*9* Sebeovládání

2.9K 109 0
                                    

- - - VZPOMÍNKA - - -
,,Auuuu" zařvala jsem když do mě největší frajírek školy David s jeho partičkou už po několikaté silně koply do břicha. Z očí mi tekly vodopády slz z bolesti kterou jsem prožívala.
,,Copak, bolí že" zasmál se Patrik a znovu do mě kopl. Štěpán mě chytl za vlasy, vytáhl na nohy a hodil se mnou o stěnu školy.
,,Myslela sis že to bude jednodušší když se se se mnou rozejdeš, ale já ti něco řeknu slečinko, tohle už bude jenom horší a horší" zavrčel mi do obličeje Štěpán. Ještě si do mě dvakrát kopl a odešel společně s jeho pětičlennou namyšlenou partičkou.
- - - KONEC VZPOMÍNKY - - -

Tahle vzpomínka z posledního dne 8. třídy se mi vybavuje docela často. Silně jsem k sobě semkla víčka, dala ruce v pěst, zhluboka dýchala a snažila se uklidnit svůj vztek na něj. Všechna bolest se vrátila. Slzy mi tekly stejně jako když mě mlátily.

POHLED LOUISE:
Alex si už asi 5 minut zírá na levé zápěstí kde má tetování ve znaku nekonečna s nápisem Hope jako naděje. Všichni jsme si vyměnily nechápavé pohledy. Alex najednou dala ruce v pěst, silně semkla víčka k sobě a zhluboka dýchala. Po tváři jí stékaly slzy, objal jsem ji, ale hned se mi vytrhla a stoupla si. 

,,Běžte prosím pryč, nechci říct něco čeho bych později litovala" řekla v klidu. Kluci se nehnuli z místa a jen na ni koukali stejně jako já. ,,Běžte" zavrčela. Všichni jsme stále nehybně seděli na židlích. Prudce otevřela oči ale neměla je čokoládově hnědé, ale byly černé. Šel z ní strach, nebál jsem se jen já, ale i kluci měli strach.

POHLED ALEX:
,,Ovládej se, ovládej se, do pr**le" šeptala jsem si pod nosem. Jakoby se mi v hlavě rozsvítila žárovka a já si vzpomněla, že ve vile je tělocvična, ve které je boxovací pytel. 
Nevím jak dlouho jsem do něj bušila, ale odtáhly mě silné paže. Poznala jsem že je to Liam, protože tu vůni poznám. Vzal mě do náručí ve které jsem únavou usínala, pod sebou jsem cítila něco měkkého podle čeho jsem usoudila, že jsem v pokoji.
,,Zůstaneš prosím?" zašeptala jsem v polospánku. Naposledy jsem si pamatovala že si vedle mě lehl a já usnula na jeho hrudi. 

You don't know meKde žijí příběhy. Začni objevovat