Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

40. Pšššt..

Alycia:

Když jsem uviděla Kylie s Elizou. Popadla mě žárlivost. Jediné co mi lítalo v hlavě bylo, abych byla lepší než Kylie. Najednou jsem se prohlídla, přičuchla jsem si k sobě, upravila si vlasy a celkově se začala zajímat o to jak vypadám či na někoho působím. Najednou to pro mě bylo odlišné od jiných setkání. Chtěla jsem, aby ze mě cítila tu přirozenou krásu, aby uviděla všechno, co se na mě líbí mě, aby mě poznala z jiných stránek.

Sedli jsme si do boxu a prohodili pár vět. Najednou tady byla věta, která mě dostala do nebezpečné pozice.

„Už jen tři hodiny. Máš nějaký plán na potom? Máš něco co by jsi chtěla dělat?" zeptala se mě zaujatě.

„Měla bych pár nápadů." snažila jsem se působit svůdně.

No nejspíše jsem byla natolik svůdná, že mě za ruku odtáhla ven a potom mě zavedla za bistro, kde jsme se přes vchod pro personál dostali do nějaké šatny. Cítila jsem se neskutečně nažhaveně, ale zároveň jsem byla stydlivá. Eliza neotálela a šla na to, jako by se přes ty měsíce vůbec nic nezměnilo.

...

Po pěti minutách co mě Eliza různýma technikami vynášela do oblak, někdo chytil kliku a snažil se dostat dovnitř.

„Je tam někdo?" zaznělo za dveřmi.

„Ty jsi zamkla?" zeptala jsem se šokovaně Elizy.

„Pššt." Eliza se zarazila a po chviličce zase pokračovala.

„Elizo? Jsi tam?" ozvalo se za dveřmi a znova se někdo snažil dostat dovnitř. Eliza nepřestávala a já cítila, že už za chvíli budu, ale věděla jsem, že už tady nemůžeme být moc dlouho.

Co nejpotišeji jsem vzdychla a se smíchem jsem ji snažila zastavit: „Počkej, počkej..".

Eliza:

Na chvíli jsem zvedla pohled k ní a okřikla ji: „pššt!".

Alycia se začala potichu smát a já ji smích oplatila.

„Co?" řekla jsem s rozpačitým úsměvem.

„Kde jsi se to kurva naučila? Je to- o-" ani větu nedořekla a začala se mi křečovitě hýbat v náručí. V tu chvíli jsem věděla, že už nemůžu nic jiného než jen přidat a dokončit svou práci.

...

Poslední vzdych a Alycia si mě k sobě přitáhla a políbila mě. Když jsem se od ní oddálila, dlouze jsme si zadívali do očí a po chvíli jsem řekla: „dobře, udělám to.".

Alycia se na mě zmateně podívala a potom se usmála a vyhrkla: „Co? O čem mluvíš?".

„Nasednu do toho auta a zjistím, co jsi zažívala ty."

„Prosím tě, tady máš kapesníky a nekaž to." řekla Alycia a hodila po mě kapesníky.

„Co kazím? Myslím to vážně.".

S Alyciou jsme se zvedli ze země a sesbírali veškeré věci.

„Nevím co říct." odvětila Alycia a prohrábla si vlasy.

„Řekni jen: Dobře Elizo, tak tě připravíme na... Ehm? Dobrodružství?"

„Řekla jsi právě dobrodružství?" zarazila se Alycia.

„Řekla jsem něco špatně?" vyhrkla jsem ze sebe.

„Ne, vůbec." řekla Alycia usměvavě a něžně mě políbila.