Já nechci, aby to skončilo

235 8 0
                                    

Seděl opřený o stěnu kašny. Zábly ho záda, která měl opřena o studený pískovec. Voda mu tryskala přímo za zády. Měla zpoždění. 
Mikeyho na chvíli napadlo jestli ji náhodou rodiče neviděli, když se potichu plížila ven. Polil ho strach při pomyšlení, že by se mohla stát něco horšího cestou, kde měli sraz.
Už zvedal nohu, kterou měl chodidlem položenou rovnoběžně na tom studeném podkladu. Chtěl ji jít naproti. Byl ochoten dojít klidně až k jejich domu. Možná by si měl promluvit s jejími rodiči. Takhle to nešlo. Jen jak se zvedl, tak ji ale uviděl. 

Kráčela jak temný přízrak tmou. Zabalená do velké huňaté bundy. Pousmál se, když si uvědomil, že vypadá jak kdyby právě vyšla z iglů i když byl teplý podzimní večer.

"Ahoj, tak jsi to zvládla," natáhl se pro pusu. Dala mu ji, ale na pozdrav neodpověděla.

"Adél, copak?" Zkusil ji přimět k řeči.

Podívala se na něj. Její oči byly podlité. Uvědomil si to až teď, když ji pořádně viděl pod světlem pouliční lampy. Její krásné hnědé oči byly uplakané a proudem slz červené. Jemně se jí dotkl tváře. Jen tak na sebe koukali, nemuseli nic říkat. Oba věděli, že se stalo pár věcí, které se stát neměly. Přivinula se k němu v takovém spěchu, že ho málem shodila. Zabořila se mu tváří do hrudi.
Hladil ji po zádech a po malé chvíli cítil jak ji pulzuje tělo. Brečela. Přivinul ji k sobě silněji. Jen tam tak stáli a objímali se jako by to bylo naposledy.

"Ale notak," podíval se na tu roztomilou uplakanou tvářičku, která mu dělala radost v posledních týdnech.
"Já nechci aby to skončilo."

"Proč by to mělo skončit prosím tě?"

"Oni mě s tebou nenechají. Nechci, aby jsi musel pokaždé, kdy za mnou přijedeš, spát na hotelu."
"Ale vždyť přeci víš, že mně to nevadí. Kvůli tobě i ten hotel přežiju."

"Je to moc složité."

"Nechceš to skončit jen tak, že ne?" Lekl se.

"Já, já nevím."

"Jestli ano, tak mi to řekni."

"Já si teď nejsem jistá vůbec ničím. Mám ve všem hrozný zmatek. Potřebuji asi nějaký čas."

"Já jsem ti stejně chtěl říct jednu věc, kterou jsem se dozvěděl ráno, ale nechtěl jsem ti kazit ten oběd."

"Jakou věc?" Vytřeštila oči.

"Zítra odjíždíme. Musíme být doma, čeká nás schůzka s nějakým novým manažerem společnosti."

"Nemůžeš tady zůstat jenom ty? Kluci by to určitě zvládli," řekla smutným hlasem.

"Chce nás vidět všechny. Pokud to klapne, tak budeme pod velkou společností," oznámil.

"Dobře," dala mu pusu. Začali se líbat.

Seděli tam snad další dvě hodiny. Povídali si, mazlili se. Mikey ji šel vyprovodit až k domu, měl o ni strach. Sám se pak vydal zpět k hotelu, kde si kluci už pomalu balili. S Adél se domluvil, že se dopoledne uvidí a společně s Eliškou se s kluky rozloučí.


Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat