Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Meet & Greet

Lístky se jim naštěstí dostaly do rukou asi dvě hodiny před začátkem.
Dnes byl ten den. Byl to ten den D, na který tak dlouho čekaly. Seděly v místnosti, kde zaručeně nebyly samy. Byla to velká světlá místnost. Připomínala jim trochu čekárnu u zubaře, ale věřily, že to bude o dost příjemnější než návštěva zubního lékaře. Zatím se s nikým nebavily. V místnosti byly hlavně holky. A když píšu hlavně, tak tím myslím opravdu HLAVNĚ. Byly to všechno fanynky. Byl tam pouze jeden kluk. Bylo mu tak jedenáct let a holky dlouho přemýšlely, jestli si jen nespletl budovu. Celá parta VIP hostů byla dvacetičlenná. Holkám bylo od deseti let do dvaceti, podle Eliščina odhadu. Evidentně se neznaly, zdály se být takové vyplašené. Některé u sebe měly plyšáky různých tvarů a barev, některé plakaly.

Eliška a Adél si povídaly. Vypadalo to, že se znají jen ony dvě. Navíc jim asi ani zbylé holky nerozuměly. Nejspíš to byly všechno Němky. Když holky udělaly jejich rozbor jedné po druhé, tak zjistily, že ani jedna z nich nevypadá moc mile. Nechtěly se ani seznámit.

Otevřely se dveře a vešla nějaká zavalitá paní. Měla brýle a něco řekla. Nerozuměly ji, mluvila německy. Pochopily to, že se blíží jejich setkání s RoadTripTv. Nemohly se dočkat. Opět odešla.

Za chvíli se rozletěly dveře a uviděly Brooklyna. Holky začaly ječet a brečet. Eliška s Adél se na sebe jenom podívaly a usmály se. Za Brooklynem vešel Mikey, Andy, Jack a Rye. Přesně v tomhle pořadí. Brooklyn se usmíval, líbilo se mu, že má velkou pozornost. Mikey se také smál. Mrkal na holky okolo a zdravil je. Andy a Jack na sebe kývli hlavami a začali se seznamovat. Rye jako největší pohodář dělal, že si jich vůbec nevšímá. Prostě šel dovnitř a jen koukal. Když ho tato role nebavila, tak se konečně přidal ke klukům. Podávali holkám ruce, představovali se, objímali je. Vždy přišli k dívce, podaly ji ruku a řekli "Hallo", německy ahoj. Eliška a Adél byly až vzadu. 

Konečně k nim přišli. Vše to začalo Andym. Ten se sladce podíval do Adéliných očí a řekl:

"Hallo."
Adél je celkem drzá, takže si nedovolila nevypustit poznámku:
"Ahoj. Je fajn mě zdravit německy, ale já jsem z Česka."
Andy se na ní podíval. Jedno oko přivřel a zamžoural na ní. Byl trochu překvapený.
"Ano, ano. Říká se, že české slečny jsou tak nádherné," zašpitl, aby to nikdo jiný neslyšel.
Stiskl jim ruku a obejmul je. 

Eliška se nejvíc těšila na Rye. Byl to její idol. Když k ní přišel, tak její pozornost upoutal tím, že udělal poloviční úklon.

"Andy říkal, že jste prý z Česka. Asi jediné. Ahoj, já jsem Rye," zahleděl se do jejich očí. Oční kontakt trval možná až moc dlouho. Bylo to až trapné. Elišku zajímalo, nad čím asi přemýšlel.
"Já jsem Eliška," odvětila odhodlaně s nejlepším pokusem o britský přízvuk Eliška.
"Rád tě poznávám."
"Já tebe taky."

Šel dál. Elišku polil pot. Chvělo se jí celé tělo vzrušením.

Adél zase nejvíc zajímal Mikey. Chtěla vidět ty jeho oči v reálném životě. Už se k ní blížil. Šel jako poslední. Rozklepala se jí kolena.

Andy poklepal na rameno Mikeyho a řekl mu:

"To jsou holky z České republiky."

"Opravdu?" Divil se.

"Ano," řekla sladce Adél. Už hleděla do těch věrně známých očí. Znala každý záhyb jeho obličeje, každý kousek.

"Víš, Mikey nemá ani tušení, kde leží České království. Zná pouze české porno," zahihňal se Andy.

Mikey na něj hodil vyčítavý pohled:
"To není pravda. Vím, kde to je!"
"Andy, jen taková malá chybička. Není to království, je to republika," nahnula se k nim Eliška a vesele dodala.
Všichni se začali smát. Andy zahanbeně odešel.
"Tak to byl dobrý začátek. Jak se holky jmenujete?"

"Já jsem Adél a tohle je moje nejlepší kamarádka Eliška," řekla za obě Adél. Eliška se stihla jenom nadechnout.

"Ališka?" Vyslovil špatně.

"Ne. Je to Eliška. E-L-I-S-K-A," vyhláskovala.

Obejmul je a odešel k ostatními.

Dále měly asi hodinu na to, aby se jich mohly na něco zeptat. Všechny z party se nahrnuly k nim. Divily se, že vůbec mohou dýchat. Bylo to příšerně nevychované. Jen tam stály, nechtěly se tam hrnout. Sedly si zpět na židličky. Najednou viděly, jak k nim míří jedna hlava, která se dostala z davu. Byl to Rye. Smál se. Holky, které viděly jeho úprk se za ním zasněně podívaly, ale nechaly ho být. Šel k nim a sedl si před ně na bobek.

"Jely jste za námi takovou dálku a hodláte tady jenom sedět?" dodal vyzývavě.

"Zdá se, že ano. Nehodláme se kvůli vám nechat zmrzačit německými holkami," přecedila před zuby Eliška. Moc se jí líbil. Byl takový neústupný.

"V tom případě tady zůstanu s vámi v bezpečné zóně," řekl a uvelebil se na podlaze.

"Možná tady budeš mít větší procento šance na přežití," podotkla Adél.

"Jistě ano. Navíc, docela hezky se mi s vámi kecá. Jste zajímavé. Přijedete sem se podívat na nás, ostatní brečí, řvou a vy? Vy si tady sednete a vyčkáváte."

Následoval dialog mezi Eliškou a Ryem.

"Možná nás neberete tolik jako ostatní."

"Možná jste taky rozumnější a vyspělejší."

"Tím bych si nebyla úplně jistá, ale jistě tak vypadáme."
"Ano, to vypadáte. Jste nádherné. Rád potkávám takové fanynky. Jdete po koncertu na afterparty?"

"Děkujeme. Máme VIP, ale myslím si, že tam nám přístup není umožněn."

"Není? Tak teď už je. Vezmu vás tam. Klidně i na mojí zodpovědnost. Za to, že jste takové trpělivé."

"To by bylo skvělé."
"Je to jen takový malý večírek v kruhu přátel víceméně. Budu tam já, kluci, lidé, kteří s námi jezdí na tour, jako jsou zvukaři a tak. Pak lidé, kteří se tam prostě nějakým způsobem protlačí. Bude to fajn."

"Jak se tam pak máme dostat?"

"Já si vás najdu po koncertu a probereme to. Určitě se budete chtít převléct a tak. Někdo s vámi půjde a pak vás tam dostane."
"Děkuju moc."
"Vůbec není zač," řekl a pohladil Elišce ruku. Byla z něho úplně vedle.