Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Rád bych tu u ní byl

V sedm hodin ráno už Mikey stepoval na nemocniční chodbě. Byl nervózní. Čekal až přijdou Adéliny rodiče, musel je vidět. Na recepci byla jiná žena než včera a když se ji ptal zadali by ho pustila za Adél, tak mu řekla, že rozhodně ne.

Trvalo to snad celou věčnost. Jediná dobrá zpráva byla, že nemocnice měla svoji vlastní free WiFi.

Konečně se však hnala po nemocniční chodbě známá postava, kterou provázel hluk jejích vysokých podpatků.

"Dobré ráno, nerad vás obtěžuji, máte chviličku?" Žena se zastavila. Chvíli mžourala na toho chlapce, který stál před ní. Nejdřív si nemohla uvědomit, kdo to je a odkud ho zná.

"Mikey," vyhrkla a vrhla se mu kolem krku. Mikey byl velice překvapený, takovouhle rakci vůbec nečekal. Žena ho objímala. Čekal, že bude spíš naštvaná. 
"Co tady děláš?" Zeptala se a konečně se od něj odtrhla. Ustoupila o dva kroky zpět a trochu se začervenala. Nejspíš si uvědomila, že její radost, že ho vidí dala až moc najevo.

"Já, já jsem přijel za Adél," vykoktal ze sebe. Eva na něj jenom koukala. Na tom chlapci bylo zřejmé, že ví jak na tom jeho dcera je.

"Děkuji moc, vážila by si toho," pohleděla hluboce do jeho očí. Její oči byly úplně stejné jako ty Adéliny jenom byly trochu červené od množství slz, které nejspíš ztratila v posledních dnech.
"Rád bych tu u ní byl. Chci, abych tady byl, když se probudí."
"To je od tebe hrozně hezké," nenechala ho domluvit.

"Ale oni mě za ní nepustí. Nejsem na listině pro návštěvy. Vlastně jsem tu čekal na vás. Mohla byste mi tu možnost prosím umožnit?" 

"Jistě, velmi ráda, Mikey," řekla a pokynula ať ji následuje. Mikey zastavil na rohu chodby. Paní Hrnčířová šla na recepci, chvíli tam stála a pak zamávala na Mikeyho, aby přišel blíž.

"Moc se omlouvám, ale jaké je tvé příjmení?" Řekla a omluvně se na něj podívala.

"Cobban. Michael Cobban."
"Děkuji."

Za chvíli se dohodili, že spolu oba půjdou k Adél. Adél byla úplně ve stejné poloze, vypadala tak klidně. Eva si sedla na křeslo, které tu nechal Mikey včera. Mikey si přinesl z rohu druhé. 
"Vašemu muži to nevadí?" Zeptal se.

"Co myslíš?"

"Že jsem na listině."

"Mikey. My máme jiné starosti. Teď když víme, že je možnost, že ji můžeme ztratit, tak nám je líto, že jsme ji bránili, aby s tebou jakýmkoliv způsobem byla. Byla to naše chyba."
"Neměl jsem ji nechat dělat to tetování."
"Ano, měl. V partnerství by se měli lidé podporovat v tom, co chtějí. Vím, že ho chtěla už dávno."

"Opravdu?"

"Ano. Jen si s tím pospíšila dřív než jsme na to byli připraveni."
"Ona se probudí."

"Ano, probudí. Dala bych cokoliv za to, aby se to stalo."

"Já taky," řekl a pohladil jemně ruku Adélině mamce. Eva mu jeho gesto oplatila úsměvem, byla ráda, že tam s ní Mikey je a podporuje ji.