Láska nezná hranice ✔

Kapitola osmnáctá

Tuhle kapitolu chci věnovat mojí kamarádce a věrné čtenářce LiftyeGalaxy :).

*z pohledu Marinette*

Vešla jsem do třídy a chvíli po mě vešel i Nathanael s Adrienem. Já si jich nevšímala a šla se posadit na své místo. Když jsem si vytahovala věci z tašky, přišla ke mně nějaká osoba. Už jsem si myslela, že je to Alya a chtěla jsem ji začít srdečně vítat, jenže pak jsem se podívala pořádně a všimla si, že je to jen Nathanael.

Snad se mi nechce zase omlouvat...Pomyslela jsem si.

„Ahoj Nathe. Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho s přátelským úsměvem.

„A-ahoj M-marinette. J-já jsem se ch-chtěl z-zeptat, j-jestli bys s-se mnou n-nešla večer d-do k-kina..." vysoukal ze sebe nervózně a při tom se červenal.

No doufám, že to nebude rande...Zamyslela jsem se a pak se na něj mile usmála.

„Jasně. To by bylo fajn. Kde a v kolik?" zeptala jsem se. V tom jsem uslyšela divný zvuk, jakoby něco prasklo. Rozhlédla jsem se kolem a všimla si Adriena, který byl otočený na nás, Natha doslova zabíjel pohledem a v rukou držel tužku, kterou se mu povedlo přelomit na půlky.

Co ho zase žere?! Říkala jsem si pro sebe v duchu...

„N-no tak t-třeba v 19.00 v p-parku u k-kašny?" ptal se nejistě Nath.

„Bezva. Domluveno." Mrkla jsem na něj. On zčervenal ještě víc, než do teď a to už je, co říct. A navíc vypadal, jako by měl každou chvíli omdlít. Pak se otočil a šel si sednout na svoje místo. Adrien mu poslal ještě jeden nepěkný pohled předtím, než se otočil zpátky na mě s omluvným výrazem, ve kterém se míchal i smutek.

„Ahoj Mari-" Už otvíral pusu, aby ještě něco řekl, když do třídy vletěla usměvavá Alya. Nad jejím optimismem jsem se musela usmát. Byla takové moje sluníčko. Sedla si vedle mě a začala se se mnou vítat.

„Ahoj kočko! Jak je?" objala mě na přivítanou. Pořád jsem na sobě cítila Adrienův pohled, ale rozhodla jsem se ho ignorovat. Už mi to bylo jedno. Nebo nebylo?

„Ahoj Alyo! Představ si, že líp, než obvykle." Mrkla jsem na ni a po očku se podívala na Adriena. Ten se na mě podíval ještě smutněji. Na jednu stranu mi ho bylo líto, ale na druhou jsem mu to chtěla dát sežrat. Pořád jsem na něj byla naštvaná. Ale i tak mě napadaly myšlenky tipu:

Co se mu stalo? Proč se na mě dívá jako zatoulané štěně? Udělala jsem snad něco? A co to mělo být s tou tužkou?

Zbytek školy probíhal v podobném duchu. Adrien se na mě neustále smutně koukal a pokaždé, když se na mě pokusil promluvit, byl přerušen Alyou. Byla jsem jí za to vděčná, protože jsem si nechtěla tak pěkný den kazit Adrienem. Stačily mi ty jeho pohledy a zkroušený výraz.

Po škole jsem šla domů a udělala si úkoly. Už jsem potom neměla, co dělat, tak jsem se posadila na balkon a přemýšlela. Měla jsem tolik otázek a neměla je komu položit...

Co to bylo s Adrienem? Přijde dneska Chat? A co to rande s Nathem? Takhle to pokračovalo až do pozdního odpoledne. Zrovna jsem se šla chystat do kina, když tu jsem zaslechla jemné zaklepání na okno.

Kdo by to mohl být? A právě teď? Když jdu za Nathem? Přemítala jsem podrážděně.

Došla jsem k oknu a všechna podrážděnost zmizela, protože za oknem byl Chat. Jakmile jsem ho spatřila, začala jsem se culit jako blázen. Otevřela jsem mu okno a on ladně skočil dovnitř.

„Ahoj princezno." Poklonil se mi. Byl tak šarmantní, tak milý, tak...úžasný...

„Ahoj Chate. Co tě sem přivádí?" optala jsem se s omamným úsměvem.

„Jen tak jsem šel zkontrolovat svou princeznu." Mrkl na mě flirtovně. Tváře mi pokryl ruměnec a já se zachichotala.

Co to se mnou je? Já se nechichotám! A když už, tak jen před Adrienem...

„To jsi moc hodný Chate, ale já teď už něco mám a docela spěchám. Promiň." Zatvářila jsem se trošku smutně a sklopila hlavu. Chat mi ale bleskově zvedl bradu. Teď jsem mu hleděla do těch dvou nádherných smaragdů.

Úplně jako včera...Proběhlo mi hlavou.

„To nevadí princezno. Tak já zase půjdu. Jen jsem chtěl vědět, jestli už nejsi smutná." Poodstoupil ode mne Chat.

„A usměj se. Máš krásný úsměv, tak ho ukazuj." S tím vyskočil oknem a já za ním zůstala zírat s otevřenou pusou.

Opravdu mi řekl, že mám krásný úsměv? On mi řekl, že mám krásný úsměv. On mi řekl, že mám krásný úsměv! Začala jsem se usmívat jako idiot a u toho se pomalu chystala za Nathem.

„Marinette, ale jestli chceš Nathanaela stihnout, měla by sis pospíšit a ne se tu usmívat, jako bys byla na marihuaně!" smála se Tikki. Protočila jsem nad tím očima a zvesela se dál usmívala.

Že bych byla přece jen znovu zamilovaná? Říkala jsem si.

Ne! To nejde! Nesmím! S tím už jsem scházela po schodech dolů. Vyšla jsem z domu a mířila si to do parku. Taštičku s Tikki jsem měla samozřejmě s sebou, kdyby se náhodou objevil někdo zakumatizovaný.

Ke kašně v parku jsem docházela přesně v 19.00. Už se pomalu stmívalo, ale mě to nevadilo. Nathanael už tu čekal.

„Ahoj Nathe." Usmála jsem se. Nath zčervenal, ale taky se usmál.

„Ahoj Mari. T-to je pro tebe." Nervózně se poškrábal na zátylku a zpoza zad vytáhl červenou růži.

„Jé, děkuji. Je krásná." Vzala jsem si ji a opatrně k ní přičichla. Voněla úžasně.

„Nemáš zač. To byla maličkost." Usmál se na mě Nath a společně jsme se vydali ke kinu. Všechno bylo v pohodě, jen jsem měla takový nepříjemný pocit, jakoby nás někdo sledoval. Ale pokaždé, když jsem se otočila, nikoho jsem neviděla. Ani na střechách, ani na stromech a ani na chodníku.

Asi se mi něco zdálo. Řekla jsem si.

Ale co když nezdálo?

........................................................................................................................

Ták tady je další kapča! Opět je dlouhá! :D Važte si toho! To nebude často! :DDD

Doufám, že se líbila. A napište si, kdybyste chtěli věnování :).

A vadilo by vám moc, kdybych kapči nevydávala tak často? Byly by třeba ob den. Protože já už nedělám nic jiného, než jen píšu. Navíc už si je ani nestíhám psát do předu. Ale s příběhem určitě nekončím! Jen by byly ty kapitoly třeba ob den. Zatím, na dobu neurčitou :). Děkuji. Odpovědi do komentářů :).

Chtěla jsem vám moc poděkovat za vaše krásné komentáře, za vaše hlasy a za přečtení. Jste úžasní!  Miluju vás! :*

Nezapomeňte na hlasy a komentáře! :)

Mějte se mňauózně! :3 :3 :3

Vaše Lucy :*