*54* Otec Sama

1.6K 73 0
                                    

- - - DALŠÍ DEN - - -
Vzbudilo mě když se mnou někdo třepal. Otevřela jsem oči a viděla El.

,,Vstávej jdeme k tomu doktorovy" řekla. Jen jsem přikývla a vyhrabala se z postele tak aby jsem nevzbudila Liama. Oblékla jsem si černé džíny, bílé tričko s černým čtvercem, hnědý svetr a bílé boty.

 Oblékla jsem si černé džíny, bílé tričko s černým čtvercem, hnědý svetr a bílé boty

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V koupelně jsem si vyčistila zuby, učesala se a namalovala se. Rychle jsem se nasnídala, nechala vzkaz Liamovi, vzala klíče od auta a i s El šla ven.

- - - U DOKTORA - - -
,,Gratuluji, čekáte miminko" usmál se na mě doktor. Otřela jsem si gel z bříška, vzala si od doktora nějakou kartičku a šla do čekárny za El.

,,Tak co?" zeptala se nedočkavě.

,,Budeš dvojnásobná teta" vypískla jsem.

,,Já budu teta" vyjekla a radostně začala skákat.

,,Ještě se stavím tady na oddělení za kamarádkou, dělala jsem testy abych zjistila kdo je Samův otec" koukla jsem na ni.

,,Dobře. Tak jdeme" řekla a už mě tahala pryč. Kate -kamarádka- mi dala papíry kde by to mělo být napsané a já i přes její protesty zaplatila. V autě jsem si papír přečetla. Jakmile jsem viděla kdo je jeho otec, vykulila jsem oči. ,,Tak kdo to je?" zeptala se El a vytrhla mi papír z ruky. Taky vykulila oči.

,,No ty vole" vydala jsem ze sebe.

,,To mi chceš říct že Liam je otcem Sama i toho malého co máš v sobě?" vykulila oči ještě jednou.

,,Já ti nic neříkám, to ten papír" koukla jsem na ni. ,,Jak mu to mám říct?" zeptala jsem se se strachem.

,,To bude těžší" promnula si oči. ,,Ale jak?" nechápala. Zapátrala jsem v paměti a vzpomněla si.

,,Datum se shoduje s tím kdy jsem byla v baru a s někým se vyspala" řekla jsem.

,,Asi jo. To je teď jedno, jedeme domů" řekla s úsměvem. Nastartovala jsem a vydala se na cestu plnou debilních řidičů. Když jsme dojely domů, v kuchyni jsem si vzala jablko a potom se svalila do obýváku na gauč.

,,Ahoj zlato" usmál se Li.

,,Ahoj" úsměv jsem mu oplatila.

,,Řekni mu to" šprtla do mě El.

,,Ještě nejsem smířená s tím co jsem si přečetla a jak myslíš že bude reagovat?" koukla jsem na ni. Chytla mě za ruku a zatáhla mě do kuchyně.

,,Čeho se bojíš? Bude rád" zvýšila hlas.

,,Bojím se že se se mnou rozejde, chápeš?" taky jsem zvýšila hlas. Ona mi z kabelky vytáhla ten papír a šla do obýváku. ,,Prosím El, nedělej to" šeptla jsem a cítila jak mi po tváři teče slza. Nic neřekla a šla dál. Jestli mě opustí já to nepřežiji. Utekla jsem do ložnice a na postely se schoulila do klubíčka. Společně se slzami které mi tekly po tvářích jsem jsem vzpomínala na chvíle s Liamem. Už nikdy nezažiji jeho objetí, polibek nebo zamilovaná slůvka.

Přišel ke mě Sam a objal mě.

,,Neplakej mami" pohladil mě po líčku. Spolu v objetí jsme usnuly. Poslední co jsem zaznamenala byl Liam jak mi dává pusu na čelo a říká že by mě nikdy neopustil. Potom jsem se ponořila do říše jednorožců a duhy.

You don't know meKde žijí příběhy. Začni objevovat