"Mikey, já se hrozně stydím," řekla a smutně se na něj podívala.
"Neboj se. Určitě si tě oblíbí. Budeme tam za chviličku. Počkají na nás na letišti."
"Co když se jim nebudu líbit?"
"Určitě budeš," řekl a chytil ji za ruku.
Do dvaceti minut cítili, jak letadlo přistává. Adél byla mírně vyděšená. Mikey to na ni moc dobře viděl. Klepala se, žaludek měla až v hrdle.
Vystoupila velmi nejistým krokem. Mikey ji stále držel za ruku. Chtěl, aby se tolik nebála. Byl tu pro ní teď a bude i nadále, bude tu pro ní vždycky.
Když spolu šli k pásu, kde přijížděli kufry, tak na ně začala mávat vysoká tmavovlasá paní v růžovém svetříku. Mikey se hned pousmál. Adél hned poznala, že to musí být jeho maminka.
Byla krásná. Na její věk vypadala velice mladě. Byla vysoká, její štíhlou postavu podtrhovaly dlouhé nohy. Měla modré oči, přesně takové, jaké má její vlastní syn. Vlasy měla samozřejmě celé černé a kudrnaté. Divoce mávala a hnala se k nim rychlým a nadšeným krokem.
Pustil její ruku a natahoval se k té vznešeně vypadající dámě. Objal ji. Objímali se hrozně dlouho a mírně se pohupovali v bocích. Mikeyho mamka se koukala přes rameno na Adél. Už se těšila až ji pozná. Radostně se na ni smála.
Konečně se od ní odtáhl. Políbil ji na čelo a poodstoupil. Udělal ji volnou cestu k Adél.
"Tak mami, tohle je Adél," řekl hrdě.
"Jéé, Adél. Moc ráda tě poznávám, ahoj. Mikey o tobě hodně mluvil."
Přistoupila k ní a bezmyšlenkovitě ji podala ruku. Políbila ji přátelsky na obě tváře a opět poodstoupila. Asi si nebyla jistá jestli nepůsobí moc vlezle nebo tak.
"Tak doufám, že o mě mluvil jenom v dobrém," prohodila a podívala se na svého přítele.
"Samozřejmě," vmísil se do řeči.
"Jen aby," mrkla na něj.
"Ale ne, opravdu. Mluvil o tobě jenom v superlativech. Dokonce jsem i čekala, že budeš mít dokonce křídla."
"No jo, jsi takový můj andílek," políbil ji.
"Tak jo vy moje hrdličky, jdeme?"
"Určitě," ujistil ji.
Vzali si kufry a táhli se pomalým krokem dlouhou chodbou na rušnou ulici Londýna.
"Kde je vůbec taťka?" Zeptal se Mikey.
"Je doma. Nestíhali jsme, takže vaří."
"Víš Adél, u nás doma vaří výhradně táta. Mám to po něm," zakřenil se.
"Tak to je skvělé," řekla upřímně.
"Adél, taková malá rada. Pokud nerada vaříš, tak si najdi kuchaře a máš vystaráno," pošeptala ji tak, aby ji slyšel i Mikey.
Adél se jistě nadechla a řekla:
"Myslím, že už jsem svého kuchaře našla."
ČTEŠ
Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)
FanfictionKaždý má svá tajná přání a touhy. Každý! A ten, kdo říká, že ne, tak lže. Adél a Eliška mají platonické lásky v podobě kluků z boybandu RoadTripTv. Potkají je? Splní se jejich touhy, jejich sny? Čti a dozvi se, jak zní jejich příběh plný lásky a emo...
