Číhal z okna až uvidí, jak Elišky postava zaplula za roh nejbližšího domu. Rychle se zvedl z židle. Začal si urychleně balit věci, které potřeboval. Už včera si našel odjezd autobusu, který byl přímý do Hradce.
Nazul si ledabyle svoje krásné nové naleštěné boty a vyrazil na cestu. Z vesnice, kde Eliška bydlela, musel jít ještě pár desítek minut, aby došel do města, odkud autobus jel. Musel si dávat pozor, aby nepotkal Elišku, která šla pár minut před ním. Občas se hodně loudá. Nedivil se jí, komu by se chtělo do školy?!
Nepotkal ji, ale pořád měl v duši kousek strachu a vymýšlel, co by jí řekl, kdyby se potkali.
Na zastávce nečekal ani deset minut a už tu byl velký modré autobus, který se rychlostí blesku hnal do krajského města. Jack si sedl vedle starého muže, který seděl uprostřed autobusu. Autobus byl narvaný. Cesta trvala asi půl hodiny a Jack už myslel na to, jak úžasnou podívanou Elišce zařídí. Eliška má narozeniny za necelý měsíc a to je ještě fůra času na zařizování.
Hradec je celkem velké město, ale ne pro Jacka. Pro Jacka je jenom takovou velkou vesnicí. Byl přeci jenom zvyklý na Londýn a města podobného rázu.
Budova velkého klubu zela prázdnotou protože přeci jenom byla středa a ještě k tomu dopoledne. Byl to obrovský klub! Hlavní místnost by pojala stovky a stovky lidí. Měl zde sraz s jeho majitelem, ale nebyl si jistý, jak ho najde.
Z dálky se k němu valila velká zavalitá postava muže. Chtěl se ho zeptat.
"Dobrý den, hledám pana Barbuchu. Nevíte, kde by mohl být?" Muž se zastavil Chvíli v sobě vstřebával kupu těch cizích slov.
"Dobrý den, to jsem já. Jde o ten pronájem, že ano?" Řekl rychle a ani Jackovi nepodal ruku, i když mu byla z Jackovy strany nabízena.
Posadili se na baru, kde nikdo nebyl.
"Dáte si něco k pití?" Zeptal se majitel a sám odešel za bar.
"Asi není potřeba, děkuji," řekl uctivě.
Pan Barbucha si nalil sklenku wiskey a opět si sedl vedle Jacka. Po cestě kolem baru si vzal tužku a papír, který už měl přichystaný na baru.
"Tak to můžeme podepsat, ne?" Řekl a podal Jackovi smlouvu. Jack si jí prohlížel, ale byla napsána v češtině, takže tomu nerozuměl. Věřil mu, přestože to byl zcela potetovaný, holohlavý a možná i trochu nebezpečně vypadající muž. Chtěl to mít za sebou.
Podepsal ji a s dobrým pocitem v duši se vrátil autobusem domů. Nakonec stihl jít i naproti Elišce, která se vracela ze školy. Nic netušila.
ČTEŠ
Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)
FanfictionKaždý má svá tajná přání a touhy. Každý! A ten, kdo říká, že ne, tak lže. Adél a Eliška mají platonické lásky v podobě kluků z boybandu RoadTripTv. Potkají je? Splní se jejich touhy, jejich sny? Čti a dozvi se, jak zní jejich příběh plný lásky a emo...
