*27* Proč?

2.1K 90 0
                                    

- - - O ROK POZDĚJI - - - 
Už rok jezdím po světě a mám koncerty. Za ten rok se nic moc nestalo. Až na to, že jsem začala chodit s Andym, ale před měsícem odjel domů už mi skoro vůbec nevolá ani nepíše. Měsíc po začátku turné mi modest zablokoval čísla kluků i holek a to samé vlastně i u Sarah. Zablokovaly mi je i na všech sociálních sítích. Jsem pod neustálím dohledem a v pokoji mám bodyguarda. Jak já nesnáším modest, nikam nemůžu jít sama, je to otřesný. Koncerty mám skoro každý den a já jsem z toho už hodně utahaná. Ráno vstávat v osm, abych stihla nahrávání písniček do alba, potom rychle na zvukovku a potom koncert, ze kterého většinou odejdu až v 9 hodin. I Paul říkal že to není normální, ale nemůže s tím nic dělat.

Právě vcházím do školy Chrise s úmyslem si ho vzít na zbytek vyučování domů. Dojdu až k jeho třídě a zaklepu. Po hlasitém 'dále' vstupuji a rozhlížím se po třídě.

,,Dobrý den, potřebujete něco?" usměje se na mě mladá učitelka.

,,Dobrý den. Chtěla bych uvolnit Chrise na zbytek vyučování" usmála jsem se. Chris jakmile slyšel své jméno, zvedl hlavu a podíval se na mě. 

,,Ségra" vypískl a skočil po mě. Já ho se smíchem objala a zatočila se s ním dokola.

,,Ahoj bráško" řekla jsem hned jak se odtáhl.

,,Ahoj sestřičko" usmál se.

,,Chrisi sbal si věci a můžeš jít" usmála se učitelka a Chris si běže sbalit. 

,,Paní učitelko, může se mi Alexis podepsat?" zeptala se jedna černovlasá slečna. Učitelka na mě koukla a já přikývla.

,,Může" přikývla. Holčina ke mě přicupitala s blokem a fixou a já se ji podepsala.

,,Děkuji" usmála se.

,,Nemáš zač" objala jsem ji. ,,Děkuji a naschle" mávla jsem na učitelku a společně s Chrisem jsme opustily třídu a následně i školu. 

,,Co budeme dělat?" zeptal se.

,,První zajedeme domů za klukami a potom pojedeme na pouť. Co ty na to?" zeptala jsem se.

,,Jóó" vypískl s jiskřičkami v očích. Já se zasmála, nastartovala auto a vyjela směr vila. ,,A proč si nezavolala když si byla pryč?" posmutnil.

,,Vysvětlím ti to až budeme s klukam" povzdechla jsem s a zaparkovala u vily. Vylezla jsem z auta, vzala si kufr a šla k vile. ,,Otevřeš?" zeptala jsem se. On jen přikývl a otevřel dveře. Chris mířil do obýváku, ze kterého byly slyšet hlasy holek a kluků. On sedl si na gauč a já se opřela o rám dveří a čekal kdy si mě všimnou.

,,Nemáš být ve škole?" zamračil se Liam. Usmála jsem se, když jsem si všimla, že má na krku řetízek s batmanem. 

,,Odpadly nám hodiny" pokrčil rameny a mrkl na mě.

,,Aha" přikývl.

,,A jak bylo ve škole?" zeptal se Louis.

,,Tak on je ve škole tři hodiny a bavíte se s ním a já byla rok na turné a ani si mě nevšimnete" překřížila jsem si ruce na prsou. Ihned se na  mě všichni podívaly.

,,Alex" vypískla Perrie a skočila mi okolo krku. 

,,Ahoj" zasmála jsem se. Do objetí se přidala i Eleanor, která mě málem umačkala. Jak se holky odtáhly, já se podívala na kluky a hned mě zasáhlo pět vražených pohledů. ,,Ahoj kluci" usmála jsem se.

,,Nazdar" odsekl Louis a odvrátil ode mě pohled, stejně jako ostatní kluci až na Chrise.

,,Děje se něco?" zeptala jsem se a sedla si do křesla.

,,Až na to že si se neozvala celý 12 měsíců, vůbec nic" vyprskl Niall.

,,Ale já za to nemůžu to ......." nedořekla jsem to, protože mi do řeči skočil Louis.

,,Jasně vůbec za to nemůžeš. Asi je pro tebe hodně těžké vzít mobil a zavolat nebo napsat, že?" zvedl obočí.

,,To jsem vám ani trochu nechyběla?" zeptala jsem se slzami v očích. Mlčely. ,,Aha. Tak v tom případě tu nemám co dělat. Ahoj" řekla jsem a se slzami co mi tekly po tvářích jsem se zvedla a vyšla před vilu. Opřela jsem se o kapotu auta a nechala slzám volný průchod. Sedla jsem si do auta a utřela si rozmazanou řasenku. Nastartovala jsem a jela k domu kde bydlel Andy, abych ho přivítala. Zastavila jsem před menším žlutým domem a vystoupila z auta. S úsměvem jsem odemkla dveře a šla do patra. Nedivte se že mám klíče, Andy mi je dal než odjel a říkal že má pokoj s hnědými dveřmi v patře. Z jeho pokoje se ozývaly vzdechy a jiné takové zvuky. Žaludek se mi stáhl a já se skleněnýma očima otevřela dveře. Naskytl se mi pohled na nahou blondýnu nad kterou se tyčil Andy a vzdychal. První slza si našla cestu ven a já se na ně dívala.

,,Andy" zašeptala jsem. On se na mě podíval, v jeho očích byl strach.

,,Alex, není to tak jak to vypadá" řekl a slez z blondýny.

,,Kdo to je Andy?" zeptala se pisklavým hlasem ta holka.

,,Jeho, teď už bývalá přítelkyně" prskla jsem.

,,To nemůžeš Alex" zakroutil hlavou Andy.

,,Ale můžu. Je konec Andy" poslední větu jsem zašeptala. Naposledy jsem se na něj podívala a vyšla z pokoje pryč. V kuchyni na stole jsem mu nechala klíče od domu a vylezla ven. Vyjela jsem do studia kde ve své kanceláři bude určitě Paul.

- - - VE STUDIU - - -
,,Dále" ozvalo se po mém klepání. 

,,Ahoj Paule" smutně jsem na něj koukla.

,,Děje se něco?" zeptal se, když i všiml mých zarudlých očí od pláče.

,,Paule, mohl by jsi pro mě něco udělat?" zeptala jsem se.

,,Jasně" usmál se.

,,Až kluci budou tady nahrávat, nebo až je uvidíš, řekni jim proč jsem nikomu nemohla zavolat ani napsat, prosím" koukla jsem na něj.

,,Proč jim to neřekneš sama?" nechápavě se na mě podíval.

,,Já jim to chtěla vysvětlit, ale oni nechtěli nic slyšet" po tváři mi stekla slza.

,,Řeknu jim to a taky jim vynadám" usmál se.

,,Díky. Budu ve studiu" řekla jsem a mířila do mého studia. Ve studiu jsem si vzala kytaru, sedla si na menší gauč a začala hrát.

You don't know meKde žijí příběhy. Začni objevovat