Omluva

250 14 0
                                    

Ta kavárna byla Elišky neoblíbenější, protože do ní chodila každý den, když byla malá s tátou. Takže byla ráda, že tam jde. Když dorazila ještě tam Marek nebyl. Kavárna byla hezky zařízená. Byla moderní a útulná.

Když si Eliška objednala svojí kávu, tak si šla sednou úplně dozadu. Číšník jí přinesl kávu a ze dveří vyšel Marek. Na Markovi bylo vidět, že není ve své kůži. Byl smutný. V Elišce docela hrklo, ale nějak jí to moc nevadilo. Marek přisedl, ze začátku nikdo nemluvil. Pak se Marek rozmluvil.

"Eliško, já bych se ti chtěl strašně moc omluvit. Nechápu, proč mě to napadlo tě takhle špehovat, ani nevíš jak mě to mrzí, že jsem tam byl. Nevím proč jsem se pořád na tebe koukal, prostě nevím," když tohle všechno začal Marek říkat, Eliška to chápala, ale na jednu stranu na něj byla hrozně naštvaná. Také byla na jednu stranu smutná, ale na druhou stranu byla štastná, že se jí Marek přišel omluvit. Najednou Marek začal vytahovat obálku z kapsy. Eliščin žaludek se začal svírat. Myslela si totiž, že si ji Marek vyfotil, když byla nahá a že jí ty fotky dává. V Markových očích bylo vidět, že má radost, že tu obálku Elišce dává. Ale Eliška nějak šťastná nebyla. Bála se, protože nevěděla, co od toho má čekat. Když ji Marek položil před Elišku, hned jí vzala a pomalu se do ní podívala. Vytáhla dvě kartičky. Už si opravdu myslela že na těch kartičkách bude její fotka. Ale naštěstí nebyla. Oddychla si. Začala je pomalu vytahovat. Na Markovi bylo opravdu vidět, že má radost. Nebyla si jistá proč. Byla z toho jeho výrazu nervózní. Když je vytáhla, nejdřív ztuhla. Potom se podívala na Marka. On se jen usmíval. 

"No, moje sestřenice vyhrála lístky a vím, že ty a Adél tuhle skupinu posloucháte aktivně, tak jsem se rozhodl, že když jsem udělal takovouhle kravinu, že jako omluvu ti dám lístky, a aby jsi nejela sama, tak tam je jeden i pro Adél," když to Marek dořekl, Eliška se rozbrečela štěstím, protože to byly lístky na ROADTRIPTV! Marek byl zase šťastný, protože byla Eliška šťastná. Chtěla Marka obejmout, ale už v sobě měla odpor kvůli tomu, co se stalo. 

"Proboha, ani nevíš jak jsem ti strašně vděčná, hrozně ti děkuju Marku," dořekla Eliška, čapla obálku, rychle se zvedla ze židle a už běžela ven ze dveří. Po cestě si připravovala, jak to Adél všechno poví.

Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat