Prolog

724 41 2
                                    

Temnota. Nic jiného už delší dobu neznám. Nejprve jsem si myslela, že jsem mrtvá, ale to by mě nemohla tak příšerně bolet hlava. Nebylo by to fér, veškerá bolest čeká na člověka jen v životě.  A tím se dostávám k dalšímu svému problému... nepamatuji si na svůj život. Dokonce neznám ani své vlastní jméno. Netuším, kde a v jakém stavu se právě teď nacházím. 

Už delší dobu kolem mě něco otravně bzučí a pípá. K těmto zvukům se přidávají i lidské hlasy, ale nedokážu rozeznat slova.

Cítím, že pomalu přicházím k sobě. Bojím se otevřít oči a čelit tomu, co mě čeká.

MemoriesKde žijí příběhy. Začni objevovat