Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Není pro mě ta pravá.

Když se ráno holky probudily na svém hotelu a na svém pokoji bez kocoviny, byly šťastné. Už nechtěly být sužovány bolestí hlavy a nevolností. Udělaly vyčistily si zuby, učesaly se a oblékly do domácího oblečení. Obě na sobě měly velké barevné mikiny a tepláky. Tak jim bylo nejpohodlněji. Celý den chtěly strávit spolu, jen tak ležet a nic nedělat. Tuhle činnost dělají nejradši. Celý den si Adél psala s Mikeym. Elišce už to přišlo docela otravné poslouchat jen ty zvuky z messengeru.

"Bože, kdo ti pořád píše?"Řekla rozčíleně.
"No, Mikey. Poslední dobou jsme si hrozně padli do oka a hrozně jsem si ho oblíbila. Sice to byl můj crush už od začátku, ale od toho incidentu s Andym u mě Mikey nějak skončil. Ale teď? Asi zase vracím do starých kolejí," dokončila Adél svůj monolog o vztazích s kluky z RoadTripTv. Eliška se jen usmála a odpověděla:
"Jsem ráda, že si takhle hodně s Mikeym rozumíte. Mám ho ráda,"řekla s trochou žárlivosti.
"To já taky. A jinak jak to máš ty a Rye?"
"Em.... No..... Já ani nevím. Já jsem do něj už od začátku zamilovaná. Vypadá to docela nadějně, snad i na vztah. Myslím si, že bychom spolu mohli chodit."
"Přála bych vám to. Byli by jste hrozně roztomilý," odpověděla Adél s úsměvem na rtech.

Kluci se pomalu probouzeli. Od holek slyšeli, že dneska chtějí být spolu. Kluci se teda také rozhodli, že budou spolu. Dlouho už si jen tak nesedli a nepovídali si. Také se rozhodli, že si pokecají o hlubších věcech než jsou nákupy společných potravin v jejich ledničce.
"Hele a Mikey jak to tedy máš s Adél? Pořád se na sebe smějete a tulíte se k sobě," otázal se Brooklyn Mikeyho.
"Hele kámo, já jí mám hrozně moc rád. Strašně se mi líbí. Je okouzlující, vtipná a roztomilá. Pro ní bych udělal i tu poslední věc na světě. Jako snad lepší holku jsem nepoznal a neviděl," dopověděl Mikey. Andy jen poslouchal a potichu si povzdechl. Docela ho mrzelo, že se na Adél vykašlal. Klidně by s ní teď mohl chodit on. Ale ne, on se radši zajímal o sebe. Asi po pěti dnech, co se s ním Adél vyspala, už si začal uvědomovat, že ona je fakt ta nejlepší holka na světě. 
"A co ty a Eliška?" Zeptal se Mikey Reye. Jack v tu chvíli rychle zvedl hlavu a byl jedno velké ucho. 
"No, Eliška je fajn. Ale nic s ní mít nechci. Není pro mě ta pravá. Vždyť víte, jak já to mám se vztahy, nic neberu vážně," řekl Rye. Jack v tu chvíli chtěl vyskočit a zajásat radostí. Eliška se mu líbila. Už od první chvíle, co jí spatřil, tak věděl, že ona je ta pravá. Kluci si nadále povídali, ale o kapele, o budoucnosti a tak dál. 

Když se schylovalo k 7 hodině večerní, holky se rozhodly, že se do kina půjdou podívat na ten nový díl Star Wars. Tady v Berlíně to schytalo hrozný úspěch než v Česku. Holky se namalovaly, oblékly a učesaly. Eliška si znovu vzala šaty. Adél se rozhodla pro legíny a černou mikinu s nápisem RoadTrip, kterou si koupila na koncertě. Musely jet asi třikrát metrem, protože kino bylo úplně na druhé straně než měly hotel. Konečně byly u kina. Kino bylo obrovské a nádherné. Když si koupily lístky, šly si pro popcorn. Vzaly si dva velké popcorny a dvě velké coly. Koupily si lístek až dozadu na dvojsedačky, protože je mají nejradši. Adél si vypnula mobil, protože měla asi deset procent. Kino bylo úžasný. Holky si ho náramně užily. Když po kině vyšly ven, Adél si znovu zapnula mobil. Zjistila, že má asi patnáct zmeškaných hovorů a sms od mamky. Když ji četla, narazila úplně ztuhla. Četla nahlas.:

Adél, ať jsi kde jsi, hned mi zavolej, protože BABIČKA JE V NEMOCNICI!

Adél nevěděla, co má dělat. Jen stála a z očí se jí začaly pomalu koulet slzy. Ze slz to byly vodopády. Podlomila se jí kolena a spadla. Brečela na zemi. Nemohla to zastavit. Nejradši by teď byla doma a objímala svojí mamku. Nebo nejlépe teď byla u babičky. Adél se jen podívala na Elišku, které už v ruce držela její mobil a ruku u pusy. Bylo vidět, že Eliška se taky rozbrečela. Adél se chtěla zvednout, jenže se neudržela na nohách a znovu spadla. Eliška si hned dřepla a šla Adél ji obejmout. Objímaly se asi půl hodiny. Adél hned musela zavolat mamce. Podívala se na mobil: procento. 
"Eli? Nemám baterku," řekla Adél ubrečeným hlasem. 
"No, já ho nemám u sebe, zapomněla jsem ho doma!" Zlekla se Eliška. Hotel měly od sebe hodinu a půl a Adél potřebovala mluvit s mamkou hned. Takže musely jít někoho najít. Bylo už asi deset večer a skoro nikdo po ulici nešel. Když už procházely celou ulici asi po desáté, najednou uviděly nějaký pár. Holky se k nim rozeběhly. Když pár uviděl, že holky mají úplně řasenku po obličeji hned se ptali, co se stalo. 
"Ahoj, prosím nemáte telefon na zavolání?" Řekla roztřepaným hlasem Adél. 
"Ano, určitě. Tady," vytáhl pohledný hoch z kapsy telefon a podal ho Adél. Ta hned vyťukala číslo na mobilu a vytáčela.
"No a co se stalo?" zeptala se dívka.
"Její babička skončila v nemocnici. Musíme zjistit víc informací."

"MAMI?" řekla vyděšeně Adél když to její mamka zvedla.
"ADÉL?"
"Mami, co se stalo?"
"Babička měla infarkt zlato," hlesla.
"COŽE? A bude v pořádku? Mamko, hrozně mě štve, že nejsem u tebe. Teď bych měla být s tebou a babičkou. Promiň."
"Adélko, já se o babičku postarám. Užij si to tam. Miluju tě. Ahoj," řekla a zavěsila. Adél nevěděla, co si o tom má myslet. Mamka jí to položila hrozně brzo. Bylo slyšet, že z toho taky není zrovna dvakrát šťastná, že Adél není u ní. Adél vrátila mobil. Poděkovala a jen šla. Celou cestu s Eliškou nepromluvila. Když přijely domů, Adél se jen svalila na postel a otočila se zády k Elišce. Jen koukala do zdi a brečela. Elišku to trhalo srdce jí takhle vidět. Proto napsala Mikeymu:

Ahoj, hele prosím tě, nepřišel by jsi k nám? Adél je úplně v prdeli. Brečí a je jak tělo bez duše. Její babička je v nemocnici. Měla infarkt. Přišel by jsi jí prosím zvednout náladu? Opravdu to potřebuje. 

Hned na to jí přišla odpověd:

Ahoj. Jako určitě. Na Adél mi hodně záleží a nechci, aby byla v takovém stavu. Hrozně mě to mrzí s tou babičkou. Za půl hodiny jsem tam. 

 Eliška byla ráda, že tady Adél bude s Mikeym. Za půl hodiny zvonil zvonek. Adél nereagovala. Bylo jí jedno, že jí takhle někdo uvidí. Rozrazily se dveře. Někdo špitl. Adél hned poznala, kdo to je. Byl to Mikey. Někdo si začal sedat k ní na postel a sáhl ji na záda. Adél sebou jen trhla. Nečekala to. Pomalu se začala otáčet. Mikey na ní koukal se smutkem v očích. Adél se jen vymrštila a obejmula ho. Začala znovu brečet. Mikey si jí tiskl k tělu a utěšoval jí. Zatím, co se tam tam utěšovali, Rye napsal Elišce.

Ahoj, hele nechtěla by jsi teď někam zajít? Sice je 11 hodin, ale já se nudím.

Ahoj, hele určitě. Tak za půl hodiny u knihovny na náměstí?

Dobře.

Eliška byla ráda, že jde ven s Reyem. Na Adél se vykašlala. Byla tam s Mikeym. Když Eliška odešla, Mikey si lehl k Adél a přimáčkl si jí k sobě ještě více. Ruku si dal přes její bok. Ona najednou vyhrkla:
"Mikey potřebuju ti něco říct." 
"Povídej," Adél se otočila k němu a začala:
"No, jednou jsi se mě ptal, jestli jsi pořád můj oblíbenec ty. Nechtěla jsem ti odpovídat, protože jsem byla úplně vymletá z Andyho. Ano, vyspala jsem se s ním. Na tebe jsem úplně zapomněla. Už od začátku jsi byl můj idol ty. Mám tě na tapetě jak na mobilu, tak na počítači. Všude. Už od začátku co jsme vás potkaly na internetu, jsem se do tebe prostě zamilovala. A teď v reálu? Jsi ještě hezčí než na internetu. Děkuju za to, že jsi tu se mnou. Děkuju za to, že vůbec jsi a děláš můj život hezčím. Takže ano, pořád jsi můj idol ty," dořekla Adél svůj dlouhý monolog. Mikey se na ní jen díval s úsměvem. Měl opravdu radost, že mu to Adél řekla. Adél má hodně rád. Taky je do ní zamilovaný. A rozhodně by o ní nechtěl přijít.
"Adél, to já děkuju že jsem mohl potkat tak úžasného člověka jako jsi ty," usmíval se pořád Mikey. Adél se také usmála. Položila si hlavu na jeho hruď a přimáčkla se k němu. On jí dal ruku pod její hlavu a spokojeně usnuli.