Ráno jsem se probudila časně. Bylo něco po šesté, ale já jsem nemohla spát. Většinou, když jsem se na Štědrý Den ráno vzbudila brzy, bylo to kvůli tomu, že jsem se nemohla dočkat dárků, ale to teď tak nebylo. Musela jsem si to všechno urovnat v hlavě. Už jsem ze všeho nebyla tak moc zmatená, jako dřív, ale pořád jsem spoustě věcí nerozuměla. Včera večer mi máma řekla, jak to tehdy bylo s mým bráchou. Narodil se o pár minut dřív, než já, ale byl nemocný. Měl něco se srdcem a po pár měsících od jeho narození odešel. Už není mezi námi. Když jsem si teď na to vzpomněla a všechno jsem si uvědomila, po tvářích se mi začali kutálet neposedné slzy. Otřela jsem si je. Vůbec jsem si nebyla jistá, jestli ke mě Lukas ještě něco cítí. Vlastně jsem nikdy nevěděla, jestli ke cítil vůbec něco. Ale vím, že já k němu cítím, co jsem ještě nikdy k nikomu necítila. Pak jsem vstala.
Odpoledne mám jít k Lukasovi a oslavíme spolu Vánoce, ale ještě před tím se mám sejít s Kylem. Šla jsem se nasnídat, pak obléct, bílé lokny jsem si svázala do drdolu, nalíčila se, vzala dárek pro Kyla a šla jsem. Měli jsme se sejít ve Starbucks, kolem dvanácté.
Dorazila jsem tam o něco dřív, tak jsem si objednala ledový čaj. Kyle dorazil asi za deset minut poté, co jsem si objednala. "Ahoj." řekl a sedl si naproti mě. "Čau." odpověděla jsem mu a usmála se. Všimla jsem si, že Kyle přinesl malý balíček, na kterém byla jmenovka se jménem 'Mac'. Nechtěla jsem, aby mi něco dával, ale já jsem pro něj taky měla dárek, takže jsem si nepřipadala tak moc blbě a vyvarovala jsem se trapasu, že on pro mě bude mít dárek a já pro něj ne. Kyle si dal skořicové latté.
"Tak jak dopadl ten včerejšek?" zeptala jsem se. "Co tím myslíš?" zeptal se Kyle. Snažil se dělat, jakože neví o čem mluvím, ale věděl to moc dobře. "No přece ta Emma..." řekla jsem a usmála jsem se. "No bylo to fajn. Vlastně příští týden budeme mít další rande a asi spolu budeme na Silvestra." pochlubil se mi Kyle. "Vážně?" řekla jsem. Bylo to asi moc nahlas, protože se na nás lidi začali otáčet, ale to mi bylo jedno. Měla jsem z toho radost, že to Kylovi vyšlo.
Bylo kolem druhé a s Kylem jsme seděli na hřbitovní zídce. Pořád ještě jsme si nedali ty dárky. Už jsme to nemohla vydržet a tak jsem mu dala ten, který jsme pro něj měla. Měla jsem pro něj svetr a naši společnou fotku. Ten svetr byl barvy bordo a strašně se mi líbil. Vím jak Kyle zbožňuje svetry a když jsem tento viděla v obchodě, tak jsem ho prostě musela koupit. Kyle si vzal balíček do ruky a rozbalil to. "Páni Mac, ten svetr je super." řekla já poznala, že se mu doopravdy líbí. Víc ho však zaujala ta fotky. Asi minutu se na ni v kuse díval, až nakonec se na ni pousmál a natáhl ke mě ruku, ve které držel malou krabičku. "To je pro tebe." řekl a já jsem si krabičku převzala. Sundala jsem červenou mašli a potom zlatý papír. Na to, že je Kyle kluk, tak to bylo vážně hezky zabalený. Když jsem oddělala papír i stužku, tak jsem v ruce držela černou krabičku. Otevřela jsem ji. Uvnitř ležela malá stříbrná kovová vločka, která byla navlečená na řetízku. Bylo to krásné. "Je to nádherné Kyle." řekla jsem a usmála jsem se na něj. "Ale co to znamená?" zeptala jsem se. "Ty máš jednu vločku na krku a já druhou na klíčích." řekl a z kapsy vyndal svazek klíčů. Byla tam. "A znamená to to, že ať jsme od sebe jakkoliv daleko, budeme vždy přátelé. A pokud se už nikdy neuvidíme, tak na tebe nikdy nezapomenu. Mám tě rád Mac. Jo a navíc vím, jak moc máš ráda zimu, obzvlášť sníh a vločky." řekl. Musela jsem ho objat. Bylo to děsně milé. "Já tebe taky." řekla jsem a z tváře si otřela slzičku. "Kyle ale mi se uvidíme ještě nejmíň milionkrát." řekla jsem a pomalu se od něj odtáhla. "Neslibuj něco, co nemůžeš splnit." řekl smutně a já ho nanovo objala. "Přísahám, že tohle to splním." řekla jsem a pak se stalo něco zvláštního. Začalo sněžit. "Veselé Vánoce Mac." řekl Kyle. "Veselé Vánoce Kyle." pošeptala jsem.
Bylo kolem čtvrté a já stála před dveřmi Lukasova domu. Zazvonila jsem a on otevřel. Byl dokonalý jako obvykle. Černé džíny, šedá mikina, tmavé upravené vlasy a dokonale tmavé oči. Byly tak tmavé, že jsem se v nich opět ztrácela. Usmál se na mě. Jak já ten úsměv milovala. Musela jsem ho ihned políbit. Líbal jemně a vášnivě zároveň. "Ahoj." řekl tiše. "Ahoj." řekla jsem a vešla dovnitř.
Seděli jsme asi už hodinu nahoře, v Lukasově pokoji. "Veselé Vánoce." řekl, políbil mě a dal mi dárek. Už jsem se chystala ho rozbalit, ale Lukas mě zastavil. "Ne ne ne, rozbalíš si to až zítra ráno, s ostatními dárky." řekl a já souhlasila. Pro Lukase jsem si připravila jedno kouzlo, podle babiččina deníku. Dala jsem mu krabičku, ze které by měl vyletět kolibřík, který se později přemění na naši společnou fotku. Pro jistotu jsem ale přibalila i hodinky, kdyby to nevyšlo. Já jsem děsně sentimentální, proto dávám všem fotky.
Otevřel ten dárek a držel v rukách dvě krabičky. Jedna s kolibříkem a druhá s nápisem 'Rolex'. "Kterou první?" zeptal se mě a já ukázala na tu s kolibříkem. Odvázal zlatou stuhu. Pak pomalu odklopil víko. Chvíli se nic nedělo, ale pak najednou z malé krabice vyletě malinký modrý kolibřík. Chvíli jenom tak kroužil ve vzduchu a já a Lukas jsme ho sledovali. Lukasovi se to asi líbilo, protože se usmíval. Pak z kolibříka vypadlo jedno malé modré pírko a kolibřík byl fuč. Pírko pomalinku padalo na postel, na které jsme seděli. Když dopadlo bylo větší, než se prvně zdálo. Lukas ho vzal, sevřel v dlani, ale když ji otevřel držel malou naši společnou fotku. "Ono to fungovalo." řekla jsem spíše pro sebe, ale Lukas to slyšel. "No jsi vyčarovala ty?" zeptal se mě a já jenom přikývla na souhlas, jakože ano. Lukas se na mě usmál. "Ty ani nevíš, jak moc si úžasná." a políbil mě.
Pak jsme se rozhodli, že si půjdeme sednou k Lukasovi na zahradu, do altánu. Začalo se už stmívat a já chtěla jít domů a být s rodiči, ale Lukas mě ještě na chvilinku zdržel. Vzal mě za ruku, objal a políbil mě. Jako obvykle jsem ihned začala spolupracovat a bylo to opět skvělé a nemohla jsem se toho nabažit. Potom, co jsme se od sebe odtrhli jsem se podívala nahoru a musela jsem se zasmát. "Copak?" zeptal se zvědavě Lukas. Ještě pořád jsme stáli uprostřed altánu v objetí. "Hele, jmelí." řekla jsem a ukázala nad nás. Opět jsme se políbili. Tenhle polibek byl neobvyklý. Krátký, ale velmi duchaplný. "Můžu ti něco říct?" zeptal se. "Jistě." řekla jsem zvědavě. "Od první chvíle, co jsme tě viděl v tom lese, jsem věděl, že jsi jiná. Jsi půvabná, okouzlující a naprosto dokonalá. Jsi úžasná. Jedině tobě dokážu důvěřovat. Můžu s tebou mluvit o všem a to jsem nikdy dřív s nikým nezvládl. Nikdy jsem nikoho doopravdy nemiloval, ale teď je to jinší, protože každý den, co tě vidím, každý okamžik, který strávím s tebou se do tebe zamilovávám víc a víc. Miluju tě Mac." dořekl a já byla na rozpacích. Tohle byl ten nejhezčí dárek, který jsem k Vánocům kdy dostala. Musela jsem ho políbit, cítila jsem to stejně, ale myslím, že to poznal z toho polibku. Konečně jsem věděla, co ke mě cítí.
Když jsem přišla domů, celá jsem se usmívala. Dárek od Lukase jsem položila pod stromeček. Teď jsem seděla s rodiči v obýváku a koukali jsme na vánoční filmy, jedli cukroví a povídali si.
Bylo ticho, nikdo nemluvil, jen jsme koukali na televizi. Seděla jsem v křesle a přemýšlela jsem. Až teď mi došlo, že to doopravdy řekl. Nad tou myšlenkou jsem se musela pousmát. Rodiče seděli vedle sebe na pohovce. Hrála jsem si se třpytivou vločkou, která mi visela na krku. Máma měla břicho den ode dne větší a větší a já se těšila na svého nového sourozence. Oba se usmívali a vypadali šťastně. I já jsem byla šťastná. Tohle byly naprosto dokonalé Vánoce.
Ještě než přestanete číst, chtěla bych, aby jste si přečetli tohle.↓↓↓ Jenom tak trochu na vysvětlenou. Tenhle příběh se odehrává v Anglii a tam se dárky rozbalují až 25. prosince ráno, tak proto to není v tomhle dílu. :) Rozhodla jsem se v psaní Magic House pokračovat. Dál bych vám všem chtěla poděkovat za tolik moc views. Je to neskutečný, že za týden přibylo 200+ views a moc vám všem děkuji. Vánoce jsou za dveřmi, tak si je hlavně užijte a oslavte je se svými blízkými. Veselé Vánoce. :)
ČTEŠ
Magic House
FantasyMac. Je jí 15 let a přestěhovala se do nového městečka v Anglii. Vše začíná novým školním rokem, ale pak Mac začne objevovat záhady svého domu a hlavně své pravé já. Mac pak začne mít v životě velký zmatek a do toho všeho se ještě připlete kluk a st...