Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

2. Výslech

Eliza:

Přijela jsem domů a jako obvykle jsem do ruky vzala kytaru. Brnkala jsem si novou melodii a v tu chvíli mi hlavu zaplnila vzpomínka na hnědovlasou krásku, kterou jsem dneska potkala. Vzpomněla jsem si na její zelené oči, které zářily při pohledu na nové kolo, které jsem jí s radostí koupila. Začala jsem si zapisovat text o brunetce a moje koutky rozpačitě cukaly do úsměvu. Do pokoje vešel Dylan. Je to můj kamarád, který mě nechává u sebe bydlet. Moje máma žije s tátou v Pasadeně v Los Angeles. Nechali mě tady pod podmínkou, že dostuduji a půjdu na výšku.

„Dylane? Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho a hodila po něm zvědavý pohled.

„Byl jsem nakoupit a koupil jsem ti wafle. Dáme filmový večer?"

Otevřela jsem překvapeně pusu a začala se vrtět a nadšeně tleskat.

„Beru jako souhlas." řekl a hodil po mě tašku se sladkostmi.

„Ráno půjdeme běhat!" řekla jsem a usmála jsem se při pohledu do tašky.

„Jojo to už jsem hodně krát slyšel." řekl a přisedl si ke mě.

„Tvoje oči jak z nebes vypadají, když já..." Dylan začal číst.

Prudce jsem se otočila a vytrhla mu sešit z rukou. Hluboce jsem se nadechla a dala vlasy za ucho.

„Píšeš to pro mě, že jo?" usmál se a vzal si do ruky šlehačku.

„Dneska jsem měla fakt zajímavý den..." řekla jsem a vytrhla mu z ruky šlehačku. Prvně se na mě zašklebil, ale potom se usmál a dodal: „Někoho jsi potkala? Musí to být vážné, když už i píšeš píseň.".

Rozpačitě jsem se usmála a začala vyprávět. Dylan napnul uši a pohodlně se usadil.

. . .

„Wow... ani ti neřekla své jméno? Jen prostě počkala, až odjedeš a nasedla na kolo a jela? Asi doufá, že ji zítra ve škole najdeš."

„To tak... je taková nevinná a tajemná... víš?".

Dylan zvedl obočí a řekl: „Vážně tě zaujala.".

Rozpačitě jsem se usmála a stříkla mu šlehačku na talíř s waflema. Otevřel pusu a prstem na ní ukázal.

„Jako malé dítě" řekla jsem pobaveně a začala mu stříkat šlehačku do pusy. Najedou Dylan kýchl a šlehačka byla všude. Začala jsem se smát a přitom pozorovat reakci Dylana.

„No to nene!" řekla jsem pobaveně a sledovala jsem usměvavého Dylana, jak si utírá šlehačku z oblečení.

„Dojdu pro hadru." řekl a rozešel se do kuchyně. Zvedla jsem se a oddělala věci z pohovky.

„Chytej!" řekl a hodil po mě hadru. Po chvilce už bylo vše čisté.

„Je to všechno?" zeptala jsem se.

„Ne ještě tady." řekl a utřel mi šlehačku z vlasů. Začali jsme se smát a Dylan si sedl na pohovku. Přiskočila jsem k němu a podala mu ovladač.

„Takže.. co tu máme?" řekl sám pro sebe.

„Nerve! to je hodně dobrý film!" vykřikla jsem.

„Je to s titulkami.. chce se ti číst?" otočil na mě hlavu a zvedl obočí.

„V pohodě neusnu! Slibuju!" řekla jsem důvěryhodně a usmála se.

„Jak chceš.." řekl šmoulím hlasem a spustil film.

Bouchla jsem ho do ramene a potom se o něj opřela.

Alycia:

Když jsem přijela, hned po mě začala řvát Sally. „Kde jsi jako byla celý den? Proč jsi nebyla ve škole? Co to máš na sobě?" jedna otázka lítala za druhou. „Uklidni se prosím tě! Jedna holka mě srazila autem. Šla jsem si koupit nové rifle a kolo." řekla jsem naštvaně.

„Cože jsi? Kde jsi na to vzala peníze a-." zeptala se Sally.

Můj otec přišel dolů a zeptal se: „Co se děje? Zlato proč tak křičíš?"

„Nebyla ve škole! Před chvilkou mi volala ředitelka." řekla naštvaně a otočila se na otce se zdviženými rukama.

„Vysvětlím to!" řekla jsem s naléhavostí.

„Běž do pokoje!" řekl otec a zašklebil se.

Zvedla jsem zrak ze země a otevřela pusu.

„Hned!" zařval a ukázal směrem k pokoji.

„Ani jsi si to nenechal vysvětlit." řekla jsem znepokojivým a uražlivým tonem.

„Neboj se hned za tebou přijdu!" řekl a podíval se na Sally, která se pyšnila svým vlivem na mého otce.

Rozešla jsem se do pokoje a sedla jsem si na postel. Vzápětí přišel otec a začal řvát: „Je to nová škola.. nemůžeš si dovolit do ní nechodit. Je mi v celku fuk co se stalo! Ať už se to neopakuje!".

Otec se otočil a když se rozhodl odejít řekla jsem: „Chybí mi, tati.".

„Už jsme o tom mluvili." otevřel dveře a než je za sebou zavřel potichu dodal: „Mě taky.".

Nevěřícně jsem otevřela pusu a nechala slzy stéct po líčku. Chvíli jsem tam jen tak seděla a na chvilku si pomyslela: „Může za to on!". Prudce jsem se zvedla z postele a hodila s polštářem. Zahleděná do země jsem popadávala dech. Slzy pořád stékaly po líčku a kapaly na zem. Koutkem oka jsem se podívala do zrcadla. „Jsem jako troska... vzchop se Alycio!" řekla jsem si a rozešla jsem se do koupelny. Propláchla jsem si obličej a na chvilku se zastavila. „Dýchej... zhluboka dýchej." nadechla jsem se a pomalým výdechem vytěsnila špatné myšlenky z hlavy. Prohlédla jsem se v zrcadle a začala si sundávat oblečení. Vysprchovala jsem se a šla si lehnout.