád ve stejné poloze. Pohladil ji tvář.

"Proč se tohle všechno děje? Proč teď, nemůžeme sedět třeba v kině? Vysmátý a šťastný. Prosím, probuď se. Nevím, co bych dělal, kdyby jsi se neprobudila. Vím, že mně neslyšíš. Ale.." Chtěl pokračovat, jenže Adél se začala vrtět. Pomalu otevírala oči.

"Adél?" Přistoupil o hodně víc k posteli. Když uslyšela, že se k ní někdo blíží, pomalu otáčela hlavu na Mikeyho.

"Kdo jsi? A co tady děláš?" Zakřičela hned, co se na něj otočila.

"Adél, to jsem přece já Mikey. Tvůj přítel," řekl s nechápavým pohledem Mikey.

"Můj přítel? NĚVĚŘÍM TI!" Zakřičela hned. Mikey na ní koukal s otevřenou pusou. Nevěděl, co si o tomhle má myslet. Dělá si jen srandu nebo to myslí vážně?

"Kde je Eliška? Co jsi udělal s Eliškou? Musím jí zavolat!" Pořád křičela na Mikeyho. Ten nic neříkal. Jen koukal. Adél do ruky vzala mobil a začala ťukat čísla.

"Eliško?!" Vyhrkla hned do telefonu.

"Adélko moje!" Řekla se štěstím v hlasu.

"Kde jsi? Co ti udělal?" Optala se hned Adél.

"Jsem v hradecké nemocnici. Kdo by mi měl co udělat?"

"Ten černovlasý kluk, co stojí vedle mě!" Elišce hned došlo, co se s Adél stalo.

"Adél, prostě mu věř, prosím," dořekla a típla to.

"Prý ti mám věřit,"  koukla se na Mikeyho.

"Slyšel jsem," odpověděl Mikey se strachem v hlasu. Začal tahat mobil z kapsy a začal psát sms Elišce:

Eli? Co se děje? Co mám dělat? Udělal jsem něco špatně? Já nic nechápu. Prosím řekni mi, že si jen dělá srandu.

Mikey s tímhle nic neuděláš. Nic si nepamatuje. Má úplně vygumovanej mozek. Asi si vás nepamatuje. Prosím, postarej se mi o ní. 

Mikey si sms četl pořád dokola. Nemohl uvěřit svým očím. Opravdu si nic nepamatovala. Nepamatovala si ty nejhezčí zážitky, co spolu zažili. Nepamatovala si jejich první pusu. Nic. Mikey tohle nikdy nechtěl. Nikdy nechtěl, aby si tohle Adél nepamatovala. Hlavně o ní nechtěl přijít. Adél je jediný hezký, co ho v životě potkalo. Nechtěl o ní přijít. 

Do pokoje vešla Eva.

"ADÉLKO!" Vykřikla ihned.

"Mami!" 

"Jsem tak ráda, že jsi tady s námi!" 

"Mami?" Zeptala se Adél mamky.

"Ano, zlato?" Odpověděla.

"Může jít prosím ten kluk pryč?"  Eva se nechápavě na Mikeyho podívala. Přešla k němu a ptala se:

"Co se stalo?"

"Evo, nepamatuje si mě, ani kluky. Jen tebe a Elišku. Neví, že spolu chodíme, neví, že byla v Berlíně na našem koncertu. Prostě si nic nepamatuje," sklopil hlavu. Zvedla mu hlavu. Objala ho.

"My to zvládneme, neboj!" Zašeptala mu.