Láska nezná hranice ✔

Kapitola jedenáctá

*z pohledu Adriena*

Zbytek školy probíhal normálně. Žádný akuma se neobjevil, takže jsem měl klid. No ale od jedné věci jsem klid neměl. Od myšlenek na Marinette...

Musel jsem na ni pořád myslet. Na to, jak jsem jí ublížil, jak mi plakala v náruči a jak zranitelná teď kvůli mně je. Učivo jsem moc nevnímal, jen jsem pochytil, že učitelka prosila Alyu, ať Marinette donese úkoly. Napadlo mě, že jí je můžu donést já jako Adrien, ale tu myšlenku jsem hned zavrhl, protože bych ji ještě víc rozhodil a to bych nechtěl. A navíc by mě určitě hned vyhodila, tím jsem si byl jist.

Když škola skončila a my mohli jít domů, zastavil mě před školou Nino.

„Hele, kámo, co to s tebou dneska je? Obvykle ve škole vnímáš nebo alespoň i při svém zamyšlení víš, co se kolem děje. Ale dneska? Dneska jsi totálně mimo a ještě vypadáš, jako by ti někdo umřel!" vychrlil na mě můj kamarád, ale i přes ten jeho úšklebek bylo vidět, že si dělá starost.

„Víš Nino...ono je to trošku složitější." Sklopil jsem smutně hlavu. Nino mě přátelsky poplácal po rameni.

„Notak chlape, vždyť se nemohlo stát nic tak hroznýho!" Snažil se situaci nadlehčit Nino, ale neúspěšně.

„Ale stalo...ublížil jsem Marinette...moc jsem jí ublížil..." řekl jsem zničeně a pak zvedl hlavu, abych spatřil Ninův výraz. Ten se na mě překvapeně podíval, zamrkal a pak se zatvářil ustaraně.

„Tak povídej." Řekl mi. Byl takovou mou vrbou, které jsem mohl říct cokoliv. Taky uměl výborně poradit a vždy mě podržel. Je to bezva kámoš.

„No...včera po škole si mě tady zastavila s tím, že mi potřebuje něco říct...no a pak...pak ze sebe vykoktala, že mě miluje. Já ji...já ji ale odmítl a ona si to nenechala vysvětlit, rozvzlykala se a...a utekla..." vysoukal jsem ze sebe. Nino si mě přeměřil pohledem a pak se zamyslel.

„Víš co? Nechej ji teďka být. Nic jí neříkej a hlavně za ní nechoď. Bude to tak lepší. Ono se to časem uklidní, věř mi. Prostě si to Mari musí trochu urovnat v hlavě a pak bude zase všechno v pohodě." Radil mi. Já se na něj jen nedůvěřivě koukl.

„Copak jsem ti někdy poradil špatně?" zašklebil se na mě Nino. Na to jsem mu ale neměl co říct. Radil výborně a všechny jeho plány vždycky vyšly.

„Děkuju, Nino." Poděkoval jsem mu a pak utíkal k limuzíně, která právě přijela. Navíc jsem dostal skvělý nápad

Musím být co nejdřív doma a pak můžu uskutečnit můj plán. Řekl jsem si.

„Nemáš zač, Adriene!" volal za mnou zmateně Nino. Ani se mu nedivím. Utekl jsem od něj tak rychle, jako by někde poblíž měla bouchnout bomba. Nasedl jsem do otcovy limuzíny, která se pomalu rozjela směr naše sídlo. Dneska jsem neměl ani čínštinu a ani šerm, za což jsem byl rád. Měl jsem celé odpoledne na to, abych uskutečnil můj geniální plán.

Dojeli jsme před dům a já vystoupil. Pak jsem bleskurychle proletěl domem, při čemž jsem pozdravil otce a i Nathalie, až do mého pokoje, kde jsem hodil tašku s učebnicemi na postel. Z mé náprsní kapsy vyletěl Plagg a můžete hádat, čeho se dožadoval. No samozřejmě, že Camembertu. Bez protestů jsem mu jeden donesl a on ho ani ne v deseti vteřinách spořádal a dotazoval se po dalším.

„Plaggu, ten jeden ti bude muset stačit." Protočil jsem nad jeho apetitem očima.

„Ale Adriene...To mě nemáš rád?" Pokoušel se hrát na city Plagg. Opět jsem musel protočit očima. Někdy s ním je opravdu k nevydržení. Pořád jen Camembert, Camembert a zase Camembert. Taky je neuvěřitelně líný a vůbec mě nechápe. A když už mě teda pochopí a poradí mi, má to většinou zase něco společného se sýrem. Občas se k tomu přidají i znechucené poznámky k mému básnění nad Ladybug a rady o tom, že sýr je mnohem lepší než nějaký holky...

„Ach jo...Plaggu...to víš, že tě mám rád, ale teď máme na práci něco důležitějšího než zase ten tvůj Camembert!" řekl jsem mu už mírně naštvaně.

„Co může být důležitějšího než Camembert?" ptal se mě ublíženě Plagg.

„Nech se překvapit. Plaggu, drápky!" zvolal jsem. Plagg už nemohl nic namítat, protože byl vtažen do mého prstenu a já se transformoval na Chat Noira. S jedním jediným úmyslem jsem vyskočil z okna do odpolední Paříže.

Půjdu navštívit mou princeznu a pokusím se ji dostat ze spárů té zlé „nemoci"...

..........................................................................................................................

Další kapča je tu speciálně pro vás :). Je trošku delší než ta minulá, jak jsem slibovala, tak doufám, že se líbila :).

Budu moooc ráda za vaše komentíky a taky za hvězdičky  :).

Mějte se mňauózně! :3 :3 :3

Vaše Lucy :*