Soulmates /GirlxGirl-Clexa/

27. Mp3

Alycia:

„Na chodbu okamžitě!" řekl táta a rozevřel dveře dokořán. Párkrát jsem ublíženě zamrkala a rozešla se na chodbu. Ohlédla jsem se na Elizu, která zrovna uklízela postel. Zvedla na mě zrak a těsně před tím, než se dveře zavřeli se lítostivě ušklíbla. Táta zkřížil ruce na hrudi a naštvaně na mě pohlédl. Hlasitě jsem polkla a řekla: „Ze začátku jsem z toho měla strach. Nevěděla jsem, že jsem taková a prostě jsem se do ní zamilovala."

„Doufal jsem, že taková nebudeš. Ale už jen to, že jsi ji sem přivedla. Jsi úplně stejná jako tvá matka.. taky měla takové záliby." řekl naštvaně.

„Záliby?" zeptala jsem se nechápavě.

„Holky."

„Mamka byla.. byla jako já?"

„Řekl bych horší. Hrála si se mnou. Nikdy se nemohla rozhodnout jestli miluje mě nebo tu svojí cuchtu." řekl rozzuřeně.

„Mám to v krvi." řekla jsem si pro sebe a zahleděla se do země.

„Chci, aby šla domů."

„Co? Kdo?" zeptala jsem se nechápavě.

„Eliza.."

„Tati? Proč?"

„Udělej to ty nebo to udělám já."

V tu chvíli se mi vlily slzy do očí a já měla chuť po něm jen řvát. „Když to neudělám já, udělá to on.. a to bych nesnesla.. kdo ví co by udělal." pomyslela jsem si a vešla do pokoje.

„Ať je do pěti minut pryč." řekl táta a rozešel se pryč.

Mírně jsem se na něho ohlédla a protřela si oči. Hned jak mě Eliza spatřila přiběhla ke mě a řekla: „Jsi v pohodě? Co ti řekl?".

„Musíš odejít." řekla jsem ublíženě a sledovala zem.

„Ale! Společně to zvládneme. Podívej se na mě. Alycio!" řekla a chytila mě za ruku. Pevně ji stiskla a sledovala mě lítostivým pohledem, ale já ji ignorovala a jen myslela na to, že musí odejít.

„Prosím odejdi." řekla jsem a hlasitě polkla.

„Dobře. Když to tak chceš.." řekla a začala si sbírat věci.

„William tě odveze." řekla jsem chladně.

Eliza na mě otočila hlavu a nechápavě pohlédla. Zhluboka se nadechla a pokračovala v balení. Když měla vše zabaleno, přistoupila ke mě a políbila mě, ale moje rty nespolupracovaly. Pořád jsem se jen dívala do země a snažila se udržet slzy, které jsem měla na krajíčku. Když viděla, že se s ní nechci ani rozloučit, řekla ublíženým tonem: „Chápu.." a rozešla se do chodby. Z ničeho nic se ve mě něco zapnulo. Prudce jsem se otočila a pokusila se zachytit Elizin pohled. Bylo ale příliš pozdě. Eliza už odešla. Rozběhla jsem se po schodech dolů, ale cestu mi zaterasil táta.

„Pusť mě za ní... nemůžeš mi ji zakázat.".

„Můžu.".

„Ne.. prostě ne.".

„Bydlíš u mě, takže mě budeš poslouchat.".

„Tak určitě." řekla jsem a proklouzla kolem něj.

Zachytil mě za ruku a já ho instinktivně kopla do rozkroku. Vyhnul se a chytil mě ještě pevněji. Když jsem se mu vytrhla, natáhla jsem ruku a dala mu pěstí. Okamžitě zareagoval a úder mi oplatil. V tu chvíli tam přiběhla Sally a oddělila nás od sebe.

„Co se to s vámi děje? Zbláznili jste se?" zařvala Sally.

Roozuřeně si mě prohlédl a zařval: „Vypadni! Vypadni nahoru!"