Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Facebook žádost

Zapípal ji mobil. Ne, že by to Adél neznala nebo snad nečekala. Čekala zase nějakou trhlou zprávu od jedné z jejich kamarádek. Ale ne. S překvapením zjistila, že to byla žádost o přátelství. S napětím se hrnula k Facebooku. Ale copak? Petr Černý? To jméno jí bylo až moc povědomé a už na pohled sympatické. Chtěla to přijmout, ale na chvíli se zamyslela a nakonec nepřijmula. Chtěla vypadat zaneprázdněná. Nemohla to přeci přijmout do minuty po odeslání žádosti. Určitě dělala něco o dost důležitějšího než jenom seděla na posteli a koukala do mobilu. To ale přesně dělala! Odpočítávala minuty, kdy je správné žádost přijmout. Už to nemohla vydržet, nemohla tam jen tak sedět, nechat si nohy houpat nad podlahou a čekat. Přijmula žádost a čekala na odezvu. Co když ji nenapíše? Napsal. 

Ahoj. Rád jsem tě dnes poznal. Eliška jistě musí být ráda, že má tak ochotnou kamarádku.
Byla v sedmém nebi. Nevěděla, co odepsat. Byl to přeci student práv, nechtěla udělat nějakou hrubku.
Ahoj. Ráda pomůžu, když můžu. Kde jsi na mě sehnal kontakt?
Našel jsem ho ve spisech. Snad ti to nevadí.
Jistě, že nevadí. Není to nezákonné používat cizí osobní údaje?
Ano, je. Ale pšt.
Chtěla, aby tahle konverzace pokračovala. Chtěla ho víc poznat. Odepisovala hned, jak zprávy došly.
Dobře, zůstane to u mě v utajení. Takové naše malé tajemství.
To je dobrý začátek.
Začátek čeho?
Chci tě víc poznat.
S údivem se vymrštila nad postel a dunivým zvukem dopadla do polštářů. Byla ráda. Byl ji sympatický. Bylo mu něco přes dvacet podle jejího odhadu.
Kolik let studia ti ještě zbývá?
Ještě asi pět.

Kolik ti je teda?
V květnu mi bylo dvacet. Neměl bych se taky někdy ptát já? Je to v mém popisu práce.
Omlouvám se pane advokáte.
Tady nejsme v soudní síni slečno, Petře prosím. 
A co třeba Péťo?
Když tuhle zprávu napsala, tak se rozhihňala. Tak hrozně moc mu chtěla říkat Péťo. Bylo to roztomilé a navíc se tak jmenoval její králík.
Péťo? No nevím, tak mi říká jedině moje mamka.
Takže Petr bude jistější?
Ano Adélko.
Nevypadáš jako typický právník.
Jak vypadá podle tebe typický právník?
Naštvaný, nerudný, věčně chytrý, namyšlený. 
Chceš říct, že jsem věčně optimistický, příjemný, hloupý a obyčejný?
Ty dvě první ano. Ber to jako kompliment.
Děkuji. Já zase můžu říct, že tak hezkou klientku jsem ještě neměl.

Já nebyla tvoje klientka. Já byla svědek. 
Ano, ano. Omlouvám se. Velice potřebný svědek.

Konverzace se rozvíjela, hodiny plynuly. Adél tu noc nešla spát. S mobilem v ruce, nabíječkou u postele ji zbudil budík, který hlásil pět hodin ráno a znamenal vstávání do školy.