Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Já hledám tu pravou

Už zvonil poslední školní zvonek pro dnešní hodinu. Holky se hrnuly ze třídy jako první. Málem udupaly spolužáky, kteří se domů taky jistě těšili. Ony však domů nešly, byly domluveny s kluky z boybandu, že s nimi někam půjdou. Dokonce na ně čekali před školou, čemuž se holky dost divily, protože se vlastně dobrovolně dostali do situace, kdy museli čelit jejich českým fanynkám. 
"Já ti říkám, že vyjdeme ven a uvidíme jenom kupu muslimů v burkách," zavtipkovala Eliška. Myslela si, že kluci nebudou chtít být poznáni a budou se chtít maskovat. Adél se zasmála. Myslela si něco podobného. 

Otevřeli velké vchodové dveře, které jim vždy bránily rychlému úprku ze školy. Stáli tam, bez burek. Adél se rozzářily oči. Hned se hnala k tomu vysokému černovlasému klukovi s tak hezkými modrými oči. Mikey už z dálky otevíral náručí. 
Eliška se neměla ke komu hrnout, tak je oběhla pěkně zprava doleva. Se všemi se objala a pozdravila. S Brooklynem si dokonce nacvičila jejich pozdrav. Bylo to párkrát plácnutí rukou a pak rána boky k sobě. S Brooklynem si hodně rozuměla. Jejich pozdrav byl sice dětinský, ale bavilo je ze sebe dělat debily. V tomhle si ti dva skvěle sedli. 

Adél se konečně odtrhla o Mikeyho a pozdravila i ostatní.

"Tak kam půjdeme, hoši?" Ozvala se Eliška s nadšeným hlasem.

"Je to na vás, já jsem myslel, že bych šel s Adél někam jinam, jestli by vám to nevadilo," řekl potichu Mikey a pozoroval reakci ostatních.
"Jako já jsem s tím počítal, že s vámi dvěma se moc neuvidíme," řekla na rovinu Andy s náznakem úšklebku.

"Tak kluci, jsem jenom vaše," vyhrkla Eliška a začala se smát.

Adél se naklonila k Mikeymu a zašeptala mu do ucha:

"Kam teda razíme my?"

"Kam chceš? Je to na tobě, já to tady neznám," přiznal se Mikey.

"Znám tady skvělou cukrárnu," usmála se Adél.

"Tak jdeme, kvůli tobě jsem si i vyměnil peníze na český."

"To jsi ale nemusel. Už takhle mě vždy zveš ty," zahleděla se mu do očí.

Cvrnkl ji do nosu a políbil.

"Mně to ale nevadí. Tak kde je ta cukrárna?" Obrátil téma zpět k původnímu tématu.

Zakřičeli ostatním na pozdrav a rozešli se směrem od nich. 

Eliška už se bavila s její osobní ochrankou kluků. 

"Já nevím jak vy, ale já mám hlad jako vlk," přiznala se Eliška.

"A beztak čekáš, že tě pozveme na nějakou super drahou večeři, že?" Šťouchl do ní Rye.

"Teď jste mě trochu odhalili," zašeptala Eliška, ale svůj účel to splnilo. Slyšeli ji.
"Já ti zaplatím maximálně tak tortilu," vrazil do ní Andy ramenem. Eliška si to nenechala líbit, oplatila mu to, ale ve větší míře než čekal. Ztratil rovnováhu a málem upadl na Jacka.
"Jdeme do Mekáče, rozhodnuto," řekla rozhodným hlasem.

Vzala své čtyři kluky a už si to mířila k nejbližšímu zdroji jídla.

Adél si objednala velký malinový pohár. Když ji ho přinesli, tak se i divila nad jeho velikostí. Nebyla si jistá, že ho sama sní. Mikey poznal její nejistotu na tváři a musel si rýpnout:

"Tohle sama nesníš, zlato."

"Obávám se, že ne. Pomůžeš mi?" Nabídla Adél.

"Když mi kousek necháš, tak rád. Vypadá skvěle," potvrdil souhlas a sám si usrkl ze své právě přinesené kávy.
"Je tak dobrý, že ti možná ani kousek nenechám," prohlásila, usmála se a kopla ho pod stolem.

"No to ne. Já už se na něj těším," vzal si svoji vlastní lžičku a hrnul se k jejímu poháru. Adél ho odháněla rukou, nechtěla, aby ji jedl pohár. 
"Ten je můj," hájila si ho. 

Nakonec zvítězil. Sedl si vedle ní a oba jedli ten obří pohár. Byli spokojeni. Užívali si, že jsou opět spolu a nikdo je neruší.

Spokojeně jedla svojí tortilu. Kluci si objednali většinou nějaký burger až na Andyho, který si dal také tortilu. Elišce bylo nabízeno, že ji její pozdní oběd zaplatí, ale ona nechtěla. 

"Máte tady hezký holky," řekl Rye a podíval se po lokálu, kde seděli.
"Máš recht," souhlasil Andy.
"Kluci, sedím tady!" Přihlásila se o pozornost Eliška, když viděla ty dva anglický kluky, jak právě hodnotí zadek příchozí blondýnky.

Podívali se na ní a kývli hlavou. Podívali se na ní od hlavy k patě přesně tak jak se dívali na tu předchozí holku. Přitom kývali hlavou. Pak se všichni nahlas rozesmáli.

"A co, že ty vůbec nemáš kluka, Eli? Jsi určitě lesba," vyplázl na ni jazyk Brook.
"Hej, hej, hej. Brooklyne, ty sám jsi sám!" Zatvářila se ublíženě.
"Já k tomu mám ale důvod," ohradil se.

"Jaký?" Pozoroval ho natěšeně Jack.

"Já hledám tu pravou," hlesl.

"Tak to my všichni," řekl nahlas Jack a všichni se hlasitě rozesmáli.

Drželi se ruce. Jezdil ji prstem po zápěstí a Adél to hrozně lechtalo. 

"Nedělej to, lechtá to," přiznala se.

On ji ignoroval, jezdil ji prsty po dlani ještě víc. Chtěla mu ruku vytrhnout, ale on se nenechal jen tak odehnat.

Dojedli svůj velký pohár, oba byli úplně nacpaní. Jen tam tak seděli, drželi se za ruce a povídali si.

"Nejradši bych tady zůstal déle než týden," přiznal se Mikey.

"Tak zůstaň," pobídla ho.

"To nejde. Máme povinnosti v Londýně."

"Aha. Proč jste vůbec přijeli všichni?"

"No já jsem sem jel kvůli tobě a Jack a Brook se nabídli, že chtějí jet taky za vámi."

"A proč jeli Rye a Andy?"

"Nechali se přemluvit většinou, ale vlastně se sem ve finále těšili," zazubil se na Adél.
"Jo tak. Mně stačí, že jsi přijel ty," řekla a přimáčkla se k němu. 
Mikey zaplatil s pomocí Elišky, protože si nebyl jistý, jak u nich peníze fungují. Doprovodil ji těch pár kilometrů pěšky až před její dům. Tam oba viděli, že u Elišky na zahradě je zbytek kluků a Eliška. Hráli tam fotbal. Mikey vzal zbytek kluků a opět odešli na hotel.