Jsi na špatný adrese

151 12 1
                                    

Bylo už osm hodin a holky už dávno seděly v lavici. Vůbec se jim tam nelíbilo. Nejradši by teď byly s kluky z boybandu. Byla tu první hodina matematiky. Pan učitel přišel a hned si holek všiml.
"Alé, slečny Hrnčířová a Zvonková se nám vrátily!" Všichni se začali smát, ale holkám to směšné nepřišlo. Celou vyučovací hodinu nedávaly pozor. Jen se bavily a smály se. Poté tu byl zeměpis. Když paní učitelka přišla, také si holek hned všimla. 
"No to je dost že jste přišly holky. Tak slečno Hrnčířová k tabuli!" V Adél docela hrklo. Neučila se. Tak se zvedla a šla. Učitelka se jí ptala na různé otázky, ale Adél nezodpověděla ani jednu. Divila se, protože zeměpis jí jde hodně dobře. Po zbytek dne holky ve škole vůbec neuspěly. Nedávaly pozor a nic jim nešlo. Konečně tu byla poslední hodina. Byla to výtvarná výchova, takže si celou hodinu zase mohly jenom povídat. 

Když holky vyšly ze školy potkaly někoho nečekaného. Stál tam Petr. Adél se chtěla otočit a jít zpátky do školy. Jenže to už jí chytil za zápěstí.

"Pusť mě, ty sráči!" zakřičela Adél.
"Měl bych?" Řekl s úchylným výrazem.

"Ano, to by jsi měl, Petře!" chránila ji Eliška. Holky poznaly, že je opilý. Nechtěly se s ním bavit, když je v takovémhle stavu. Adél se vymanila z jeho sevření. 
"Co chceš?" Optala se Adél.
"Chci s tebou chodit." 
"Tak to jsi na špatný adrese. Já už o tebe ztratila zájem před asi dvěma týdny. Takže odpal!" Řekla už naštvaně Adél.
"Dej si zpátečku hochu," usmála se Eliška. Petr se nadechoval, že něco řekne, ale Adél už tahala Elišku pryč. 

"Doufám že už ho nikdy nepotkám!" Řekla Adél, když přišly k Elišce do pokoje.
"Budu tě od něho držet co nejdál, neboj se!" Objala Eliška Adél. 
Do večera holky nic nedělaly, jen se válely a povídaly si. Poslední dobou si povídají ještě více než předtím. Byly rády. Večer, když se Adél šla koukat na film, jí někdo napsal. Myslela si, že to je Eliška jenže jméno člověka bylo Michael Cobban. Byla ráda. Už jí chybělo si s ním psát. Chyběl jí celkově.

Ahoj Princezno! Chtěl jsem se ti omluvit za ten chat ve skupině. 

Ahoj! Za co se omlouváš?

No, za to, jak tam začali řešit náš "vztah". Taky se omlouvám za to, že jsem to zakecal, ale nevěděl jsem jestli ti to není nepříjemný to řešit. 

Vůbec se neomlouvej Mikey. Chápu tě. Taky bych to zakecala, jenže jsem zase nevěděla, jestli to tobě nebude nepříjemný.

Vyřešíme to až budeme spolu dobře?

Dobře. Dobrou noc Mikey.

Dobrou Princezno.

Adél byla ráda že jí Mikey napsal. Nejraději by teď byla v jeho objetí. Hrozně jí chyběl. Věděla, že ho aspoň ještě jednou uvidí, protože jí to sám napsal. 

Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)Kde žijí příběhy. Začni objevovat