ŠKOLA

139 20 2
                                    

  Ráno jsem se vzbudila kolem půl sedmé, což bylo v pořádku, protože škola začínala až v devět. Vstala jsem a urovnala jsem si postel a pak odtáhla závěsy. Při pohledu z okna jsem usoudila, že dnes asi bude pršet, protože obloha byla úplně šedá a zatažená. Pak jsem se šla umýt a dole na snídani. Máma s tátou už snídali a jakmile mě uviděli, sborově řekli: "Dobré ráno." "Ahoj." odpověděla jsem jim. "Co máme k snídani." zeptala jsem se, jakmile jsem usedla ke stolu. "Vafle, nebo lívance." odpověděla mi máma. "Dám si ty vafle." "Dobře, chvíli vydrž." řekla.

  Po chvilce přede mě máma postavila talíř se dvěma vaflami, na kterých byla šlehačka a jahody. Tohle mám moc ráda. "Děkuji." odpověděla jsem zdvořile. "Tak co, těšíš se do školy?" zeptal se mě táta. "A víš, že ani ne." odpověděla jsem s drzým úsměvem. Po zbytek snídaně bylo u stolu ticho. Jak jsem dojedla, odnesla jsem talířek do dřezu a řekla: "Jdu se připravit do školy." "Dobře." řekla mi máma, protože táta už jel do práce.

  Vyběhla jsem nahoru po schodech do pokoje a vydala jsem se směrem k šatně. Ihned co jsem otevřela dveře, rozsvítilo se všude světlo a já si mohla vybrat oblečení. Po dlouhém přemýšlení jsem si konečně vybrala. Světle modré džíny a k tomu volný burgundy svetr, černé kotníkové kozačky a rozhodla jsem se pro koženou bundu. Pak jsem se šla nalíčit. Korektor na kruhy pod očima, zapudrovat to, zvýraznit obočí, tenké linky, řasenku a je hotovo. Vlasy jsem si nechala rozpuštěné, jenom jsem je rozčesala. Kabelku sem si nachystala už včera, takže o starost méně. 

  Připravená vyrazit jsem seběhla schody a zakřičela na mámu: "Mami? Už můžeme jet." "Dobře zlato, už jdi k autu, za chvíli jsem tam." řekla a já vyšla ze vchodových dveřím. Sedla jsem si do auta a máma asi za dvě minuty přišla. Vyrazily jsme do školy. Celou cestu bylo opět to příšerné ticho. Jakmile jsme zastavily před školou máma se mě starostlivě zeptala: "Máš všechno?" "Ano mami, neboj se. Už bych měla jít. Ahoj." řekla jsem a ona mi dala pusu na tvář. Když jsem vystupovala, slyšela jsem mámu jak vola Čau, nebo tak něco. A já šla do školy.

  Jako první jsem našla svoji skříňku, ve které jsem už měla svoje učebnice. A pak jsem šla na první, nějakou uvítací hodinu, nebo tak. Většina třídy už byla zaplněná a tak jsem si vybrala místo ve třetí řadě, které bylo vedle okna. Jediná já jsem seděla v tichosti, jinak všichni strašně křičely, protože ve třídě ještě nebyl žádný učitel. Seděla jsem s pohledem upřeným na dveře, abych viděla, jestli už nejde konečně někdo dospělý a najednou se ve dveřích objeví Lukas. Vůbec si mě nevšiml a sedl si na druhou stranu třídy, za což jsem ráda. Pak už přišla do třídy žena menšího vzrůstu, se světlým blond mikádem a kulatými brýlemi. Asi naše třídní učitelka. Představila se nám, že se jmenuje Charlotte Stewartová a že nás vítá v novém školním roce a všem nám rozdala naše rozvrhy. Moje další hodina byla fyzika, po ní matika a nakonec biologie. Zbytek jejího proslovu jsem už neposlouchala a soustředila jsem se na můj rozvrh.

  Další hodina byla fyzika. Seděla jsem ve třetí řadě s nějakou holkou se zrzavými vlasy a brýlemi a klukem, který vypadal strašně vtipně. Do třídy pak přišel nějaký učitel a říkal něco o tom, že budeme dělat na projektu ve trojicích. "Budeš se mnou a Emmou?" zeptal se mě hubený kluk vedle mě. "Jo jasně." řekla jsem s milým úsměvem. "Jo a já jsem Kyle." řekl se širokým úsměvem. "Já jsem Mac."

  Matika moc zajímavá nebyla. Jenom jsme něco málo zopakovali, protože učitel snad půlku hodiny pořád něco říkal.  Na biologii nás měla naše třídní, která nás rozdělila do dvojic: "Takže Kyle ty budeš s Emmou. Mac ty s Lukasem." jak to dořekla s Lukasem jsme se na sebe dnes prvně podívali a já pak už dál neposlouchala. Biologie byla za dnešek poslední hodina, takže jsem pak šla rovnou domů.

Magic HouseKde žijí příběhy. Začni objevovat