30. říjen
„Siriusi," zamávala na mě dívka, která ke mně velmi rychle utíkala. Seděl jsem pod širokým stromem u Černého jezera a pozoroval jeho hladinu. Už byla poměrně zima. Konec října k nám přinášel studený, ostrý vítr a ten teď čeřil vodu přede mnou. Hubená dívka se posadila vedle mě a tiše se zadívala na horizont jako já.
„Co to tu žmouláš? Nějaké milostné psaníčko?" Sice se zachechtala, ale v jejím hlase mi přišlo něco divného. Rozevřel jsem pěsti a ukázal jí pergamen. Rychle si ho vzala a zadumaně do něj koukala. Na tváři se jí prostřídala spousta emocí. Nejdřív na rtech nechala letmý úsměv, ten vyměnil zamyšlený výraz. Občas se jí přes obličej mihlo znechucení nebo snad i mírné naštvání. Když dočetla neprojevovala moc emocí. Nic neříkala a ani se na mě nepodívala. Zničehonic mi však skočila kolem krku až jsme oba spadli. Vybuchla smíchy a já hned po ní. I když mi bylo vážně mizerně, tenhle moment měl na mě úžasný účinek. Za poslední měsíc se se mnou Marlene scházela snad každé odpoledne. Dokonce mi jednou nebo možná pětkrát pomohla z průšvihu. A na náš poslední vtípek se dokonce i přidala ke strašnému Blackovi a Potterovi. Když už mluvíme o Jamesovi...Toho jsem nějak začínal ztrácet. Nejdříve naše hádky hned skončily a my se usmířili, ovšem čím dál tím víc se to horšilo. Často se vytrácel a na kolej chodil i okolo čtvrté ráno a na hodinách chyběl.
„Siriusi?" mávaly mi před obličejem hubená ručka s dlouhými prsty. Chytil jsem ji a dal na pokožku letmý polibek.
„Copak ty má jediná?" zasmál jsem se a zpražila mě vzpomínka na poslední měsíc. Protože ke mně došlo uvědomění o mém chování jako v kláštere. Celý měsíc jsem s nikým nebyl.
„Kdy ti to přišlo?"
„Musíme se o tom bavit zrovna teď?" zamumlal jsem a překulil ji na zem pod sebe. Rukama jsem ji uvěznil a mé dlouhé vlasy ji šimraly na obličeji, až se zachichotala.
„Ano musíme! Vím, co děláš, když v sobě něco dlouho dusíš," začala mě propalovat naprosto vážným pohledem, dokonce vylezla z mého vězení a sevřela mi ruku.
„Dneska ráno. Na začátku roku mi přišla pozvánka, tak jsem jí odepsal, že nikam nejdu a že mě nedonutí tam jít. Ale moje matka nemá moc zábran."
„Jsi si jistý, že by něco takového udělala, přece jen tohle je už moc."
„Pamatuješ si na moje vyprávění o Minnie, Mar?" pohled jsem sklonil k zemi a snažil se zahnat slzy, co se mi hnaly do očí.
„Byla na ni zlá a mučila ji, ale na jednu stranu, to přece dělala často a všem. Pro narážíš zrovna na Minnie?"
„Moje matka ji zabila," vyšlo mi rychle z úst a Marlene jen překvapeně a zděšeně koukala vpřed, „To-to jsi mi neříkal. Omlouvám se," zašeptala a upevnila svůj stisk. Překryl jsem jí ruku tou svou volnou.
„To je v pořádku. Vědí to jen kluci. Jednou se mě Minnie zastala. Bylo to před dvěma roky o prázdninách. Walburze zase hráblo. Metala po mně spoustu kouzel a já se po nějaké době už nemohl bránit. Lehl jsem si na zem a nechal v sobě probíhat neskutečnou bolest. Pak najednou všechno přestalo. Vzhlédl jsem a Minnie svírala v ruce dlouhou kouzelnickou hůlku. Matka si hned svou hůlku vzala zpět a bylo to. Ta malá skřítka nezvládla nic. Jen ke mně koukala." Ucítil jsem stékat slzu po mé tváři, proto jsem ji hned setřel. „A nemyslím si, že to u Elfie udělá výjimku. Na ten ples půjdu."
„Pak jdu s tebou," oznámila mi rázně. Pohled mi utekl nahoru k ní.
„To teda rozhodně ne! Víš, co by s tebou mohli udělat?" poměrně jsem zvýšil hlas. Přesunul jsem se na kolena a koukal přímo na ni.
„Nenechám tě tam jít samotného, jasné? Rema a Jamese sebou vzít nemůžeš. A to tam chceš jít s nějakou náhodnou holkou ze školy? Mohl bys jí ublížit," uchechtla se.
„Je mi jedno, jestli jim ublížím. Nehodlám ublížit tobě!" ukončil jsem naši konverzaci.
„Jestli mě tam nevezmeš ty, půjdu s někým jiným," postavila si hlavu a mírně ji zvedla.
„A to jako s kým?" chvilku jsem byl ticho, „Ne! Ne, ne, ne, ne. Už jsem říkal ne?" stoupl jsem si a mával kolem sebe rukama.
„Někdo tě musí ohlídat a jestli je jediná možnost, jít tam s Malfoyem, půjdu." taky se zvedla a stála přímo proti mně. Vyprskl jsem smíchy a přitáhnul si ji do náruče.
„Co bych bez tebe asi dělal? Jsi neskutečně tvrdohlavá, víš to?"
„Jasně že to vím," zamumlala mi do ramene a ucítil jsem jak jí při tom zajížděla brada mezi mé klíční kosti.
„Jen nechoď s tím odbarveným pitomcem," odtáhl jsem se a zadíval se blondýnce do očí. Kývla hlavou. Znovu jsme se posadili na zem a čekali na další, kteří se k nám měli připojit.
„Marlene!" pozdravil Remus, když se k nám konečně dobelhal. Mar si oklepala kalhoty a objala Našeho vlkodlaka kolem krku.
„Jaká byla astronomie?" optal jsem se se smíchem a poklepal na místo vedle mě, abych mu dal signál k posazení se.
„Skvělý, dneska mi přišlo jako bychom probrali celou tvou rodinu," Remus se uchechtl, ale když ode mě odpověď nepřišla a jen jsem sklonil pohled k zemi, pochopil.
„No a hádej, kdo se ukázal. Svou přítomností nás poctil sám James Potter," zaslechl jsem za zády jemný hlas zrzavé Nebelvírky.
„Lily, zdravím," oslovil jsem ji s úsměvem a přitáhl ji vedle sebe na zem. Překvapeně se smála. Tedy asi tak moc, jak je to možné u Lily Evansové. Poslední osobou, která se k nám přidala byl Snape. I když jsem stále neschvaloval jeho bolestný a neusměvavý obličej, začínalo mi docházet, jaký je. A hlavně proč se tak chová.
„Neusměješ se na nás, že?" falešně jsem se zaculil a nakonec mi unikl i pravý smích. Dokonce se mu na tváři taky vykouzlilo něco podobné úsměvu, „Jednou to zvládnu," varovně jsem na něj ukázal prstem.
Kratší kapitolka, vím :( ale bohužel vážně není čas :( škola je úděsná a třeba dnes se učím na zítřejší dva testy + zkoušení :/ přejte mi štěstí :D
Jinak už to chtělo menší skok, pro pokračování příběhu...chci říct - nebojte, nepřišli jste o sbližování Mar a Sirího ;) :D tohle byl jen důležitý začátek :) :D Dál se už konečně chci dostat k plesu :D
A poslední věc ;) určitě pište připomínky, otázky a vše ;) :D :) ♥Zase se pošahalo věnování, takže tady to je :D :D
ČTEŠ
Dark life of Sirius Black
FanficMyslím, že každý z nás chtěl vždycky znát příběh střeštěného a vždyrozcuchaného Jamese, tichého avšak velmi chytrého Remuse, dokonalého Cassanovi s těžkou minulostí Siriuse, nepolevující a nadané Lily a zlomeného Severuse. Ke všem jsem si dovolila p...