Právě teď sedím na posteli s notebookem na klíně a hledám nového manažera. Jelikož se stěhuji do Londýna, tady v Česku by mi byl akorát tak na dvě věci. Nic, nic, nic, počkat. Mám ho. Vytočila jsem číslo *** *** *** a nechala vyzvánět. Asi po čtyřech pípnutí to někdo zvedl.
,,Higgins prosím" ozvalo se z telefonu.
,, Dobrý den tady Alex Tomlinson, četla jsem váš inzerát na manažera" odpověděla jsem mile.
,,Oh, jistě, můžu vám nějak pomoct?"
,,No jelikož se stěhuji z Česka do Londýna tak bych potřebovala manažera, tak se vás chci zeptat jestli bychom se nemohly setkat a nějak se domluvit" nervózně jsem se kousla do rtu.
,, Samozřejmě, kdy se vám to hodí?"
,,6.7. v 14:00?"
,,Ano, ještě vám na e-mail pošlu adresu a domluvíme se" řekl mile.
,,Dobře, děkuji vám a na shledanou" usmála jsem se pro sebe.
,,Na shledanou" řekl a já vypnula hovor. Teď jsem si vzpomněla že nemám nic zabaleno. Z postele jsem vystřelila jako raketa a pobíhala po pokoji a skládala věci do tří kufrů s vlajkou. Zapnula jsem poslední kufr a podívala se na hodiny. Jedna hodina o půlnoci? Jak mám vstát v 9? Neumytá, nepřevlečená, no prostě jako prase jsem si lehla do postele. Hned jsem usnula s myšlenkami že budu muset klukům tajit že jsem zpěvačka, jelikož oni to nejspíš neví.
ČTEŠ
You don't know me
Fiksi PenggemarCo se stane když se Alex bude muset přestěhovat k bratrovi kterého 5 let neviděla? Co když zjistí že je zpěvačka? Jak to bude brát? Pohádají se? Co se stane když Alex bude v kómatu a ostatní si budou myslet že je mrtvá? Vzpomene si na vše co se stal...
