Mysterious Queen - DOKONČENO

Jsem královna!

Přípravy se dokončily a dneska jsem měla být korunována francouskou královnou.Sylvie byla hrozně natěšená a Esperanza nervózní jestli mi budou šaty padnout.Zkoušet jsem si je měla po úpravách totiž jenom hodinu před korunovací.Esperanza a Sylvie mi začaly splétat vlasy.Trvalo to pár minut.Účes byl dokonalý.Hrozně se mi líbil a hned jsem jim to i řekla.Obě měly radost.Potom přišly na řadu šaty.Byly celé stříbrné a měly neuvěřitelně dlouhou vlečku.Esperanza mi pomohla se zapínáním.Potom mi Sylvie podala korunovační šperky.Byly překrásné.,,Korunku ti dá až papež,''zazubila se na mě Sylvie.Usmála jsem se.Chvíli jsem si Sylvii prohlížela.Dneska jí to neobyčejně slušelo.Černé vlasy měla rozpuštěné ,takže kdykoliv udělala nějaký prudší pohyb,zhouply se jí po ramenech.Měla je ozdobené zelenou smaragdovou čelenkou.Stejné barvy byly i její šaty ,které jí ladily k očím.Navíc sukně ,které pod nimi ještě měla, zdůrazńovaly její štíhlý pas.,,Měla bych jí najít manžela,''napadlo mě ,ale ted' jsem tu myšlenku hodila za hlavu.Dneska je můj velký den.Nadzvedla jsem si šaty.Otevřely se dveře a já pomalu šla chodbami.Byly poloprázdné.Každý na mě čekal v průvodu nebo v kapli.Naštěstí byla blízko ,takže jsem jen přešla ulici a nemusela jsem jet kočárem.Scházela jsem schody a měla hlavu zdviženou.Vzpomněla jsem si na to co mi matka od malička říkala,,Jsi princezna.Ty se nemusíš nikoho bát.Oni se budou bát tebe.Bud' silná a spravedlivá.Všichni ti budou ležet u nohou a nikdo tě neporazí.''Pousmála jsem se nad tou vzpomínkou.
Došla jsem k uličce.Všichni co tam stáli ,se tlačili, aby mě zahlédli.Všichni volali moje jméno.Nachvilku jsem se zastavila a zamávala dětem co mi házely před cestu květiny.
Vstoupila jsem do kaple.
Jsem Margaret.
Dcera krále Philipa a královny Catherine de Rossy.
Jsem nejmladší ze všech dětí.Jejich sluníčko.Jejich naděje.Jejich síla.
I přes můj věk jsem zakusila bolest.Má vlastní krev,vlastní sestra mi ji způsobila.Přísahala jsem ,že se pomstím a to taky udělám.
V šestnácti letech mě provdali za francouzského krále.Nevěděla jsem jak vypadá,jaký je.Ted' vím ,že je to muž ,kterého budu milovat do konce života.
Jsem Margaret.
Už brzy se stanu tou ,kterou budu všichni znát,všichni uctívat.Vstoupím do dějin jako královna co měla nejen krásu ,ale i soucit a moudrost.Budu silná a nikdy nedopustím aby mé rodině někdo ublížil.
Pomalu si kleknu před papeže.Christopher stojí nalevo a usmívá se na mě.Všimnu si jak se královna matka mračí.Usměju se.Skloním hlavu.Papež řekne dlouhý proslov a potom se mě zeptá jestli slibuji ,že budu dobrá a spravedlivá královna.,,Slibuji,''řeknu a můj hlas se rozlehne po kapli.Papež pronese modlitbu a nasadí mi korunu.Pokloní se a ustoupí stranou.Posadím se na trůn.Všichni se mi pokloní i Christopher ,aby ukázal svou úctu ke mně.Pyšně zvednu hlavu a škodolibě se usměju na mračící Victorii.Christopher ke mně dojde a pomůže mi vstát.,,At' žije královna Margaret.Královna Francie,''zvolá a všichni s ním.Usměju se.Oba odcházíme na slavnost.Když jdu uličkou zpět všichni se mi klaní a volají mi slávu.Nařídím aby sirotkům a nemocným byla vyplace tří měsíční mzda toho co dostávají mé služebné ,a že to není málo o tom vím.Všichni ještě víc křičí mé jméno.Jsem št'astná.
Jsem Margaret.At' se mě všichni ti co mi chtějí ublížit bojí,protože já je zničím.
Jsem Margaret.Jsem královna Francie.
Na oslavu přijelo hodně šlechticů i z ostatních zemí.Všichni si šeptali o mé kráse a eleganci.Seděla jsem na trůnu po boku Christophera.Držel mě za ruku.U stolu jsem viděla Victorii ,která se tvářila jako by snědla citrón.Její oddané dvorní dámy na tom byly stejně.Za to její dcera Mary Elise se bavila.Tančila s Georgem a smála se na celé kolo.Měla na sobě žlutobílé šaty.Nikdy jsem ji za tu dobu co tu jsem neviděla takhle št'astnou.Měla jsem radost.Sylvie se bavila s nějakým mužem ,který vypadal jako voják.,,Christophere?''oslovila jsem manžela.,,Ano?Má královno,''usmál se na mě.Zarděla jsem se.,,Kdo je to za muže jak mluví se Sylvií?''zeptala jsem se.Christopher se podíval.,,To je generál Stephen.Pro naši říši toho už hodně udělal.Moc si ho cením.Je to výborný stratég a voják,''odpověděl mi a já v jeho hlasu poznala neskrývanou úctu.Uvidíme jestli bude i na mé straně.Vypadá ucházejíce a se Sylvií by mu to šlušelo.,,Jsem na tebe hrdý,''řekl Christopher a políbil mě na ruku.,,Mám tu nejkrásnější královnu co kdy byla.''Usmálala jsem se.,,Nezantačíme si?'',,Troufneš si v těchhle šatech?''nadzvedl jedno obočí.,,Vždycky,''řekla jsem rozhodně a zasmála se.Oba jsme tedy tančili ,ale nakonec mě Christopher musel při jedné otočce chytit ,protože jsem se zamotala do vlečky.Oba jsem se tomu smáli a ostatní to brali za roztomilé.

o tři měsíce později

Seděla jsem v křesílku na zahradě a vychutnávala si poslední letní dny.Ikdyž to bylo neuvěřitelné ,blížil se podzim.Ptáci už pomalu odlétali a večery už bývaly chladné.,,Výsosti.Výsosti,''křičela už zdálky Esperanza.Když ke mně doběhla,snažila se nabrat dech.,,Jenom klid.Dýchej,''řekla jsem jí pobaveně a pomohla jí se posadit.Dámy ,které se na to dívaly jen pokývaly nechápavě hlavou.Ignorovala jsem je.Když Esperanza popadla dech,zeptala jsem se jí co se děje.,,Přišel vám dopis.Od vaší matky,''řekla a vytáhla dopis z kapsy šatů.Rychle jsem roztrhla pečet' nožem ,který mi Esperanza podala a otevřela ho.,,Všechny mě nechte o samotě,''poručila jsem.Všechny se poklonily a odešly kousek dál.Chytila jsem Esperanzu za ruku ,když chtěla odejít.,,Byl k tomu balíček?''zeptala jsem se.Esperanza přikývla.,,Je ve vašich komnatách,''řekla tlumeně a pak jsem ji pustila.Přelétla jsem pozdrav a začetla se do dopisu.

Má milá dcero.Jak se ti daří? Doufám ,že vztah mezi tebou a Victorií se od tvé korunovace uklidnil.Tady je vše vzhůru nohama.Tvá sestra Anastazie už porodila.Narodila se jí dcerka a světe div se,není ošklivá ani po jednom z rodičů.Za to křičí přesně jako její matka.Už jsme se s tvým otcem přestěhovali do západních komnat ,protože ten řev je slyšet všude.Pokud jde o tvého bratra,i ten má novinku.Mary Lousie je těhotná.Dá-li bůh bude to syn.Když už mluvíme o těch dětech-kdy ty ze mě uděláš babičku?O babička.Prosím at' mi tak nikdo neříká. Jsem na oslovování ''babičko'' moc mladá.A ted' vážně.Nechci na tebe tlačit ,ale měla by si co nejdříve otěhotnět jinak by se mohlo stát ,že lidé začnou klebetit.Dávej na sebe pozor a bud' silná.Nezapomeń čí si dcera.Miluji tě.Tvá matka královna Catherine de Rossa.
PS:Doufám ,že té fůrii Victorii dáš co proto.

Musela jsem se nad tím dopisem zasmát.Matka psala tak jakoby se mnou normálně mluvila.Pocítila jsem stesk.Už čtyři měsíce jsem je neviděla.To ,že ještě nejsem těhotná jsem si dobře uvědomovala a každý měsíc jsem si přála abych přišla na to ,že budu mít dítě ,ale zatím nic.Neměla jsem ,ale v úmyslu se tím trápit.Zpráva ,že bude můj bratříček tatínek mi vylepšila náladu.Za to o mateřství Anastazie jsem měla pochybnosti.No nevadí.Aspoń budu moct brzy dokončit to co jsem začala ve Španělsku.Vstala jsem ,že půjdu napsat odpověd' když se mi zatmělo před očima a já se najednou ztratila v temnotě.