Vášnivá noc v Berlíně - CZ (RoadTripTV)

Pusť mě

Eliška a Adél byly pozvány do hotelu kluků na takovou menší párty. Měli tam být pouze kluci a ony. Kluci nakoupili hromady jídla. Eliška si na sebe oblékla krásné přiléhavé červené šaty, které dostala od Adél k narozeninám. Adél vyšla v riflích a mikině. Dbala na pohodlí. 
Pozvání přišlo ze strany Jacka a ostatní samozřejmě souhlasili. Měli holky rádi. Chovali se kompletně jinak než ostatní jejich fanynky a to jim lichotilo. 

Seděli ve velkém obýváku. Andy, Brooklyn a Mikey seděli na sedačce. Eliška, Rye a Adél na druhé. Mikey si sedl do křesla. Na stole leželo spoustu jídla. Většina byla kupovaná, ale zbytek nejspíš napekl Mikey. Adél si nabídla z talíře plného ovoce. Ovoce má ráda a vždy jej vyhledává. Eliška se hned zapojila do kol panáků. Adél ji následovala. Vlastně se zapojili všichni. 
Rye zase začal otravovat s nějakou alkoholovou hrou. Všichni ho ale ze zkušenosti poslali do háje.

"Ty dneska vůbec nepiješ," ušklíbl se Rye na Elišku.

"Já? Já piju. A víc než ty."

"Ale, ale. Tady se nám někdo rozčiluje."

"Neštvi mě nebo uvidíš."

"Co uvidím? Máš asi160 cm a jsi drzá jak opice," polechtal ji na bocích. Eliška se svíjela pod náporem jeho prstů. Je hrozně lechtivá.

"Ty jsi lechtivá?"

"Neee," snažila se ho přesvědčit.

"Ne, vůbec. Ani trochu ti nevěřím, lhářko. Jsi a dost."
Nechal ji zlomek vteřiny na nadechnutí a zase ji lechtal. Eliška už nemohla ani dýchat. Pořád se smála. Nemohla se ani bránit, její tělo bylo zavaleno skoro dvoumetrovým tělem Rye Beaumonta.
Vyrušil je Brooklyn. V ruce měl podnos s jídlem, uchopil Rye za zápěstí.

"Chcete?"

"Ne," odpověděl rychle Rye a opět se věnoval lechtání. Brooklyn zmizel.

"A ty nejsi lechtivý?" Zeptala se.

"Ani trochu, ale můžeš to zkusit," zašeptal ji do ucha.

Eliška se na chvíli zamyslela, kde má svojí lechtací metodu zkusit. Dotkla se jeho pevné hrudi. Lechtala ho na bocích. Žádná reakce se nedostavila. Rye tam jenom seděl bez hnutí, nebylo na něm vidět ani známky reakce. Byl jako sloup. Smál se. Užíval si, že na něj sahá a nemůže ho zlechtat.

"To nejde," řekla se smutným výrazem Eliška.
"Ale... nebuď smutná."

"Jsem." Opět se na něj vrhla. Stále bez reakce.

"Líbí se mi, jak se snažíš."

"Jo a nemám 160 cm, ty jedno dvoumetrové pako," rýpla si do něj.

"Pako? Chceš další lechatčku? Kolik měříš?"

"158,5 a ta půlka je tam důležitá," řekla odhodlaně.

"Ne ne," nemohl uvěřit. Začal se hrozně moc smát. Nemohl to zastavit. Zdála se mu tak hrozně moc roztomilá, jak tam na něj jenom rozčíleně koukala.

Stoupl si.

"Kam jdeš?" Ptala se.

Neodpověděl. Koukal se na ní. Doslova na ni zíral. Usmál se. Bez jakýkoliv upozornění ji chytl za boky a zvedl do výšky. Vzal ji do náručí. Ona se na něj překvapeně podívala. Líbilo se jí to. Držel ji pevně, nemohla utéct a ani nechtěla. Chvíli na sebe koukali a Rye se pak dal do kroku. 

"Kam mě neseš?" Zajímala se.

"Já tě unáším," zakřenil se na ni.
"Proč mě unášíš?"

"Jen tak. Princezny se vždycky unáší."

"Pusť mě," škemrala. Už byli v jiném pokoji.

"Pustím, ale když mi dáš pusu."

"Nedám," řekla a odvrátila od něj hlavu.

"Tak tě nepustím," trval si na svém.

Otočila se na něj. Koukala se mu přímo do těch jeho hnědých očí. Byl to moc hezký kluk. Měla ho hrozně ráda. V téhle situaci si vždycky tak hrozně moc přála být. Nečekaně se k němu přiblížila a dala mu pusu. Bylo to tak rychlé, že jenom stihl mrknout. Nečekal to. Nečekal vůbec to, že by mu ji mohla dát. Usmál se a pustil ji na zem.

Místo Elišky, kterou někam odnesl Rye, si sedl Andy. Vzal Adél kolem ramen. Tohle gesto se jí nelíbilo a jeho ruku odsunula pryč.

"Copak, nelíbí se ti to?" Řekl podnapilým hlasem.

"Ne, nelíbí," ohradila se.

"Ale nedělej. Minule se ti to líbilo."

"Nech mě být. Jsi opilý."

"Ale ne, nejsem. Tak dělej." Opět se pokoušel ji vzít za ramena. Sahal ji na stehna.
"Prostě ne. Jak ti to mám jinak říct," už si nevěděla rady.
Najednou se objevila čísi ruka. Vzala Andyho ruku, která pomalu jezdila po stehnech Adél. 

"Nech ji být radši, říkala, že nechce," řekl Mikey.

"Kámo, nepleť se do toho. To je věc mezi námi," upozornil kamaráda.

"Budu se plést. Ona řekla, že prostě nechce. Respektuj to."

"Nebo co? Myslíš, že tě budu poslouchat?"

"Ano, budeš. V tomhle mě budeš poslouchat, milý Andy."
"Proč bych měl?"

"Jestli se nechceš rvát, tak toho necháš. Hned teď."

"Dobře," řekl, svojí ruku si mnul bolestí. Mikey ho stiskl víc než by si přál. Odešel.
Mikey si sedl místo něj vedle Adél.
"Jsi v pohodě?"

"Ano, jsem. Děkuju," špitla.

"Nemáš zač. Nesnáším, když se takhle chová. Je opilý, zítra ho to bude mrzet."

Najednou do místnosti vtrhl Brooklyn, který se mezitím někam ztratil. Stoupl si doprostřed obýváku a začal křičet. Byl úplně opilý, ale působil vtipně:

"Víte, co se mi teďka stalo? Nevíte. Já vám to řeknu," následoval dlouhý příběh o tom, jak si právě vyšel ven před hotel a tam potkal asi dvacet holek, které na něj čekaly. 

Po pár minutách vyprávění to Adél už nebavilo. Lehla si hlavou na Mikeyho rameno a poslouchala dál. Mikeyho tělo se trochu zachvělo překvapením. Položil si hlavu na její hlavu a spolu koukali na jejich už společného kamaráda, jak vypráví. 
"Kde je ten zbytek? Musím to říct Ryeovi," řekl Brook.

"Nevím, ale zkus je najít," ukázal na dveře do ložnic Mikey.
Byly už tři hodiny ráno. Byli pěkně unavení.

"Nejsi už unavená?" Zeptal se starostlivě Adél Mikey.
"Jsem," přikývla. Zvedla hlavu a podívala se mu do očí. Zvedl se a lehl si na pohovku, na které dosud seděli. V pokoji s nimi byl jenom Jack, který už tak dobré dvě hodiny spal. Adél si lehla vedle něj. Položila si hlavu na jeho ruku, on ji objal. Usnuli.