Ochránce

Kapitola DVAAPADESÁTÁ

„Lumos," Severus zašeptal, aby ozářil okolní stromy. Koutkem oka zahlédl, jak se Steel napnul, ale neprotestoval.

„Kde jsme?" ozval se mu za zády Hermionin hlas. Byl naštvaný, že tu je. Ne na ní, ale na to, že je to kvůli němu.

„Jižní Wales. Když se zaposloucháte, možná uslyšíte i z dálky moře," odpověděl bystrozor. „Držte se u mě," dodal a vešel do hustého lesa.

Lektvarista se otočil ke své studentce a naznačil ji ať jde před něj. Chci tě mít na očích, sdělil ji myšlenkou.

Hermiona v odpověď nadzvedla obočí a protočila oči, jeho nevyslovené žádosti ale vyhověla.

Žádná chytrá poznámka? Severus ji popíchl.

Dívka se pootočila a pozvedla obočí. Chceš snad nějakou chytrou poznámku?

Čekal jsem, něco typu, že jako můj doprovod máš mít na očích ty mě.

Myslím, že se vnímám spíš jako tvoje osobní strážkyně, ušklíbla se a následovala bystrozora.

Jaká je vaše klasifikace k takovéto funkci, slečno? kouzelník si užíval jejich němý rozhovor.

Jsem jediná, kdo tě snese, sklonila se pod jednou nízkou větví.

Myslím, že by se ještě někdo našel, bránil se pobaveně.

Jmenuj někoho kromě mě a ředitelky, vyzvala ho a když ji neodpověděl uchechtla se. Vidíš.

Severus si odfrkl a zavrtěl hlavou. Prohlédl si okolí. Steel šel rozhodně a ani se nijak zvlášť nerozhlížel, což lektvarista považoval za nerozumné.

„Wille?" ozval se z dálky hlas. Hermiona i profesor pevněji sevřeli hůlky.

„Ano, jsem to já a vedu pana Snapea," odpověděl do tmy.

Udělali ještě pět kroků a najednou se před nimi zjevily trosky přístřešku. Kolem pobíhala skupina čarodějů.

Zajímavé, pomyslel si Severus. Jednalo se o pro něj neznámé zastírací kouzlo.

„Kdo je tohle?" zeptal se majitel hlasu a ukázal na hnědovlásku.

Dříve než dostal odpověď se ozvalo zvolání: „Hermiono!"

Skupinka se otočila a dívka okamžitě rozpoznala bývalého spolužáka. „Neville," usmála se a nechala se od kamaráda obejmout.

Bože Longbottom, Severus zasténal a promítl svou poznámku i v duchu směrem k dívce.

Ztichni, Hermiona ho zpražila pohledem a ustoupila od bystrozorského nováčka.

„Longbottome, vraťte se na pozici," ozval se přísně jeden z bystrozorů.

„Jistě, pane," odpověděl nebelvír horlivě a ještě se rychle usmál na kamarádku.

„Pozdravuj kluky," zavolala mu ještě rychle do zad a s širokým úsměvem se otočila zpět na muže, s kterými na místo dorazila.

Snape si povzdechl a zavrtěl hlavou, což dívčin úsměv, ještě víc rozšířil.

„Co po mně přesně chcete?" Severus pronesl otázku směrem k řediteli Azkabanu.

„Projděte to tu a sdělte nám vše, co vám přijde pro nás účelné," Steel pokrčil rameny. „Zvlášť, jestli specifikujete, kteří Smrtijedi se zde mohli skrývat."

„Dobrá," přikývl a udělal první pohyb, než ho ale dokončil, ukázal na svou ochranku. „Ty se drž dál," jeho tón ji nedovoloval protestovat.